Zahraniční tisk o krizi v Makedonii

Budeme se věnovat krizi v Makedonii, transportu zpracovaného jaderného odpadu a závěrům ammánského summitu arabských států. Zastavíme se i u velmi zajímavé otázky, kterou je Američany zamýšlené odstoupení od kjótské dohody o globálním oteplování.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švýcarský deník Basler Zeitung k situaci na Balkáně napsal, že Makedonie v konfliktu s albánskými povstalci nemůže zvítězit pouze vojenskými prostředky. Vláda ve Skopje musí urychleně najít cestu zpět k dialogu s albánskou menšinou v zemi. V nejlepším případě zůstanou události z Tetova v paměti jen jako pokus albánských nacionalistů rozlámat mnohonárodnostní Makedonii na jednotlivé části. Půjde-li vývoj špatným směrem, rozhoří se na Balkáně další válka. Pro zábranu katastrofickému scénáři musí makedonská vláda a mezinárodní společenství paralelně uskutečnit přesně stanovený balík opatření, soudí list Basler Zeitung.

K protestům proti přepravě jaderného odpadu z Francie do Německa poznamenal španělský El Mundo, že tento spor rozděluje německé Zelené na dva tábory. Protesty proti těmto transportům byly už v minulosti, ale tentokrát jsou němečtí Zelení poprvé zastoupeni ve vládě, která zakopávání radioaktivních odpadů připouští. To může stranu Zelených přijít draho: jedna část jejích stoupenců se totiž domnívá, že Zelení zradili své zásady jen proto, aby mohli zůstat u moci, uvádí El Mundo.

Nezávislý pařížský Le Monde k přepravě zpracovaných jaderných odpadů poznamenal, že současné protesty proti přepravě těchto odpadů do úložiště v německém Gorlebenu dokazují jedno: Tento obchod nelze považovat za banální transakci. Přestože uskladnění nukleárních odpadů v Německu i ve Francii je krátkodobě bezpečné, zůstává v zásadě nadále nebezpečné a vyžaduje maximální opatrnost. A když se občané v této věci dožadují sluchu u státních autorit, není to špatné znamení. Ukazuje se, že veřejnost odpovědným činitelům nehodlá dovolit, aby se ukolébali v bezpečí, které je stále křehčí, uvádí pařížský Le Monde.

Summitu ligy arabských států v jordánském Ammánu věnuje pozornost řada deníků.

Tak například izraelský Haaretz píše: Jordánský král Abdulláh přišel na summit s velkým očekáváním. Doufal, že účastníci konference dojdou k určitému závěru, který by mu umožnil prezentovat ammánskou konferenci jako začátek procesu odstranění sankcí vůči Iráku. V uplynulých dvou týdnech se Abdulláh setkal s každým, kdo by mohl ovlivnit postoj Kuvajtu a Saudské Arábie. Kuvajtský ministr zahraničí slíbil, že jeho země nebude bránit pomoci iráckému lidu. Naproti tomu Saudská Arábie evidentně nechce být tou, která rozpoutá boj se Spojenými státy o Irák, dodává izraelský Haaretz.

Syrský prezident Bašár Asad se podle dnešního Die Weltu vyjádřil v Ammánu na adresu Izraele stejně kriticky, jako na minulém setkání v Káhiře. "Abychom poznali realitu budoucího míru, je důležité, abychom poznali realitu izraelských ulic, uvedl prezident a dodal: "Izraelská společnost je více rasistická než nacionální socialismus." A jakoby mimochodem podal symbolicky pomocnou ruku palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi, když vzkázal: "Nechte minulost minulostí. Stojíme na vaší straně a podporujeme vaší intifádu."

Jak poznamenává dnešní rakouský Der Standard, summit skončil bez jakékoliv rezoluce v irácké otázce a se smíšenými pocity zúčastněných diplomatů i přítomných novinářů. Všichni s napětím očekávali vystoupení Husajnova vyslance Izzata Ibrahima. Z jeho úst nevyšlo ani slovo lítosti stran irácké invaze do Kuvajtu, ani náznak ochoty ke smíru. A to i přes spekulace, že se Saddám Hussajn v Ammánu postará o překvapení. Tak snad příští rok v Bejrútu, uzavírá rakouský Der Standard.

Dnešní The Washington Post komentuje úmysl nové americké administrativy, odstoupit od dohody o globálním oteplování, která byla před čtyřmi lety podepsána v japonském Kjótu. Dohoda, která pro zúčastněné strany stanoví limity emise skleníkových plynů, se setkala s nevolí amerického Senátu i samotného prezidenta. Ten na adresu dohody poznamenal, že sice osvobozuje rozvojové země, ale zranila by ekonomiku Spojených států.

Deník USA Today v této souvislosti cituje předsedkyni Agentury pro ochranu životního prostředí Christie Whitmanovou, podle které Spojené státy nemají na ratifikaci kjótské dohody žádný zájem. "Nejsme jediní, kdo má problémy s přijetím dohody," uvedla Whitmanová. Jak deník dále dodává, Bush už dříve při různých příležitostech kritizoval dohodu, kterou Clintonova vláda považovala za zásadní pro snížení rizika spjatého se změnami klimatu.

Milan Kopp, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru