Zahraniční tisk o krizi v Makedonii
Budeme se věnovat krizi v Makedonii, transportu zpracovaného jaderného odpadu a závěrům ammánského summitu arabských států. Zastavíme se i u velmi zajímavé otázky, kterou je Američany zamýšlené odstoupení od kjótské dohody o globálním oteplování.
Švýcarský deník Basler Zeitung k situaci na Balkáně napsal, že Makedonie v konfliktu s albánskými povstalci nemůže zvítězit pouze vojenskými prostředky. Vláda ve Skopje musí urychleně najít cestu zpět k dialogu s albánskou menšinou v zemi. V nejlepším případě zůstanou události z Tetova v paměti jen jako pokus albánských nacionalistů rozlámat mnohonárodnostní Makedonii na jednotlivé části. Půjde-li vývoj špatným směrem, rozhoří se na Balkáně další válka. Pro zábranu katastrofickému scénáři musí makedonská vláda a mezinárodní společenství paralelně uskutečnit přesně stanovený balík opatření, soudí list Basler Zeitung.
K protestům proti přepravě jaderného odpadu z Francie do Německa poznamenal španělský El Mundo, že tento spor rozděluje německé Zelené na dva tábory. Protesty proti těmto transportům byly už v minulosti, ale tentokrát jsou němečtí Zelení poprvé zastoupeni ve vládě, která zakopávání radioaktivních odpadů připouští. To může stranu Zelených přijít draho: jedna část jejích stoupenců se totiž domnívá, že Zelení zradili své zásady jen proto, aby mohli zůstat u moci, uvádí El Mundo.
Nezávislý pařížský Le Monde k přepravě zpracovaných jaderných odpadů poznamenal, že současné protesty proti přepravě těchto odpadů do úložiště v německém Gorlebenu dokazují jedno: Tento obchod nelze považovat za banální transakci. Přestože uskladnění nukleárních odpadů v Německu i ve Francii je krátkodobě bezpečné, zůstává v zásadě nadále nebezpečné a vyžaduje maximální opatrnost. A když se občané v této věci dožadují sluchu u státních autorit, není to špatné znamení. Ukazuje se, že veřejnost odpovědným činitelům nehodlá dovolit, aby se ukolébali v bezpečí, které je stále křehčí, uvádí pařížský Le Monde.
Summitu ligy arabských států v jordánském Ammánu věnuje pozornost řada deníků.
Tak například izraelský Haaretz píše: Jordánský král Abdulláh přišel na summit s velkým očekáváním. Doufal, že účastníci konference dojdou k určitému závěru, který by mu umožnil prezentovat ammánskou konferenci jako začátek procesu odstranění sankcí vůči Iráku. V uplynulých dvou týdnech se Abdulláh setkal s každým, kdo by mohl ovlivnit postoj Kuvajtu a Saudské Arábie. Kuvajtský ministr zahraničí slíbil, že jeho země nebude bránit pomoci iráckému lidu. Naproti tomu Saudská Arábie evidentně nechce být tou, která rozpoutá boj se Spojenými státy o Irák, dodává izraelský Haaretz.
Syrský prezident Bašár Asad se podle dnešního Die Weltu vyjádřil v Ammánu na adresu Izraele stejně kriticky, jako na minulém setkání v Káhiře. "Abychom poznali realitu budoucího míru, je důležité, abychom poznali realitu izraelských ulic, uvedl prezident a dodal: "Izraelská společnost je více rasistická než nacionální socialismus." A jakoby mimochodem podal symbolicky pomocnou ruku palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi, když vzkázal: "Nechte minulost minulostí. Stojíme na vaší straně a podporujeme vaší intifádu."
Jak poznamenává dnešní rakouský Der Standard, summit skončil bez jakékoliv rezoluce v irácké otázce a se smíšenými pocity zúčastněných diplomatů i přítomných novinářů. Všichni s napětím očekávali vystoupení Husajnova vyslance Izzata Ibrahima. Z jeho úst nevyšlo ani slovo lítosti stran irácké invaze do Kuvajtu, ani náznak ochoty ke smíru. A to i přes spekulace, že se Saddám Hussajn v Ammánu postará o překvapení. Tak snad příští rok v Bejrútu, uzavírá rakouský Der Standard.
Dnešní The Washington Post komentuje úmysl nové americké administrativy, odstoupit od dohody o globálním oteplování, která byla před čtyřmi lety podepsána v japonském Kjótu. Dohoda, která pro zúčastněné strany stanoví limity emise skleníkových plynů, se setkala s nevolí amerického Senátu i samotného prezidenta. Ten na adresu dohody poznamenal, že sice osvobozuje rozvojové země, ale zranila by ekonomiku Spojených států.
Deník USA Today v této souvislosti cituje předsedkyni Agentury pro ochranu životního prostředí Christie Whitmanovou, podle které Spojené státy nemají na ratifikaci kjótské dohody žádný zájem. "Nejsme jediní, kdo má problémy s přijetím dohody," uvedla Whitmanová. Jak deník dále dodává, Bush už dříve při různých příležitostech kritizoval dohodu, kterou Clintonova vláda považovala za zásadní pro snížení rizika spjatého se změnami klimatu.
