Zahraniční tisk o Konventu

Dnešní zahraniční noviny se věnují například diskusi o Konventu, na kterém podle tisku Evropa hledá sama sebe, pokračujícímu pátrání po Radovanu Karadžičovi či indicko-pákistánskému konfliktu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung napsal: Nikdy se - kromě expertních posudků - politicky vážně nezkoumalo, zda by se některé z kompetencí Unie anebo takzvané "kompetence smíšené" nedaly lépe řešit na úrovni obcí, regionů nebo jednotlivých států. Prvořadým úkolem Konventu však není řešit tento problém. Měl by spíše vypracovat návrhy pro funkceschopnost budoucí početně rozšířené Unie. Rozhodnutí však přijímat nebude. Ovšem jen nepolepšitelní optimisté věří, že kabinetní politikové se nikdy neodváží nerespektovat doporučení evropského Konventu. Až dojde na věc, budou to opět národní nebo jiné politické zájmy, které rozhodnou.

Také italská La Repubblica konstatuje, že hospodářskou spoluprací počínaje a zahraniční politikou konče v Evropě nic nefunguje, jak by mělo. Všichni, dokonce i euroskeptikové vědí, že půjde-li to tak dál, nebude Evropa s 25ti či více členy už politickou unií, nýbrž pouze zónou volného obchodu. Proto jsou také ochotni vpíchnout nemocnému tělu trochu víc integrace.

Zároveň jsou však všichni - včetně předsedy Evropské komise Romana Prodiho - přesvědčeni o tom, že vzpoura jednotlivých států proti projektu evropské ústavy by byla fatální, pokud Brusel kompetence neomezí. Konvent a jeho předseda proto budou muset hledat kompromis: text ústavy, která bude sice integralistická, ne však centralistická.

Mnichovský list Süddeutsche Zeitung k pátrání po někdejším vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi uvedl: Na kratičký krásný okamžik probleskla jiskřička naděje: Příslušníci mírových sil SFOR obklíčili východobosenskou vesnici a měli Karadžiče na mušce - leč ptáček opět uletěl. Příběh nemá konce. Už dávno neplatí výmluva pro letitou nečinnost, že dopadení Karadžiče by vyhnalo Srby opět na barikády. Přestože zase unikl, nemá Karadžič důvod triumfovat. Ukazuje se, že pevná vůle k jeho dopadení skutečně existuje. Honba pokračuje a snad brzy skončí úspěchem.

Kostnický Südkurier informoval, že prokuratura ve Stuttgartu zastavila pro údajný nedostatek důkazů řízení proti někdejšímu šéfovi gestapa v polských Katowicích, 96letému Johannesu Thümmlerovi. Thümmler byl jako šéf policejního stanného soudu v koncentračním táboře Osvětim v letech 1943-1945 obviněn z více než jednoho tisíce rozsudků smrti. Očekávané důkazy z Polska a z Česka označila štuttgartská prokuratura za nedostatečné.

Londýnský The Guardian komentuje současné indicko-pákistánské vztahy na pozadí masakru ve městě Godhra a v dalších oblastech. Výbuch násilí mezi etnickými a náboženskými skupinami muslimů a hinduistů by mohl politiku v obou zemích změnit k horšímu. Indická vláda by za daných okolností jen stěží spolkla hořkou pilulku vyjednávání o sporné kašmírské území. Zároveň by se tak posílily postoje pákistánských radikálů, kteří jsou proti jakémukoli kompromisu v otázce Kašmíru. Proto není osud obětí při požáru expresu Sarbamati a dalších následných vraždách pouze jejich osobní tragédií.

Z pašování lidí se na rumunsko - maďarských hranicích stal rozvinutý a velmi dobře organizovaný průmysl, píše rumunský list Cotidianul. Technické vybavení pašeráckých skupin je navíc na podstatně vyšší úrovni, než jaké má k dispozici rumunská policie. Přes rumunsko - maďarské hranice je ročně převedeno přes deset tisíc cizinců, zejména uprchlíků z Asie a Afriky. Za převod přes hranice prý gangy inkasují v průměru kolem tisíce dolarů. Gangy mají informátory a spolupracovníky také v řadách policie, pohraničníků, na imigračním úřadě a také ve fiktivních cestovních kancelářích, které se věnují pašování lidí. Pašerákům pomáhají i mnozí místní lidé a proto je rozkrytí gangů podle policie těžké.

Slovenský list Národná Obroda nadepsal svůj článek o začlenění země do NATO titulkem: Černý Petr v našich rukou. S blížícími se parlamentními volbami si v Bratislavě stále častěji podávají kliku u dveří představitelé členských zemí Evropské unie i NATO. Intenzita jejich návštěv se přímo úměrně zvyšuje s tím, jak se preference současné vládní koalice stále drží na nízké úrovni, na rozdíl od konstantní téměř třicetiprocentní podpory Hnutí za demokratické Slovensko.

Z Bruselu i z Washingtonu neúnavně zaznívají varovná slova, která sice nezpochybňují právo Slováků zvolit si svou politickou reprezentaci, avšak za uhlazenými diplomatickými formulacemi o vyznávání společných demokratických hodnot se skrývá nedvojsmyslné poselství, že vznik vlády, která nedává záruky pokračování demokratického vývoje v zemi a dodržování pravidel právního státu, by znamenal vážné ohrožení našich integračních ambicí. Netřeba dodat, koho tím mají na mysli.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme