Zahraniční tisk o neformální schůzce prezidentů Bushe a Putina
Kdo ulovil rybu a kdo odešel s prázdnou? I toho si na neformální schůzce prezidentů Bushe a Putina všímají noviny za našimi hranicemi. Nechybějí ani komentáře ke zmařeným teroristickým útokům ve Velké Británii.
Pokud se rybaření týká, v tom se při návštěvě u Bushových dařilo lépe ruskému prezidentu Putinovi, který byl - na rozdíl od svého hostitele - úspěšný. Upozorňuje na to deník Moscow Times. Připomíná, že schůzka přinesla shodu v názorech na íránský jaderný program, ale v ostatních otázkách se prezidenti neshodli. List vyjmenovává nezávislost Kosova, rozšiřování NATO, raketovou základnu nebo odlišné pohledy na demokracii.
Ohledně íránského jaderného programu ale není jasné, zda prezidenti už souhlasili s konkrétními kroky proti Íránu, nebo svým obecným prohlášením chtěli pouze zakrýt rozdíly svých názorů před veřejností. Podle Moscow Times zůstává přes všechny polibky a vřelé stisky rukou rétorika obou zemí nadále tvrdá: "Nezdá se, že by návštěva rodinného sídla Bushových rozdílné názory sblížila," poznamenává deník.
Další ruský list, Pravda, si všímá toho, že oba státníci odmítli jakékoli napětí mezi zeměmi. Přesto ale - kromě názoru na Teherán - společnou řeč nenašli: "Na schůzce v Kennebunk-portu nám Bush s Putinem ukázali, jak umí souhlasit s nesouhlasem toho druhého," napsala ruská Pravda.
Německý Suddeutsche Zeitung shrnuje, že se Bush s Putinem snažili budit dojem, že dosáhli svého cíle - tedy oslabení vzájemného napětí mezi Moskvou a Washingtonem. Ale jejich slova o přátelském dialogu nejsou podložena žádným konkrétním výsledkem.
Severoamerická média se podrobně věnují spíš tomu, že prezident Bush drží ochrannou ruku nad svým bývalým spolupracovníkem Libbym a také plánovaným útokům ve Velké Británii. O schůzce Bush-Putin ale samozřejmě také píší, a to hlavně s ohledem na plánovanou protiraketovou obranu.
Deník Washington Post uvádí článek slovy: Putin přichází s novou iniciativou, ale klíčové problémy zůstávají nevyřešené. Bushovi poradci podle listu oceňují, že Putin bere íránskou hrozbu vážně. Obě strany ale setrvávají v rozdílných postojích. Prezident Bush by dále rozmístil protiraketový systém v Polsku a Česku, zatímco Putin v tom vidí hrozbu pro Rusko. Washington Post proto dochází k závěru, že snaha Washingtonu a Moskvy spolupracovat společně na obraně proti náhlému raketovému útoku se vytratila do ztracena.
Deník New York Times konstatuje, že Putin sice představil svůj nový návrh jako kompromis, ale ve skutečnosti jde jen o pokračující odmítání rozmístit systém protiraketové obrany Evropy v Česku a Polsku. List také upozorňuje, že Putinův návrh využít radar v Rusku a zřídit informační středisko v Moskvě spíš představuje snahu dostat systém pod ruskou kontrolu. I po technické stránce jsou ale ruská zařízení nevyhovující, protože jsou tak blízko k Íránu, že odtamtud není možné íránské rakety sestřelit, uzavírá New York Times.
Ve světovém tisku samozřejmě nechybějí ani komentáře ke zmařeným teroristickým útokům ve Velké Británii. Britský Guardian připomíná, že sedm z osmi zatčených se nenarodilo v Británii. Pocházejí například z Iráku, Indie nebo Libanonu. Deník dále soudí, že spojitost se zapojením Británie do války v Iráku je jednoznačná, a nabádá nového premiéra, aby si to konečně přiznal: "Tony Blair zlehčoval obavy z toho, že se Británie kvůli Iráku stane terčem teroristů. Argumentoval tím, že teroristé útočili už před Irákem a navíc někdy i na země, které se do války nezapojily. Gordon Brown by si měl přiznat spojitost zahraniční politiky s tím, co se dnes v Británii děje," nabádá nového premiéra britský Guardian.
