Zahraniční tisk o Kjótském protokolu a návštěvě Grosse ve Francii
Zahraniční deníky se dnes hodně věnují Kjótskému protokolu. Právě dnes totiž vstoupil v platnost. Píší ale také o českém premiérovi Stanislavu Grossovi a o jednání prezidenta Ruska a Spojených států v Bratislavě.
Český premiér Stanislav Gross je už druhý den na návštěvě Francie. Jeho cestě věnují pozornost i tamní sdělovací prostředky. Jejich reakce zaznamenal zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd.
Po sedmi letech vyjednávání dnes začíná platit Kjótský protokol, píšou japonské Japan Times. Dokument přikazuje snížit emise kysličníku uhličitého a dalších skleníkových plynů. Příští generace si možná budou 16. září pamatovat jako den, kdy se svět pokusil odvrátit kalamitu globálního oteplování. Dokument také dokazuje, že musíme od základu změnit způsoby průmyslové výroby.
Od dob průmyslové revoluce totiž naše společnost stojí na zpracování uhlí a ropy. Při jejich spalování se ale do vzduchu dostává enormní množství kysličníku uhličitého. Kjótský protokol jeho emise sníží a navíc donutí země hledat i jiné zdroje energie než jen podzemní nerostné bohatství, doufá japonský deník.
Protokol platí už od roku 1997 a je těžce vybojovaným kompromisem mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi. Podepsalo ho přes sto čtyřicet zemí. Mezi podpisy bohužel nenajdeme ten americký a čínský. Obě země přitom patří mezi největší původce skleníkových plynů na světě, dodávají Japan Times.
Kjótský protokol komentuje i americký deník Christian Science Monitor. Během kritických rozhovorů mezi Spojenými státy, Japonskem a Evropou v roce 1997 se mluvilo hlavně o tom, jak velké má být snížení emisí skleníkových plynů. Ta debata ale nebyla vůbec tak důležitá, jak se dnes může zdát. Podstata Kjótského protokolu totiž není ve snižování emisí, ale v hledání nových, alternativních, zdrojů energie.
Kjóto, díky omezení emisí, stanovilo vyšší cenu ropy, a tak západním zemím nic jiného nezbývá. Tvůrci protokolu ale nakonec nesplnili sliby, které dali. Jejich první chybou bylo už to, že dokument prosadili až po osmi letech od podepsání. Druhou zásadní chybou je, že se pod protokol nepodepsaly Spojené Státy.
Už letos totiž mají začít další rozhovory o snižování emisí po roce 2012. Pokud se ale nedohodnou s konkurenčními Spojenými státy, žádná vyspělá země na snižování vypouštění skleníkových plynů nepřistoupí. Kjótský protokol je dobrý start. Teď ale potřebujeme rychlou akci. Hodiny životního prostředí totiž tikají, upozorňuje Christian Science Monitor.
O jiném protokolu píše slovenský deník Pravda. Slovensko navštíví, v rámci summitu, prezidenti Ruska a Ameriky. Podle diplomatického protokolu nesmějí odletět s prázdnýma rukama. Co tedy George Bush a Vladimir Putin v Bratislavě dostanou? Slovenský prezident Gasparovič se většinou spolehne na tradiční fujaru a modranskou keramiku.
Na šéfy Bílého domu a Kremlu lze ale použít rozmanité recepty. Bush už dostal nejen hodinky a nábytek, ale sem tam i něco dobrého na zub. Brunejský sultán mu věnoval ovocný koláč a láhev vína a argentinský prezident dokonce sto třicet pět kilogramů jehněčího.
Drahé dary ale dostávají nejen prezidenti, ale i první dámy. Saudskoarabský princ Abdulláh tak Lauru Bushovou ohromil šperky se safíry za devadesát pět tisíc dolarů. Bushovi z nich ale nezbohatnou. Všechny dary oceněné nad dvě stě osmdesát pět dolarů putují do státního archivu.
Loni se do tohoto limitu vešel argentinský prezident Nestor Kirschner, který Georgi Bushovi věnoval tradiční pletené pončo za dvě stě čtrnáct dolarů, doplňuje slovenská Pravda.
