Zahraniční tisk o letecké katastrofě v New Yorku
Ohlasy na letecké neštěstí Airbusu v New Yorku, Rusko-americké spojenectví a Živelní pohroma v Alžírsku, takové jsou dnešní titulky čtení ze zahraničního tisku, jak je patrné z titulků, havárie amerického letounu zastínila všechny ostatní události. K leteckému neštěstí přinášejí zahraniční deníky přinášejí nové ohlasy, úvahy i spekulace.
O letecké havárii amerického Airbusu 300 v New Yorku. Londýnský The Guardian si např. klade otázky: Nemohla být cílem této zatím objasňované katastrofy budova Organizace spojených národů, kde se právě jedná o Afghánistánu? Nebyla tato bomba, pokud to byla bomba, odpovědí na americké odvetné akce proti Usámu bin Ládinovi? Budou další takové katastrofy? Anebo to skutečně byla jen nehoda? To zatím přesně nevíme. Ale máme strach. Tak funguje terorismus. A to je také důvod, proč je třeba jej ve prospěch lidstva porazit, píše britský "The Guardian".
Curyšský Tages-Anzeiger konstatuje, že přesně dva měsíce po 11. září je Amerika opět v šoku. První zprávy z New Yorku sice uvádějí, že havárie letu č. 587 společnosti American Airlines nebyla s největší pravděpodobností dílem teroristů. Ale okolnosti a místo neštěstí připomínají lidem až děsivě události onoho zářijového úterý, kdy celý národ během několika málo hodin ztratil svou naivitu...
Přitom se v USA začal opět šířit pocit normality. Už delší čas nebyly hlášeny žádné nové případy nákazy antraxem a v Afghánistánu byla operace "Enduring Freedom" po počátečních problémech zjevně na dobré cestě. Svět byl - alespoň částečně - zase v pořádku. Až do pádu Airbusu 300 s 260 osobami na palubě, uzavírá curyšský "Tages-Anzeiger".
Rakouský deník Kronenzeitung se ptá, kolik ještě musí utrápené město New York vydržet, než se bude moci pozvolna vrátit k normalitě. Minulé obrazy děsu a hrůzy v paměti Newyorčanů teď znovu ožily. Museli si položit úzkostlivou otázku, co všechno je asi ještě čeká.
Co je to za dobu, kdy si lidé po katastrofě, která stála tolik lidských životů, s úlevou oddechnou, že příčinou nebyl teroristický útok? Bomby padají ve vzdáleném Aghánistánu. A přesto je fronta zcela blízko Američanů a nepřítel může být všude. Bezpečně se od 11. září beztak už necítí nikdo, píše rakouský Kronenzeitung.
Vídeňský Kurier si rovněž klade znepokojivé otázky: Bylo to tragické neštěstí s katastrofálními důsledky? Nebo to byl bin Ládinem cynicky ohlašovaný jeden z teroristických úderů nějakého sebevražedného komanda? Je to další eskalace globální války, kterou zfanatizovaní fundamentalisté vyhlásili celému světu? Byla to opět hromadná vražda ve jménu Alláhově? Příčiny a okolnosti této nové katastrofy dosud nejsou přesně objasněny. Ale strach, že by znovu mohlo jít o teroristický útok, je opět tady. Je tragickým důkazem, že den 11. září skutečně změnil svět, uzavírá vídeňský Kurier.
Deník Die Presse napsal, že kdybychom ztratili stéblo naděje, že tentokrát šlo o "pouhou" nehodu, zbylo by už jen místo pro apokalyptickou depresi. Pak bychom si museli uvědomit, že se nám asi nikdy nepodaří šílenství terorismu vymýtit. A že náš život už nikdy nebude tak hezký a bezstarostný jako dosud, že se budeme bát všeho a všech a navíc nás budou zatěžovat různá nepříjemná bezpečnostní opatření, obává se Die Presse.
Haagský De Volkskrant soudí, že další letecké neštěstí v New Yorku je tak či onak úspěchem teroristů typu Usámy bin Ládina. Je to bolestné konstatování, že bin Ládinové tohoto světa si mohou prostě zajistit úspěch tímto způsobem. Amerika podniká všechno, aby posílila bezpečnostní opatření a vyžaduje totéž i od svých spojenců.
Ovšem i hodiny po pondělní katastrofě neměl nikdo tušení, co bylo příčinou zřícení airbusu krátce po jeho startu. Úvahy stále ovládá strach z nevypočitatelnosti extrémistů, takže už prakticky nezbývá prostor pro myšlenku, že letadla mívají i nečekané defekty. I to je depresivní - a nebezpečné, píše haagský De Volkskrant.
Tak a teď jiné téma. Ruská Nězavisimaja Gazeta k americko-ruskému summitu ve Washingtonu poznamenala: Poprvé od roku 1945 mají USA a Rusko opět společného nepřítele: mezinárodní terorismus. Obě země byly vždy partnery a spojenci, když se vyskytl společný nepřítel. Bylo tomu tak ve více než dvouset-leté historii rusko-amerických vztahů. Boj proti společnému nepříteli vytváří totožné mocenské zájmy, jimž se podřizují všechny ostatní cíle. Spojenectví je však pevnější, mají-li obě strany dlouhodobé společné zájmy. Tím by například mohlo být i nerozšiřování jaderných zbraní, navrhuje ruská "Nězavisimaja Gazeta".
Nezávislý pařížský Le Monde věnuje mj. pozornost i následkům víkendové živelní katastrofy v Alžírsku, kdy vichřice dosahovala rychlosti 160 km/hod a následné záplavy a sesuvy půdy si vyžádaly téměř šest set obětí. Katastrofa, která postihla i hlavní město Alžír, symbolizuje selhání prezidenta Abdel-Azíze Butefliky a jeho politického systému. Blížící se pohroma s orkánem a záplavami byla ohlášena dva dny předem, ale alžírské úřady zjevně nijak nereagovaly. Přitom má země dostatek prostředků k zahájení po léta zanedbávané obnovy komunikací a bytové výstavby.
Devizové rezervy Alžírska dosáhly letos rekordní úrovně 18ti miliard dolarů. Lze pochopit pobouření obyvatel tváří v tvář neschopnosti vládních orgánů zmírnit neštěstí, každodenní utrpení a bídu lidí. Hněv ulice přitahuje a podporuje extrémisty, kteří této situace dokáží využívat pro své účely, připomíná pařížský Le Monde.