Zahraniční tisk o misi Severoatlantické aliance v Makedonii
Mise Severoatlantické aliance v Makedonii, další vyostření konfliktu na Blízkém východě či neochota severoirské IRA odevzdat zbraně - to jsou některá z témat, kterými se dnes zabývá zahraniční tisk.
Makedonský list "Dnevnik" vycházející ve Skopje odhaduje, že NATO bude muset v ohlášené operaci "Essential Harvest" - česky "velká úroda" - odebrat albánským rebelům v Makedonii asi milion zbraní. Jejich zbrojní arzenál zahrnuje děla, pancéřové pěsti, samopaly, ruční střelné zbraně a spoustu munice. Vzbouřenci z albánské UČK se po podpisu mírové dohody zavázali, že zbraně po etapách odevzdají příslušníkům jednotek NATO během 45ti dní. Bude to však záviset na realizaci albánsko-makedonské mírové smlouvy, cituje "Dnevnik" jednoho z vůdců UČK.
Haagský "De Telegraaf" se naopak domnívá, že dokud je uzavřená dohoda o míru tak křehká jako dosud, nemá Aliance v Makedonii co pohledávat. Existuje nebezpečí, že by mohla být zatažena do nepřátelských akcí. K tomu není oddíl 3500 mužů a žen vyzbrojen. NATO může vystupovat pouze tam, kde jsou cíle jasně definovány a jsou dosažitelné, kde mají mezinárodní jednotky dostatečný prostor a je jasné, kdy zase bez problémů zemi opustí. Všechny vojenské akce jsou spojeny s riziky a ta musí být pod kontrolou, uvádí haagský "De Telegraaf".
Římská "La Repubblica" stejně jako jiné evropské deníky sleduje pokračující eskalaci násilí na Blízkém východě. Zesíleným bojem proti islámskému terorismu se teď Izrael snaží změnit pravidla hry. Asi tříhodinovým průnikem do zajordánského města Džanín, kde byla v podstatě zničena místní kasárna, a stahováním vojsk do blízkosti Betléma se izraelský premiér Šaron pokouší přimět palestinského prezidenta Arafata k tomu, aby přestal váhat a neutralizoval militantní bojovníky Hamásu a Džihádu, zodpovědné za sérii protiizraelských atentátů. První reakce Palestinců směřují však úplně jiným směrem, než izraelští stratégové doufali, píše římská "La Repubblica".
Britský "The Guardian" k ulsterskému konfliktu poznamenává, že severoirští politikové potřebují dovolenou - a dále uvádí: Oznámení organizace IRA, že svou nabídku k odevzdání a likvidaci zbraní stahuje, není nijak šokující. Dalo se to čekat. Prázdniny jsou obdobím relaxace a reflexe. Severoirští politikové to mají naléhavě zapotřebí. Skutečnost, že mírová dohoda uzavřená na Velký pátek roku 1998 nezaznamenala zatím takový pokrok, v jaký se doufalo, připomíná spíše poloprázdnou sklenici. Ale je to také sklenka napůl plná: Nejvýznamnější teroristické organizace na obou stranách dodržují příměří a politikové v těchto dnech více hovoří než křičí, uzavírá "The Guardian".
Polský list Tribuna se ve svém dnešním komentáři věnuje stále nedořešené otázce výplat odškodného polským obětem nacistických prací. Německá nadace totiž vyměnila marky na polské zloté ve velmi nevýhodném kursu a polští nuceně nasazení tak ztratili přes padesát milionů zlotých. Z článku cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Slovenská "Národná obroda" se zamýšlí nad současným vztahem Slováků k vlastnímu státu, který je podle listu i po letech nacionálně-symbolické propagandy "stísňujícím ostrovem v moři euroatlantického úspěchu". Pokud se totiž podle výzkumu evropských hodnot pouze jedna pětina občanů Slovenska hrdě hlásí k příslušnosti ke své zemi, je evidentní, že ani vznik státu s mezinárodně-právní svrchovaností nezměnil pohled občanů do historického zrcadla. Kořeny neúspěchu - pokračuje "Národná obroda" - přitom sahají až do začátku 90tých let, kdy si "národně-emancipační" hnutí pod vedením Slovenské národní strany a Matice slovenské nedokázalo získat přízeň rozhodující části občanů Slovenské republiky. Bylo to pouze negativní vymezování vůči takzvaným "pražským centralistům", maďarským "iredentistům" a domácím "federalistům".
Centralistické řízení se přesunulo z Vltavy na Dunaj, čímž se zablokovala možnost nadregionální hospodářské spolupráce. Nacionalismus nedokázal plně akceptovat pravidla demokracie a plurality a stal se synonymem pokračování reálného socialismu v hnědém. Ukázalo se, že samostatnost a prosperita státu není předpokladem, ale důsledkem samostatnosti a spokojenosti občana. Utéct před ostatními do vlastního státu můžeme, ale sami před sebou se neschováme ani v něm, uzavírá slovenský deník "Národná obroda".
