Zahraniční tisk o německé politice

Dnešní zahraniční noviny píší o Schröderově kritice vůči Evropské unii, Stoiberovi a novém zákonu o přistěhovalcích, věnují se tématům jako Válka proti terorismu - na hranici tragedie a komedie, nepochopitelná náklonnost afrických vůdců vůči Mugabemu nebo Arabové solidárně protestovali proti Izraeli.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Přátelství vyžaduje jasná slova. Spolkový kancléř Schröder však nechce, aby jeho kritika vůči Evropské komisi byla vnímána jako proti-evropská, napsal komentátor německého Frankfurter Allgemeine Zeitung. Katalánské hlavní město se stalo vhodným jevištěm pro představení německého pojetí evropské politiky. Právě tady by měla Evropa pokročit k smělému cíli, který si před dvěma lety stanovila: aby do roku 2010 rozkvetla ve vedoucí hospodářskou mocnost.

V Barceloně se vedle kritizovaných slabostí Evropy projevuje i její síla, ať už díky rozhodnému vystupování ve sporu s Američany o ocel nebo díky připravenosti EU převzít větší zodpovědnost za dění ve světě. Jen tehdy může právě se rodící Konvent uspět, když se společné zájmy Evropy a světa nedostanou mimo jeho zorný úhel. To rozhodne, jestli je Evropa schopna být tím, čím by chtěla: žádným evropským superstátem, přesto ale mocností, a to jak hospodářskou, tak i politickou.

Stoiber kalkuluje o dalších krocích při projednávání návrhu nového přistěhovaleckého zákona, napsal berlínský Morgenpost. SPD si počíná při debatě o přistěhovalectví velmi obratně: na začátku byl rudo-zelený návrh zákona, který byl po kritice CSU znovu opraven a nakonec jej CDU a CSU v rámci své předvolební taktiky odmítly přijmout. Opozice opozici k vůli. Pak ale Stoiber, kandidát CSU na post kancléře, navrhnul vládě, aby ustanovila zprostředkovatelský výbor mezi Spolkovým sněmem a Spolkovou radou.

Ta by měla pomoci dovést návrh zákona o imigraci ke schválení ještě před kancléřskými volbami. Horké téma přistěhovalectví se tak bude projednávat ještě měsíce, což může být pro všechny, včetně samotné SPD, nepříjemné. Výbor zprostředkovatelů zřejmě k žádnému konsensu nedospěje, přesto na tom CSU může vydělat: pokud by kancléř zprostředkování výboru odmítnul, stal by se z něj viník, ten, který celou kauzu blokuje.

Tato válka je směšná. Přesto je snazší plakat, než se smát, nadepsal svůj komentář londýnský Guardian. Řeč bude o králi Learovi a prezidentu Bushovi, o tenké čáře mezi tragedií a komedií. Právě po této čáře kráčíme. Scéna od Světového obchodního centra měla daleko ke smíchu. Kouřící suť vyvolala bolest a lítost v té nejčistší podobě. Se zbytkem představení to ale upřímně řečeno šlo z kopce. Říkají nám, že máme očekávat nový způsob války, směs vojenské, diplomatické síly a síly tajných služeb. Vše prý jinak, než dosud.

Přesto na Bushově rozpočtu na obranu se nic nezměnilo. Mnohé zůstává při starém: stará výzbroj po válce v Zálivu, staré myšlení z doby studené války. Západ víc než jindy potřebuje své tajné služby. Potřeboval by sebral pár skutečných vzbouřenců, Radovan Karadžič by byl dobrý začátek. Potřeboval by zjistit, jaký je skutečný irácký arzenál biologických zbraní. Měl by se konečně vypořádat s hrozbou Al-Kajdy. A hlavně by měl změnit své myšlení.

Americký Chicago Tribune se vrací k výsledkům prezidentských voleb v Zimbabwe, ke kterým poznamenal: Znovu vyhrál Robert Mugabe. Tentokrát však ve volbách, které USA a Evropa označily za ukradené. A znovu je to zimbabwský lid, který těmito volbami nejvíce utrpí. Jeho země bude nadále izolovaná jako mezinárodní pária. Sousedé, na které by bezprostředně dopadlo zhoršení situace v Zimbabwe, Mugabeho znovuzvolení potvrdili. Jižní Afrika a Nigérie, dvě země, o kterých Bush doufal, že povedou Afriku k demokracii, straní diktátorovi.

Proč to dělají, je záhada. Možná se afričtí vůdci bojí kritizováním Mugabeho za korupci a jeho další hříchy otevřít Pandořinu skříňku. Možná se tak ale ozývá nevole Afriky vůči zavedení západního pořádku. Prvotní zájem USA o "osu zla" a o Blízký východ uvrhnul Afriku do nebezpečného stínu. Bush hledal nové vůdce Afriky v Jižní Africe a Nigérii. Jejich podpora Mugabemu možná ale prezidenta donutí přehodnotit svou politiku.

Izraelský Haaretz napsal o tom, že poprvé v rok a půl dlouhém krvavém konfliktu s Izraelem se Arabové snaží o změnu v arabském světě. Změna se netýká jejich vůdců, ale spíš jde o proměnu arabského lidu, který se o víkendu vydal do ulic. Na pozadí ničení a násilí v palestinských městech přinášela arabská média obraz protestních demonstrací v arabských státech.

Demonstrace proti Izraeli a za solidaritu s Palestinci proběhly především v Egyptě a Jordánsku. Přesto takový nářek není tím, co Palestinci od svých bratrů a sester očekávají. Palestinský tisk už dlouhé měsíce přináší články a karikatury, které kritizují Araby. Jen těžko se totiž smiřují s tím, že průběh intifády nedokázal změnit přístup arabských států k Izraeli. A tak víkendové demonstrace vracejí Palestincům do srdcí naději.

Jan Šmíd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru