Zahraniční tisk o konfliktu v Čečensku

Ruský deník The Moscow Times píše: v souvislosti s tlakem na uvěznění Ahmeda Zakajeva, kterého Rusku nechce vydat Dánsko, by mohl Kreml získat větší domácí podporu pro použití síly proti Čečně. Věc má ale háček: ne každý čečenský separatista je také teroristou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Rusko by mělo přestat prezentovat Čečence jako šílené řezníky, kteří jsou součástí mezinárodní teroristické sítě. Pravda je ta, že mnoho Čečenců se stalo radikálními v průběhu krvavé čečensko-ruské války a mnozí z nich byli uprchlíky bez domova. Separatistické snahy Čečenska jsou ruským problémem a rozhodně nejdou řešit za pomoci mezinárodní protiteroristické koalice.

Je sice pravda, že bývalý čečenský vůdce Aslan Maschadov, kterému před nedávnem vypršelo volební období, se zdiskreditoval podporou terorismu. Ale v Čečně stále žijí lidé, kteří chtějí situaci řešit civilizovanou cestou. A žádné ruské bomby v nich neubijí jejich touhu po samostatnosti.

Osamostatnění Čečny je pro Kreml nepřijatelné, ale přesto by mohl udělat jeden vstřícný krok - podpořit volby do čečenského parlamentu. Také je potřeba podpořit ekonomický a sociální růst země. Pokud bezpečí a dobrá životní úroveň nepřiměje Čečence opustit separatistické tendence, pak už nic, tvrdí se v The Moscow Times.

I mezinárodní deník International Herlad Tribune se zabývá Putinovým tažením proti Čečně. George Bush vyhlásil po 11. září válku proti terorismu. Vlády po celém světě se tímto termínem zaštítily při potlačování separatistických tendencí na svém území. Bombardování středisek Al Kájdy může mezinárodní teroristickou síť přinejmenším oslabit, jestli ne přímo eliminovat. Ale útoky na Čečnu, za cenu jakýchkoliv ztrát, její tendence neoslabí. Válka mezi Čečnou a Ruskem totiž probíhá už od roku 1786, dodává International Herald Tribune

Polský deník Žyčie se v komentáři nazvaném Dlouhé prsty Moskvy zamýšlí nad zadržením vyslance čečenského prezidenta dánskou policí. Ta Ahmeda Zakajeva na žádost Ruska zatkla, ale odmítá ho do Moskvy vydat. Z článku cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Přehrát

00:00 / 00:00

P. Novák: Polský tisk

U příležitosti setkání ministrů v Dillí se britský deník The Independent zamýšlí nad tzv. Kjótským protokolem. Když všechno půjde dobře, ke konci týdne by měl kjótský protokol vstoupit v platnost, aby pomohl naší planetě vyrovnat se s klimatickými změnami a skleníkovým efektem.

Omezení produkce oxidu uhličitého by mělo, podle první z dohod podepsané v roce 1997, snížit teplotu na Zemi v příštím století až o 5,8 stupňů. Všechny průmyslově aktivní země by tak měly snížit emise asi o 5 procent. Zatím to ale nevypadá, že se příliš změní. Hlavním producentem, který by měl omezit své emise jsou totiž Spojené státy Americké a ty Kjótský protokol zatím podepsat nehodlají.

V čem je problém? Americký prezident George Bush, který je synem obchodníka s ropou, jak suše poznamenává Independent, odmítá snahu vyvést svět z jeho fatální závislosti na fosilních palivech. Spojené státy jsou největším producentem skleníkových plynů, takže pokud se jeho postoj nezmění, teplota se sníží jen asi o 2 stupně. Důvodem takového postoje Američanů je skutečnost, že Kjótský protokol sepsali ekologičtí aktivisté.

Ti jsou schopni velkých ekologických obětí a mohou také přesvědčit politiky, aby se vydali rozumnější cestou. Běžné občany, kteří politiky volí, to ale příliš nezajímá. A tak se může stát, že George Bush je pranýřován ekology za odmítnutí Kjótského protokolu, ale jeho voliči s ním souhlasí, uzavírá Independent.

Jan Šmíd, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme