Zahraniční tisk o nákladech na boj s terorismem

V centru pozornosti zahraničních listů zůstávají pokračující odvetné akce USA v Afghánistánu a preventivní opatření proti terorismu. Komentují také napjatou situaci na Blízkém východě a vracejí se k setkání šéfů zemí Evropské unie v Gentu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Pákistánský tisk dnes opět na titulních stranách rozebírá americké vojenské operace v Afghánistánu. Více už zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Péšáváru Alexandr Pícha.

Přehrát

00:00 / 00:00

A. Pícha - pákistánské listy

Maďarský levicový deník Népszabadság se zabývá přímými i nepřímými náklady na boj s terorismem a s jejich důsledky na světovou konjunkturu - a mj.uvádí:

Šéfterorista Usáma bin Ládin a fanatičtí stoupenci džihádu - islámské "svaté války" - jednoho dne zmizí z povrchu země stejně jako svého času pověstné "Rudé brigády". Také hospodářský vzestup se opět dostaví - i když nepochybně s jistým zpožděním. Přesto už nebude svět stejný jako předtím. Za lekci, které se lidstvu dostalo - že totiž civilizace a také ekonomika jsou velice zranitelné - zaplatily obě vysokou cenu, než aby na to mohly zapomenout, uvádí maďarský Népszabadság.

Od 11. září t.r. - navazuje francouzská Liberation - je nutno zásady pro preventivní opatření proti terorismu s patřičným zdravým úsudkem nově promýšlet. Pokud přitom nezapojíme značnou dávku fantazie, daleko se v boji s teroristy nedostaneme, protože ti jednají s neuvěřitelnou drzostí a dokázali zatím realizovat i své nejšílenější sny. Nepochybujme o tom, že další formou jejich zvrácených snů je šílený sen o nukleárním terorismu, varuje pařížská Liberation.

Šokovou vlnou z 11. září - připomíná nezávislý Le Monde - byly postiženy všechny demokracie, které teď posilují své bezpečnostní arzenály. "Antraxovými útoky" v USA se zvýšená opatření ospravedlňují. Demokracie se musí bránit, ale nesmějí přitom ustupovat. Bezpečnostní opatření je nutno podle situace dávkovat tak, aby demokracie zůstala zachována. Neboť totalitní vize je přesně to, co by si teroristé přáli a co na demokracii tak nenávidí: její svobody. Abychom terorismus porazili, musíme tyto svobody velmi pečlivě hájit, zdůrazňuje pařížský Le Monde.

Nizozemský nezávislý Algemeen Dagblad se domnívá, že současná napjatá situace na Blízkém východě vyžaduje novou iniciativu. Američané dali Palestincům naději na vlastní stát, pokud zaručí bezpečnost Izraele. Ale prezident Jásir Arafat už nemá ani zdaleka potřebnou autoritu. To dobře ví i Izrael, který nevynechá jedinou příležitost, aby jeho postavení ještě více oslabil.

Je stejně na pováženou požadovat od člověka, označovaného soustavně za teroristu, aby udělal pořádek...Je proto zapotřebí důraznější iniciativy, aby trvalá a nebezpečná krize v blízkovýchodním regionu už opravdu skončila. Zásobník diplomatických nápadů je vyčerpán. Amerika a Evropa teď musí dát jasně najevo, že o vyřešení konfliktu už nehodlají usilovat jen nezávazně, naléhá haagský Algemeen Dagblad.

Liberální rakouský Der Standard se obává, že naděje na mír na Blízkém východě se ztrácí.

Zavražděním izraelského ministra, ať už to spáchal kdokoli z Palestinců, se na Blízkém východě zvedla opona nad zcela novou scénou. Podobně jako v nějaké řecké tragédii směřovali aktéři jednoznačně k takovému cíli. Proti jakékoli zralé politické i strategické úvaze se prosadilo něco, co přesně odpovídá destruktivní logice pachatelů.

Zmíněná vražda nebyla začátkem ani koncem. Po roční intifádě už její aktéři dávno přestali myslet na nějaké krátkodobé řešení, ale po útocích 11. září v USA - jakkoli byly drastické - se zdálo, že se okno k míru aspoň mírně pootevřelo. Teď už se zřejmě zase zavírá, soudí rakouský Der Standard.

K setkání šéfů vlád zemí EU v Gentu poznamenal britský Financial Times:

Tentokrát nebyl čas na diplomatické zdvořilosti. Na programu nebyla evropská ústava, nýbrž hledání odpovědi na afghánskou krizi. Až dosud byla podpora americké protiterotistické koalice solidní. Británie, Francie a Německo stojí v první linii. Evropský summit v Gentu poskytl Evropanům možnost se opět stmelit. Krize v sobě skrývají nebezpečí, ale také šance. Především však vyžadují vůdčí sílu, domnívá se britský list.

Moskevská Nězavisimaja Gazeta kritizuje záměr prezidenta Putina zrušit ruské základny v zahraničí.

Likvidací vojenských objektů ve Vietnamu a na Kubě se Rusko zbavuje posledních symbolů své někdejší velikosti. A přitom se zřejmě z historie nijak nepoučilo. Zrušení ruských vojenských základen je přesně podle trendu koncepce, kterou jsme sami nevypracovali. Podle této strategie by se měla vojenská supervelmoc Rusko změnit v regionální mocnost ve snaze nepřekračovat vlastní hranice, uvádí závěrem Nezavisimaja Gazeta.

Jan Šmíd, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme