Zahraniční tisk o německých zelených kartách
Zahraniční noviny se dnes zabývají eskalací konfliktu na Blízkém Východě, německou zkušeností se zelenými kartami a všímá si i ekonomické reality v Africe.
Pařížský Le Monde poznamenává k eskalaci konfliktu na Blízkém východě:
Stále rychleji se otáčející spirála smrti přímo tragicky potvrzuje, jak naléhavý je zásah třetí strany v Palestině... Mezinárodní společenství si zatím opatřilo čisté svědomí: od Mitchellovy komise až k summitu G-8, od Organizace spojených národů až k Evropské unii a řadě vlád - všichni předložili návrhy na uklidnění situace. A pak se s klidným svědomím rozešli s pocitem dobře vykonané práce. Jako by se stále krvavější střety a rostoucí nedůvěra za uplynulých devět měsíců mezitím už nezvrátily v otevřenou nenávist a jako by jedna či druhá strana byla ještě schopna situaci objektivně posoudit.
Bruselský Le Soir se zamýšlí nad německou zkušeností s tzv."zelenými kartami" pro odborníky ze zahraničí.
Považovalo se to za vstupenku do německého pracovního ráje. Jenže tento ráj je zatím poloprázdný. Rok po zavedení "zelených karet", které znamenaly pro zahraniční informatiky pracovní povolení v Německu na pět let, zareagovalo na tuto nabídku jen asi 8500 specialistů z původně očekávaných 20 000. Přesto je to pozoruhodný úspěch, protože "zelené karty" vyvolaly revoluci v myšlení: Daly Němcům důrazně najevo, že potřebují přistěhovalce, chtějí-li své hospodářství udržet v chodu.
Moskevská Izvěstija komentují na pozadí návštěvy britského premiéra Tonyho Blaira v Argentině současné vztahy obou zemí.
Problém Falklandských ostrovů je dnes ve slepé uličce stejně jako před 19 lety. Ani současné vedení Argentiny, ani veřejné mínění země nejsou ochotny uznat práva Londýna na toto neblahé souostroví...Většina Argentinců je přesvědčena, že generálové a admirálové, kteří tehdy dali ostrovy obsadit, jednali správně. Je jim pouze líto, že armáda a námořní flotila válku s Británií o Falklandy prohrály, nelitují však toho, že ji Argentina začala. Není proto divu, že premiér Blair a argentinský prezident de la Rua se předem dohodli, že se tohoto citlivého tématu při jednání nedotknou.
Nizozemský De Volkskrant komentuje situaci v africkém Zimbabwe a kritizuje režim prezidenta Roberta Mugabeho:
Zimbabwe se vinou tohoto šíleného starce, který už měl být dávno v penzi, stalo tragickým příkladem prohnilých režimů v Africe. Kdysi to byl kvetoucí bohatý stát s dobrou perspektivou, ale teď je skoro na dně, bez zákonů a se zbídačelým obyvatelstvem. Skupina bruselských expertů nedávno navrhla izolovat Mugabeho stejně jako Miloševiče, aby se tak zabránilo dalšímu úpadku země. Zimbabwe je zatím zemí, kde se politický zločin vyplácí, a Afrika je i vinou tamního režimu značně beznadějným kontinentem.
Londýnský Guardian si naproti tomu všímá vývoje v Kongu a mj. píše:
Konžský prezident Joseph Kabila učinil od nástupu k moci první opatrné krůčky směrem k liberalizaci. Zrušil zákaz politických aktivit v zemi a opožděný "národní dialog" by měl v příštích týdnech opět pokračovat. Přestože je Kabila stále ještě pod silným vlivem regionálních sil, vybudoval mosty k vnějšímu světu. Předně se objevily nové přísliby pomoci. Existuje také - i když zatím křehké - příměří v Kongu. Bude-li tento vývoj pokračovat a bude-li pomoc dojednaná na summitu G-8 v Janově poskytnuta, mohlo by Kongo vykročit na cestu zpátky k normalizaci poměrů v zemi.
