Zahraniční tisk o napětí na Blízkém východě
Zahraniční noviny se dnes věnují několika tématům, ta hlavní dvě zůstávají v popředí zájmu už řadu dní, máme na mysli napětí na Blízkém východě a operaci Severoatlantické aliance v Makedonii. Kromě toho budeme mluvit například i o diskusích o budoucnosti Evropy v rakouském Alpbachu.
Římská La Repubblica činí za násilí na Blízkém východě zodpovědným amerického prezidenta George Bushe.
Spojené státy odsuzují, napomínají, ale nepodnikají nic a jejich slova padají jako kameny do bezedné blízkovýchodní studně násilí. Deset měsíců po poslední angažovanosti USA ještě za exprezidenta Billa Clintona zuří mezi Izraelci a Palestinci válka. Proti bombám nedokáže George Bush postavit nic než prázdné řeči. Možná, že Clintonova poněkud křečovitá aktivita nakonec problém zkomplikovala. Je však jisté, že Bushova nepřítomnost na BV dala této nekonečné bitvě zelenou.
Francouzský katolický La Croix se domnívá, že pro obnovu míru na BV je třeba splnit tři podmínky: Zaprvé: Násilí proti násilí nic nezmůže, dodává mu jen novou munici a legitimnost. Zadruhé: Sporné židovské osady na palestinských územích je třeba zrušit. A zatřetí: Jeruzalém bude nakonec jednoho dne hlavním městem dvou států. Ariel Šaron slíbil Izraelcům bezpečnost, ale rozsévá strach, rostoucí nejistotu a smutek. Zabarikádoval se za svou zkrachovalou politikou. Provokuje svět i mír a nechce brát realitu na vědomí.
Britské Financial Times komentují akci NATO Essential Harvest v Makedonii a domnívají se, že obsahuje jistou dávku reálné západní politiky. Zhroucení Makedonie by přerušilo zásobování 40.000 vojáků KFOR v Kosovu. Tyto mírové sbory by pak byly cílem albánské odvety a podnětem pro zorganizování další vlny uprchlíků.
Za takového chaosu by mohlo převážit pokušení vytvořit "Velkou Albánii": mohla by vzniknout možnost intervence ze strany Řecka a Bulharska, a tím nový regionální konflikt. Tyto hrozby jsou pro Balkán trvalou noční můrou. Proto je třeba zajistit, aby současná mise NATO v Makedonii opravdu fungovala. Například prodloužit pobyt příslušníků Aliance na období delší než jeden měsíc.
Moskevský deník Rossijskaja Gazeta napsala, že Makedonie už lživým pohádkám ze strany NATO přestala po šesti měsících věřit. O nějaké mírové misi nemůže být řeč. Makedonci mají podezření, že vojáci NATO připravují ve skutečnosti etnické rozdělení země na makedonskou a albánskou část. Na rozdíl od Albánců vidí Makedonci v NATO pomahače teroristů a nikoli nezaujatého mírotvorce. Britský voják zabitý úderem balvanu do hlavy je první obětí proti-aliančních nálad v Makedonii.
Vídeňská Die Presse cituje v obsáhlé informaci výroky předsedy českého parlamentu Václava Klause na evropském setkání v rakouském Alpbachu, které pronesl v rámci politické diskuse k tématu "Evropské hospodářství v globální soutěži". Na rozdíl např. od německého exkancléře Helmuta Kohla, který kolem zavádění eura hýřil optimismem, Václav Klaus konstatoval: "Euro je slabé, protože je slabá Evropa."
Rozšíření Evropské unie přijde podle něj draho všem - jak dosavadním, tak i jejím novým členům. Klaus se obává, že EU bude ještě byrokratičtější, různými ustanoveními ještě svázanější, dražší a ještě víc se bude odcizovat svým občanům. Pro efektivní Evropskou unii by bylo z pohledu Václava Klause zapotřebí "čerstvé dávky liberalismu, deregulace a privatizace", cituje vídeňská Die Presse Klausovy výroky z Alpbachu.
Londýnské Timesy se vyjadřují ke sporu o serióznosti chystané světové konference o rasismu, xenofobii a intoleranci, která se v jihoafrickém Durbanu bude konat od 31. srpna do 7. září. Afričané a Arabové se zmocnili jednacího programu. Sledují dva cíle: Jednak chtějí ze západních vlád "vyrazit" značné sumy peněz a dojednat "systém odškodnění pro oběti obchodu s otroky", které by mělo být vyplaceno potomkům. Všeobecné reparace by měly směřovat do Afriky - jako odškodné za kolonialismus a "sto let trvající zotročování a další formy područí".
Zadruhé má být pranýřován Izrael - za "netolerantní a rasistické praktiky sionismu", za "etnické čistky" a za "zločiny proti lidskosti". Evropané vždycky věci usmlouvali a připojili se vždy ke "konsensu" s odůvodněním, že jde přece jen o slova. Američané naproti tomu vždy poctivěji prohlašovali, že také slova - i když nejsou právně závazná - mají svůj význam.
