Zahraniční tisk o moskevském summitu

Když americký prezident George Bush nastínil nový charakter vztahů s Ruskem, dal tak Evropanům na vědomí, že nejsou pro Spojené státy na kontinentě jediným partnerem, uvádí polský list Rzeczpospolita. Stará, těžkopádná a samolibá Evropa věří, že už Ameriku nepotřebuje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Lekci z 11. září si všechny země nevzaly za svou. Příčinou tohoto stavu jsou egoismy sjednocující se Evropy a antiamerikanismus, který se projevuje nejen na ulicích, ale i v politice a diplomacii, domnívá se Rzeczpospolita.

Prezidenti Bush a Putin chtějí na summitu v Moskvě odstranit poslední zbytky studené války, soudí americký Newsweek. Prvním krokem je podepsaná smlouva o snižování jaderného arzenálu o dvě třetiny, dalším nastolení nových vztahů mezi jejich státy, zvláště ve Střední Asii. Před dvěma desítkami let bojovaly sovětské jednotky v Afghánistánu proti povstalcům vyzbrojovaným Američany. Nyní v regionu působí tisíce amerických vojáků na dočasných základnách, které by se mohly stát trvalými, a to vše s Putinovým souhlasem.

Americké ropné společnosti nedávno soupeřily s Ruskem o využívání nalezišť. Nyní se obě země domlouvají na dohodě o energetické bezpečnosti. Putin povzbuzuje Rusko, aby se zbavilo svého komplexu méněcennosti. Chce výsledky a je si vědom toho, že spolupráce s Amerikou je může pomoci vytvořit. Ruského prezidenta podle průzkumů veřejného mínění podporuje 70 procent obyvatel. Stejná šetření ale ukazují, že podle většiny ruských obyvatel Putin vůči Spojeným státům udělal příliš mnoho ústupků. Ruské vojenské a diplomatické kruhy zatím nadále vězí v mentalitě ze sovětské éry. Pozůstatky starých časů jsou dosud naživu, upozorňuje americký Newsweek.

Evropská unie po deseti ne právě slavných dnech plných střetů a pletichaření dospěla k dohodě ohledně 13 militantních Palestinců, kteří byli po obležení betlémské baziliky Narození Páně vyhoštěni z Izraele. Podle francouzského deníku Le Monde bylo vytáček příliš mnoho na to, aby si Evropa zachovala svou tvář. Tři evropské velmoci Německo, Francie a Velká Británie se držely zpátky. Šest členských zemí nakonec ukázalo svou připravenost radikály přijmout. Může však Evropská unie skutečně hrát nějakou roli na Blízkém východě, když jen stěží umí rozhodnout o osudu 13-ti Palestinců?, ptá se pařížský Le Monde.

Nizozemský konzervativní list Telegraaf kritizuje nedávné reformní plány předsedy Evropské komise: Romano Prodi předložil návrhy, které mají významně rozšířit moc Komise - a tím i Bruselu - na úkor evropských metropolí. Odhlédneme-li od toho, že nejsou politicky realistické, protože velké země určitě nezajímají, netouží po nich ani veřejnost. Výsledky voleb v jednotlivých zemích ukazují, že voliči nehodlají dávat víc moci Bruselu. To platí především pro Prodiho myšlenku zavést evropskou daň, kterou by občané měli platit přímo do evropské centrály. Pokud něco může občany skutečně naštvat, pak je to taková daň, upozorňuje nizozemský Telegraaf.

O mezinárodní konferenci "Obchod s lidmi a otroctví ve 21. století", která se konala na římské univerzitě Gregoriana, píše německá "Die Tagespost". Je čas vyjasnit situaci nejméně sedmi set tisíc lidí, kteří v současné době živoří jako otroci - o tom je přesvědčen americký velvyslanec u Svatého stolce James Nicholson, jeden z organizátorů konference. Řada novinářů a politiků se v Římě snažila najít konsensus v otázce, o jejíž právních implikacích bude v červnu rozhodovat Evropská unie. Podle norské političky a univerzitní profesorky Janne Haaland Matlaryové může být problematika obchodu s lidmi vyřešena jen mezinárodní spoluprácí jednotlivých států.

Súdánský biskup Macram Max Gassis však varoval, že vlády samotné jsou často zapleteny do korupčního obchodu s lidským masem. Otroctví a vykořisťování křesťanského obyvatelstva ze strany muslimské vlády v Chartúmu je v Súdánu na pořadu dne, aniž by mezinárodní společenství nějak zasáhlo. Již 18 let zde trvá občanská válka mezi muslimským severem a křesťanskou a animistickou menšinou na jihu země. Vláda vyzbrojila lidi zbraněmi a poslala je na jih, kde plení vesnice a znásilňují ženy, připomíná Die Tagespost.

Milan Kopp, Petra Lazáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru