Zahraniční tisk o odkrytí jaderného programu Libye

Kromě závazku Libye přerušit jaderný program a spolupracovat s mezinárodním společenstvím komentují zahraniční listy také vyhlášení čtvrtého stupně ochrany ve Spojených státech a chystané blahoslavení posledního rakouského císaře a uherského krále Karla I. Habsburského.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Rozhodnutí Libye přerušit jaderný program komentuje japonský deník Asahi Šimbun. Po libyjském teroristickém útoku v roce 1988 si ji USA zaškatulkovaly jako jeden z darebáckých států a hned rozjely rozsáhlé ekonomické sankce. Dnes, po několikatýdenních jednáních mezi Libyí a USA, slaví Američani svůj triumf - Libye se vzdává všech zbraní hromadného ničení. Jak jiný je tenhle postup než v případě útoku na Irák!

Libyi jde především o zrušení ekonomických sankcí. Nemá to ale jednoduché; vlastní nejméně deset jaderných zařízení a bude muset prokázat skutečný úmysl je odstranit. Odkrytí libyjské jaderného programu přitom ukazuje, jak děravá jsou síta Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Někteří pozorovatelé tvrdí, že jarní útok na Irák měl být pouze varováním pro Tripolis. Přesto ale nemůže současné chování Libye válku v Iráku ospravedlnit. Podobně by teď mohla jít Libye příkladem Severní Koreji, doufají Američané. A nejsou sami Írán totiž nedávno podepsal s agenturou pro atomovou energii dohodu, že zpřístupní svá jaderná zařízení. Na tom je vidět, že zbraní hromadného ničení se jde zbavit i jinak, než jen hrubou silou, doplňuje svou analýzu japonský deník Asahi Šimbun.

Tři nejdůležitější témata, která zaujala americký tisk, zejména to o zvýšení národní bezpečnosti kvůli hrozbě teroristického útoku, zaznamenala spolupracovnice Radiožurnálu ve Spojených státech Eva Lizcová.

Přehrát

00:00 / 00:00

E. Lizcová cituje z amerického tisku

Také Britský Guardian píše o čtvrtém stupni ochrany, které vyhlásily Spojené státy. Prezident Bush hovoří o nebezpečí, které může soupeřit nebo dokonce předčí předloňské útoky z 11. září. Americká administrativa ale zatím nespecifikovala přímé důvody, které ji vedou k vyhlášení takzvaného oranžového stupně, za nímž pak následuje už jen červený.

Jedním z důvodů by mohlo být vystoupení hlavního stratéga teroristické Al -Káidy v televizi Al- Džazíra. Jeho sdělení: Stále pronásledujeme Američany a jejich spojence doma i kdekoliv na světě, je mnohoznačné. Bushův úřad proto neváhal oznámit, že v případě nutnosti použije vzdušné síly. Jeho občané se v názorech na věc různí; ochrana během Vánočních svátků přispěje k většímu klidu, ale zvýšená pozornost na letištích neúměrně prodlouží už tak časově náročné předvánoční fronty, píše dnešní Guardian.

Posledního rakouského císaře a uherského krále Karla I. Habsburského vyhlásí papež za blahoslaveného. Informuje o tom slovenský deník Sme. Jan Pavel II. uznává císařovy hrdinské ctnosti a dokonce mu přisuzuje i zázrak. Ten popisuje v maďarském časopise císařův syn Juraj. V sedmdesátých letech minulého století se jedna brazilská jeptiška modlila za Karlovo blahoslavení. Přitom se vyléčila ze smrtelné choroby. Podle císařova syna nedokázaly ani lékařské kapacity vysvětlit náhlé zlepšení jejího stavu, a tak byl zázrak přisouzen Karlovi.

Katolická církev má naštěstí i hmatatelnější důvody pro blahoslavení. Karel sloužil svému národu spravedlivě a s láskou. Toužil po míru, pomáhal chudým a vedl bohatý duchovní život, tvrdí představitelé církve. Rod Habsburků je katolickou církví velmi oblíben. Je známý svou silnou vírou a potlačil už mnoho protestantských povstání. V sedmnáctém století dokonce přispěl k rekatolizaci převážně protestantského Slovenska. Doplňuje téma slovenský deník Sme.

Za dob vlády Nikity Chruščova měla sovětská tajná služba KGB plné ruce práce. Jejím úkolem bylo třeba podplavat vůdcovu rybářskou loďku a napíchnout mu rybku na hák. Píše dnes s nadsázkou ruský deník Moscow Times. Tajní agenti také naháněli divoké medvědy na stromy, aby je měl Leonid Brežněv pěkně na mušce. V nedávné minulosti se zase kvůli Jelcinově návštěvě Finska muselo vypustit deset tisíc ryb, aby bylo jisté, že státník určitě něco chytí.

Podobný brežněvovský styl "všechno pro vůdce" můžeme pozorovat i v USA. Viceprezident Dick Cheney si nedávno půjčil na dva týdny vládní letoun a vydal se za zábavou do Texasu. Místní zemědělci mu nahnali do ohrady velké množství drůbeže, kterou pak Cheney s potěšením skolil. Nemyslím, že by se něco takového dalo označit za lov, řekla k tomu jedna aktivistka za práva zvířat. Podle vládních zdrojů ovšem byly slepice ihned vakuově zabaleny a odeslány do Washingtonu chudým. Kdyby se něco takového stalo v Rusku, hned by se mluvilo o návratu k totalitarismu, komentuje to ruský list Moscow Times.

Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme