Zahraniční tisk o nesouhlasu s bombardováním
Dnešní zahraniční noviny píší o rostoucím nesouhlasu s pokračujícím bombardováním Afghánistánu, odzbrojení severoirské republikánské armády a konferenci o světovém klimatu v marockém Marrákeši.
K politickým důsledkům pokračujícího bombardování v Afghánistánu poznamenává nezávislý pařížský Le Monde: Zbyly v této zemi tzv. "čtvrtého světa" ještě nějaké vojenské struktury, které by mohly působit americké armádě problémy? Tato otázka je velmi oprávněná, protože čím déle bombardování trvá, tím více se mění v přehmaty, a to tam, kde je to nejmarkantnější - na politické frontě, tedy v arabsko-muslimských zemích. Názory, ankety, úvodníky a stanoviska intelektuálů v islámském světě mají stejný tón: Od Jakarty až po Káhiru, přes Casablanku až po Džiddu je americká vojenská operace odsuzována, i když tam většinou s politikou bin Ládina nesouhlasí. Bylo by nebezpečné tyto postoje ignorovat, protože civilní oběti leteckých útoků vzniklou propast dále prohlubují.
Francouzský Le Figaro označuje letecké útoky USA proti Afghánistánu za málo efektivní a z vojenského hlediska jako handicap...Vyvolávají pochybnosti na Západě, v centrální Asii a v arabských zemích a rozdmychávají nesouhlas světové veřejnosti. Nasazení pozemních jednotek se jeví stále nutnější. Ovšem 14 dní před postním muslimským "ramadánem" a několik týdnů před začátkem zimy nedokáže nikdo odhadnout důsledky.
Turínská La Stampa uvádí, že USA, Evropa i Spojené národy je třeba poměřovat novou afghánskou skutečností: jednoznačné vítězství není v dohledu. Jakmile bude Taliban zbaven moci a v Kábulu bude dosazena nová vláda pod patronací OSN, bude třeba předložit okamžitý a velkorysý důkaz dobré vůle. Rozvojová pomoc pro Afghánistán a ostatní chudé země už není jen projektem soucitu, realizovaným apoštoly dobra. Je to racionální cesta, abychom tajnou armádu teroristů zbavili moci. Každé dítě, které nasytí a obleče někerá z mezinárodních humanitárních organizací, bude znamenat snížení počtu kamikadze pro Al-Kajdá.
"Triumf politiky v Severním Irsku"- nadepsal svůj komentář liberální rakouský Der Standard. Odzbrojení Irské republikánské armády - píše list - není vojenský, nýbrž politický problém. Proto je naprosto lhostejné, kolik zbraní bude takzvaně "neaktivních". Rozhodující je spíše to, že se prolomilo velké tabu. Dodejme, že toto tabu nepochází z "kuchyně" organizace IRA, nýbrž z mlhavých irských dějin. IRA se nyní poprvé podřídila politickým potřebám své "sešvagřené" strany Sinn Fein, aby zachránila koaliční vládu v Belfastu. To je na tom právě to neslýchané. Ovšem šlo přitom o přijatelnost strany Sinn Fein v Dublinu, kde se brzy konají volby, a také v Belfastu, Londýně a ve Washingtonu.
Zřídkakdy bylo možno vidět úsměvy na tvářích severoirských zarputilých mužů a radost v jejich dosud kamenných pohledech, navazuje dánský Information? Teď už jen stačí vyčkat, zda jim rozjasněné tváře vydrží. Nepochybně se zmenšila jedna z největších překážek tamního mírového procesu. Trvalo dlouhých třicet let, než obě strany uznaly, že násilí nevede k vytouženým cílům. Toto poznání však bylo draze vykoupeno: třemi tisíci lidských životů a bezpočtem dalších tragických osudů. Možná je největším smutným poučením Severního Irska pochopení, že politika dostává šanci až poté, kdy se ukáže, že násilí nefunguje.
Bruselský Le Soir poznamenává k začátku konference o světovém klimatu v marockém Marrákeši, která potrvá do 9.listopadu a mj. uvádí:
Účastníci budou muset vyjasnit otázku, jak budou signatáři závěrečných dokumentů kontrolovat množství škodlivin v ovzduší. Půjde o to uzavřít "obchod" kolem tzv. "lapačů" oxidu uhličitého - tj. lesních a agrárních ploch. A také přiškrtit podporu rozvojovým zemím, pro které bohaté země v roce 2005 chtějí položit na stůl ročně 410 milionů dolarů. Změní USA, které už vypověděly protokol z Kjóta dávno před 11. zářím t.r., svůj postoj ve smyslu celosvětové koalice proti terorismu? Táže se Le Soir a dodává: Krátkodobě je to sotva pravděpodobné.
