Zahraniční tisk o německé "temelínské" výzvě

Hlavními tématy dnešních vydání zahraničních novin jsou Rakousko, Německo a Temelín, dále pak bonnská konference o svět.klimatu, komentátoři se ptají, co lze čekat od summitu G-8 a zda hrozí nová soutěž ve zbrojení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vídeňská Die Presse cituje vyjádření tajemníka německého velvyslanectví v Praze Andrease Meitznera přednesené na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Podle toho Berlín zaprvé "plně uznává" právo české vlády "rozhodovat u využívání jaderné energie ve své zemi". Zadruhé zastává Berlín názor, že otázka Temelína nemůže být "v žádném případě" spojována s rozhovory o připojení Česka k Evropské unii. To je podle německého diplomata "i výslovné stanovisko EU."

Pikantním detailem nejasností v Berlíně je skutečnost, že právě ve středu uveřejnil německý ministr zahraničí Joschka Fischer v deníku Süddeutsche Zeitung článek, který sepsal společně se svým českým kolegou Janem Kavanem. Oba v článku konstatují, že členství v Evropské unii je jedinou šancí jak uspořádat rovnoprávně často složité vzájemné vztahy mezi malými a velkými členskými státy Unie - např. podle německo-belgického nebo německo-nizozemského vzoru.

K ostré reakci Prahy na výzvu Německa uzavřít jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín se ústy svého pražského zpravodaje vyjadřuje hamburský deník Die Welt. Praha se ohrazuje proti tomu, že Berlín je ochoten problém posuzovat jen podle přísných německých standardů. Kdyby se podle nich postupovalo všude, musely by být v Evropě jaderné elektrárny uzavírány jedna za druhou, píše německý list a pokračuje:

Jestliže Temelín neodpovídá ve všech bodech německým normám, cituje list stanovisko pražské vlády, ještě to neznamená, že elektrárna není bezpečná. Různé poruchy posledních měsíců byly podle českých odborníků výlučně v nejaderné části reaktoru. Česko se při svých argumentech může navíc odvolávat na to, že uvnitř Evropské unie žádné jednotné standardy pro jadernou energetiku neexistují a vše je v kompetenci každého jednotlivého státu.

Zvýšenou pozornost věnuje v těchto dnech evropský tisk summitu G-8 v italském Janově, kde pořadatelé očekávají až 100.000 odpůrců globalizace. Švédský list Svenska Dagbladet k tématu poznamenává:

Nejen hrozba nepokojů, násilností a chaosu změnila očekávání od takovýchto světových setkání. Až se zástupci osmi nejbohatších a nejvlivnějších zemí světa o víkendu sejdou, nelze čekat příliš mnoho. Setkají se tam nejmocnější politikové světa - no a? Až schůzka skončí, bude zveřejněno nicneříkající prohlášení. Političtí předáci uspořádají tiskové konference, čímž zásobí svá domácí média náměty k diskusím a různým interpretacím. První summit se konal v roce 1975 ve francouzském Rambouillet. To však byly jiné časy...Dnes je to všechno pouhá naivní vize.

Ruský Kommersant se domnívá, že v souvislosti s plány Washingtonu na vybudování nového protiraketového systému bude strategická stabilita nejdůležitějším bodem programu vrcholné schůzky G-8 v Janově. Moskva konečně pochopila, že americkým plánům nelze čelit a začala hovořit o "konstruktivním dialogu". Podle zahraničních pozorovatelů upustil šéf ruské diplomacie Igor Ivanov po nedávném setkání s americkým kolegou Colinem Powellem od obvyklé ostré rétoriky o nepřípustnosti porušit rusko-americkou dohodu ABM z roku 1972 a zaměřil se na styčné body mezi oběma zeměmi.

V této souvislosti však německý ministr zahraničí Joschka Fischer v rozhovoru pro deník Berliner Morgenpost varoval před možností nových závodů ve zbrojení. Taková soutěž by v sobě skrývala značné nebezpečí a znamenala by neodpovědné mrhání různými zdroji. Evropu tudíž musí zajímat záměr USA vybudovat nový "protiraketový deštník". "Nechceme, aby vznikaly regionální zbrojní závody nebo aby se zbrojení rozšířilo do kosmu," cituje Berliner Morgenpost ministra zahraničí Joschku Fischera.

V rozhovoru pro mnichovský deník Süddeutsche Zeitung potvrdil americký prezident George Bush před odjezdem na konferenci o světovém klimatu v Bonnu, že cíle kjótského protokolu v otázce snížení emisí oxidu uhličitého do ovzduší považuje "za nerealistické". Takový záměr je podle něho pro USA neúnosný. Prezident Bush dodal, že Amerika cíle týkající se ochrany globálního klimatu podporuje, má však odlišný názor na metody, kterými lze k těmto cílům dospět.

Spojené státy vynakládají enormní prostředky na omezení globálního oteplování, a to na vědecko-ekonomickém základě. Každá země však musí rozhodovat o tomto problému s ohledem na vlastní situaci a zájmy, říká v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung americký prezident George Bush.

Také kanadský deník Globe and Mail s odvoláním na vysoké vládní kruhy informoval, že Kanada nehodlá protokol z Kjóta ratifikovat, pokud nebudou na nynější konferenci v Bonnu stanoveny "výhodnější" podmínky pro snížení emisí skleníkových plynů do ovzduší. Pokud Kanada svůj postoj nezmění, znamenalo by to prakticky "umíráček" pro kjótský protokol, píše renomovaný kanadský list a poukazuje na to, že také Japonsko a Austrálie zastávají podobný názor. Kjótský protokol o globálním klimatu vstoupí v platnost, bude-li ratifikován 55 státy.

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme