Zahraniční tisk o konferenci o klimatu

Titulky dnešních zahraničních novin zní: "Bonnská konference o klimatu napůl neúspěšná", "Čína a USA obnovují přátelství", "Japonsko po volbách", "Makedonie stále na prahu války", "Nový peruánský prezident má problémy".

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Belgický De Standaard analyzuje výsledky bonnské konference o klimatu a mimojiné uvádí:

Šestá konference o světovém klimatu, která se po dva týdny konala v Bonnu, skončila o minulém víkendu polovičním neúspěchem. Nejdůležitější problémy zůstávají... Spory se týkaly především tzv. "úvěrů za uhlík", které jednotlivé země dostanou za své lesy, a právní prosaditelnosti protokolu z japonského Kjóta... Rusko zmíněné "úvěry" potřebuje k tomu, aby mohlo prodávat "emisní práva" zemím, které jsou jen s námahou schopny dostát svým závazkům z dohody v Rio de Janeiro před deseti lety a z kjótského protokolu z roku 1997.

V Bonnu byli dva vítězové: Japonsko a Rusko. Japonsko dokázalo své klimatické závazky snížit prakticky na nulu, přestože přijatý protokol má nadále jméno někdejšího japonského hlavního města. A v Rusku začne brzy zvonit pokladna při příjmu zmíněných "uhlíkových úvěrů".

Vídeňská Die Presse přinesla na pozadí úspěšné návštěvy amerického ministra zahraničí Colina Powella v Pekingu obsáhlou informaci nadepsanou "Po krizi oznamují Čína a USA nové přátelství". Ministr Powell hovořil před novináři o "sérii konstruktivních rozhovorů" s vedoucími čínskými představiteli, kterým předal poselství prezidenta Bushe o vzájemných perspektivních vztazích. K nejvýznamnějším ujednáním patří podle jeho slov i pokračování dialogu o lidských právech, který Čína po útoku na čínské velvyslanectví v Bělehradě před dvěma lety přerušila.

Pokrok byl zaznamenán i v otázce údajných čínských špionů ve prospěch Tchaiwanu a také čínsko-americká vojenská spolupráce má být opět obnovena. Pokračovat má i diskuse o dodávkách raketové techniky do Pákistánu. Méně prostoru bylo věnováno dodávkám zbraní hromadného ničení do takzvaných "zločineckých států" jako Severní Koreje nebo Iránu. Peking se zavázal nepomáhat jiným zemím při vývoji balistických raket pro přepravu jaderných zbraní a zpřísnit příslušnou vývozní kontrolu.

Colin Powell také poblahopřál Pekingu k úspěšnému uchazečství pro Olympiádu v roce 2008. Nepřijel do Číny, jak řekl závěrem, aby hledal nepřátele, nýbrž cesty jak vzájemnou spolupráci rozšířit. Existuje mnoho společných zájmů a o rozdílnostech je nutno hovořit, jak je mezi přáteli obvyklé.

Evropské listy, mezi nimi i britský The Independent, věnují pozornost výsledkům japonských parlamentních voleb.

Japonští voliči a miliardy lidí ve zbytku světa, kteří mají zájem na zdravé japonské ekonomice, mají teď také právo na odpovědi na řadu otázek. Jak to například půjde dál s deflací, s japonským bankovním systémem a trhem práce? Po nedělních volbách nebude moci premiér Džuničiró Koizumi tvrdá rozhodnutí dále odkládat. Teď se uvidí, zda je prostě japonskou verzí politika třetí cesty, který se jen dobře poslouchá, anebo zda má dosti sil i tvrdosti, aby zahájil ekonomickou revoluci.

Premiér Koizumi vyzval národ k radikálním krokům. A Japonci uvěřili, že jeho opatření vyvedou zemi z víc než deset let trvající krize. Proto hlasovali pro jeho Liberální demokratickou stranu.

Haagský De Volkskrant označuje situaci v Makedonii nadále jako na prahu války.

Jaký význam má ještě logika na Balkáně? Makedonie byla ideálním pokusným polem pro preventivní diplomacii. Přesto všechno naznačuje, že by to mohlo zase dopadnout špatně. Situace připomíná Bosnu, kde zuřila před časem nejkrvavější a nejdelší z takzvaných jugoslávských osvobozeneckých válek. Signály přicházející v těchto dnech z Makedonie nasvědčují, že se násilí nabývá vrchu. Mezinárodní diplomacie musí podniknout všechno, co je v jejích silách, aby tento vývoj zastavila. Jediná možnost, která pak ještě zbývá, je vojenská intervence.

Španělský El País napsal k přísaze nového peruánského prezidenta, že Alejandro Toledo bude potřebovat pomoc všech inckých bohů, které zapřísahal na Machu Picchu. Slíbil, že jádrem jeho politiky bude boj s chudobou a korupcí. Není pochyb, že ho voliči vezmou za slovo. 70 procent Peruánců žije v bídě, neboť země deset let snášela nemorální režim Alberta Fujimoriho.

Nový prezident má za úkol vyřešit kvadraturu kruhu. Obyvatelstvo od něj očekává, že splní požadavky chudých i lidí z obchodních kruhů. Alejandro Toledo musí otevřít trhy a přilákat zahraniční investory. Současně musí snížit daně a zlepšit situaci ve školství a ve zdravotnictví.

Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme