Zahraniční tisk o misi v Makedonii a společné evropské měně

Hlavními tématy zahraničního tisku se opět věnuje operaci Severoatlantické aliance v Makedonii, zavádění společné evropské měny EURO, ale také třeba problémům pobytu na Marsu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nizozemský "Telegraaf" ke sběru zbraní v Makedonii prostřednictvím NATO pesimisticky poznamenal: Po víceméně třech týdnech jednotky NATO opět spokojeně odtáhnou a Makedonci musí koukat, aby situaci zvládli sami. Celkový obraz není nijak povzbudivý. Vzbouřenci odevzdávají jen část zbraní, aby nebyli zcela bez obrany, pokud politický proces zkrachuje. Makedonská armáda jako státní orgán nedokáže situaci kontrolovat tak, jak to teď dělá NATO. Akce se pak znovu chopí radikálové a krveprolití může opět začít. Za třicet dní totiž nelze na Balkáně zajistit mír, píše haagský "Telegraaf".

Také moskevská "Izvěstija" uvádějí, že první výsledky akce NATO nejsou právě důvodem k optimismu. Albánci v podstatě odevzdávají zastaralé ruční střelné zbraně a automatické pistole - tj. podle vládních činitelů spíše "muzejní exponáty". Hranice s Kosovem, přes kterou zbraně neustále přecházejí sem a tam, je nadále otevřená a albánští bojovníci ji také nerušeně překračují. A pokud jim v tom chtějí vojáci NATO zabránit, albánští rebelové začnou okamžitě střílet, konstatují moskevská "Izvěstija".

Pařížský deník "L´Humanité" se zamýšlí nad právě zahájenou konferencí Organizace spojených národů v jihoafrickém Durbanu proti rasismu, xenofobii a intoleranci a píše: Bolestivé rány otroctví a kolonialismu v zemích třetího světa a zvláště v Africe jsou stále ještě hluboké, neboť ekonomické struktury těchto států tím byly těžce poznamenány. Není divu, že se rozpoutala vzrušená diskuse týkající se zpětného odškodnění a reparací mezi severem a jihem naší planety. Spojené státy, které počítají s podobnými požadavky černošských organizací přímo ve vlastní zemi, nechtějí o uznání otroctví jako zločinu proti lidskosti ani slyšet a hrozí bojkotem durbanské konference. V každém případě - pokud vůbec - vyšlou do Jižní Afriky jen zástupce druhé nebo spíše třetí garnitury, předvídá "L´Humanité".

Britský "Independent" k prezentaci společné evropské měny - eura napsal: Až bude nová měna v oběhu, můžeme mít pocit, že jsme mimo eurozónu nějak silnější. Jako středně velký evropský národ budeme tak na hranici bloku s 300 miliony obyvatel. Pouta mezi naší národní identitou a librou šterlinků se možná začnou oslabovat a tlak veřejnosti vypsat referendum a dokonce hlasovat PRO, zřejmě poroste. Jestliže Francouzi a Němci předvedou, že dokáží euro přijmout, aniž ztratí charakter a poslání jako národ, pak to určitě dokážeme taky, soudí britský "Independent".

Ruské "Vědomosti" prorokují, že nová měna přijde Evropany draho: Je nutno vytisknout celkem asi 15 miliard nových bankovek, vyrazit 50 miliard mincí a zničit veškeré staré peníze. K tomu přistupuje nákladné "přezbrojení" bankovních automatů a široká informační kampaň v eurozóně. Podle odhadu expertů to bude stát v přepočtu asi 150 miliard dolarů - což je vyšší suma, než činí celé zadlužení Ruska. Tato částka např. dvojnásobně překračuje hrubý domácí produkt Irska. Ale prezident Evropské centrální banky Wim Duisenberg je přesvědčen, že se to vyplatí, uzavírají ruské "Vědomosti".

Německý deník "Die Welt" se polovážně a polo žertem zamýšlí nad problémy příštích expedic k Marsu a připomíná mořeplavce Jamese Cooka, jehož posádku ničily kurděje, takže se rozhodl vozit s sebou jako prevenci sudy kyselého zelí. Ukazuje se, že by budoucí posádky marťanských výprav mohly mít podobné problémy - s tím rozdílem, že kyselé zelí nepomůže. Nakonec by to v uzavřeném prostoru kosmické lodi mělo jisté nedozírné následky.

Nicméně americký zubní lékař William Stenberg na výročním setkání marťanské společnosti v Kalifornii předpověděl, že po delším pobytu na Marsu vypadají astronautům zuby a jejich kostra se vlivem úbytku kostní hmoty o třetinu scvrkne. Kosti se sice za čas na zemi možná zregenerují, ale zuby nikoliv. V beztížném stavu se totiž tělo přizpůsobuje, neboť silná a těžká kostra není přitom zapotřebí. Ovšem vesmírná loď plná bezzubých pozemšťanů - to je děsivá představa. A možná by byly postiženy i jiné potřeby astronautů: například erotika v kosmu by údajně mohla nabýt silně gerontofilních rysů, obává se deník "Die Welt".

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme