Zahraniční tisk o nedůvěře mezi Moskvou a Washingtonem
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, situace v pásmu Gazy a poslední den Jacquesa Chiraka ve funkci francouzského prezidenta - právě na tahle témata se teď podíváme očima novinářů ve světě.
Nejen americké a ruské deníky, ale ty především, hodnotí návštěvu severoamerické ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové v Moskvě. Riceová přiletěla do Ruska na dvoudenní návštěvu, aby urovnala vzájemně napjaté vztahy.
"Moskva i Washington se dohodly ukončit válku slov, ale v praxi to na složení zbraní nevypadalo," komentuje setkání americký deník Washington Post. List poznamenává, že Rusko dál trvá na svém "ne" americké protiraketové obraně na území Evropy a nesouhlasí s oddělením Kosova. "Přesto je přítomnost německého šéfa diplomatů a americké ministryně zahraničí v Moskvě jasným důkazem, jak hluboce Západu na vztazích s Ruskem záleží," konstatuje Washington Post.
Příčinu napětí mezi Spojenými státy a Ruskem hledá komentátor ruského deníku Kommersant. Podle něj ani nezáleží na konkrétních otázkách, na které mají obě strany rozdílné názory - a že jich není málo: Americký protiraketový deštník v Evropě, energetická bezpečnost, Kosovo, Írán... Za zdroj napětí označuje Kommersant hlubokou krizi důvěry v rusko-amerických vztazích, která se každým měsícem ještě prohlubuje.
"Přes veškeré diplomatické zdvořilosti Kreml Washingtonu nedůvěřuje a považuje ho za hlavního zákulisního strůjce nepřátelství vůči Rusku." Z této konspirační teorie se podle ruského listu stala přímo posedlost. "Washington naopak vidí Kreml za událostmi, které jsou z hlediska amerických zájmů nežádoucí, ve kterých ale často Moskva nemá a ani nemůže mít prsty." Nejdůležitější tak podle deníku Kommersant bude nalézt ztracenou důvěru.
V pásmu Gazy se opět bojuje - včera se střetly ozbrojené frakce dvou hnutí - Hamasu a Fatahu. Boje si vyžádaly životy nejméně jedenácti lidí, 27 jich bylo zraněno. Situaci na palestinských autonomních územích samozřejmě sleduje Izrael, co se píše v tamních novinách?
"Byl to nejhorší den od té doby, kdy obě strany souhlasily s vytvořením jednotné vlády," soudí izraelský deník Haarec. V souvislosti s novými boji v Palestině deník dále analyzuje, kdo vlastně kontroluje bezpečnostní síly v Palestině. "Většina z osmdesátitisícového bezpečnostního sboru v Západním pobřeží a pásmu Gazy je loajální Mahmúdu Abbasovi, ovšem minulý rok založil i Hamas vlastní šestitisícový sbor domobrany. Obnovené boje signalizují selhání dohody o společné vládě Hamasu a Fatahu," píše se na stránkách izraelského deníku Haarec.
Jacques Chirac se včera po dvanácti letech rozloučil s Elysejským palácem, tedy s funkcí francouzského prezidenta. Zítra předá svůj úřad vítězi nedávných voleb Nicolasi Sarkozymu. Příležitost zhodnotit Chirakovo působení v čele Francie...
Deník International Herald Tribune, který má sídlo právě v Paříži, hodnotí projev, Chirakovu minulost i možnou budoucnost: "Ve svém posledním prezidentském projevu apeloval čtyřiasedmdesátiletý Jacques Chirac na jednotu Francouzů a jejich hrdost na svůj národ," píše list. Deník si také všímá, že kromě francouzské vlajky měl Chirac při televizním projevu vedle sebe i symbol Evropské unie.
"Podle Chiraca by měla být Francie motorem evropské integrace - ovšem právě on podpořil referendum, které vedlo ke krachu evropské ústavy," připomíná deník. A staví také do kontrastu včerejší Chiracova slova o národu rovných příležitostí a nepokoje v roce 2005, které odhalily hluboce zakořeněnou diskriminaci vůči francouzským přistěhovalcům.
"Ve svém projevu Chirac naznačil i další směr, kterým se bude ubírat - chce působit ve prospěch udržitelného rozvoje a dialogu kultur," píše deník, který odhaduje, že Chirac - podobně jako americký ex-prezident Bill Clinton - založí nadaci, která bude vydělávat na jeho mezinárodní reputaci. "Pravděpodobně se zaměří na Afriku," domnívá se deník International Herald Tribune.
