Zahraniční tisk o ohlášené demisi polského premiéra

Slovenský deník Sme komentuje volební kampaň k blížícímu se prezidentskému klání. Na tom, že je kampaň ubohá, se asi shodneme. Těžší už je rozsoudit, jestli si za to můžou sami kandidáti nebo omezující podmínky ze zákona, píše list. Pořád ale nevíme, koho zvolit do čela státu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Na základě čeho totiž máme vybírat? Kandidáti nám slibují šťastnou budoucnost, Slovensko plné vzdělaných mladých lidí, nad kterým svítí slunce celý rok. Zoufalou nekonkrétnost kampaně pak omlouvají tím, že prezident stejně nemá žádné pravomoce. Proč by tedy měl zveřejňovat svou koncepci daní nebo zdravotnictví?

Jeden záchytný bod tu ale přece jen najdeme. Není to budoucnost Slovenska, ale minulost kandidátů. Životopis budoucího prezidenta je taková malá zkouška správnosti. Minule jí voliči podrobili Vladimíra Mečiara. Neprošel. Schusterovu minulost raději nezkoumali, aby nedopadl jako Mečiar. Slovenská prezidentská kampaň tedy má své téma. Ve druhém kole voleb, až nastoupí silní kandidáti a silné strany, ale nejspíš nezbyde na nějaké zkoušky správnosti čas. A stejně jako minule se u některých kandidátů přimhouří oči. Kritizuje situaci deník Sme.

"Miller odchází." "Kormidelník opouští loď." Takové titulky dnes dominují prvním stránkám polských deníků. Komentáře hodnotí oznámení premiéra Leszka Millera, že 2.května podá jeho vláda demisi. Polskými deníky listoval náš varšavský zpravodaj Pavel Novák:

Není jak předvídat, co z politického chaosu v Polsku vzejde. Píše Gazeta Wyborcza. Vina za politickou krizi, za gangrénu, která postihla orgány veřejné správy a za kompromitaci státu v očích obyvatel padá především na hlavu Svazu demokratické levice. Vinni jsou ale také ti, kteří tuto stranu právě opustili a nezmohli se na žádné energické kroky, dokud je neskolili stále horší výsledky průzkumů veřejného mínění. Napsala Gazeta Wyborcza.

List Rzeczpospolita soudí, že slib vytvoření nové vlády není žádným řešením. Jediným východiskem ze současné krize by byly předčasné volby.

Levicová Trybuna předpovídá, že se odstupující premiér nakonec dočká chvály od ostatních politiků své strany. Slova plná uznání uslyší od prezidenta. Moudrá slova na rozloučenou vysloví dokonce staro-nový vůdce obrozené levice. Tedy všichni, kteří Millera zašlapali do země. Tito pánové hledají poslední možnost, jak utéct od neúspěchu levice a všechnu vinu svalit na Millera. Uzavírá dnešní Trybuna.

Ve Spojených Státech se rozpoutala diskuze o právech těhotných žen. Může za to aféra Melissy Rowlandové, matky dvojčat, která odmítla císařský řez a tím jedno z nich zahubila. Deník Washington Post k~tomu píše: musíme se na celou věc dívat z širšího hlediska. Jedna věc je duševně nemocná matka, která se zachovala lhostejně k lidskému životu. Má ale každá nastávající matka povinnost naslouchat radám svého lékaře? Sejně jako v případě dalšího ožehavého problému potratu naráží právo matky na práva plodu.

Členka amerického Sdružení za práva těhotných žen ale takový střet popírá. Právo matky se tu střetává s tlakem ze strany státu, tvrdí aktivistka. Každý čtvrtý se tu porod provádí císařským řezem. Pokud matky odmítnou, považují se za nepečlivé. Nepodstoupit zákrok přitom může znamenat špatné rozhodnutí matky, ale rozhodně to není vražda. Jsou těhotné ženy opravdu jedinými pacienty, kteří ztrácejí právo rozhodovat o své léčbě? Ptá se deník Washington Post.

Z~britského národního zvyku mluvit stále o počasí si utahuje dnešní Daily Telegraph. Ostrované milují konverzaci o počasí, píše se v listu. A cizinci se tomu nikdy nepřestanou divit. Nechápou, proč se nebavíme o zájímavějších tématech jako je sexuální život nebo úspěchy našich dětí. Pravda je taková, že jejich počasí je neskutečně nudné. Zato anglické počasí je zdrojem neutuchajícího úžasu a fascinace.

Už spisovatel Chesterton anglické počasí vychvaloval: ve Francii pořád svítí slunce, v~Itálii vanou horké a studené větry. V Irsku prší, v Americe je buď velké horko, nebo hrozná zima. Jedině v naší romantické zemi ale máme všechno dohromady. Počasí se tu mění jako tajemná žena. Meteorologové to vysvětlí vlivem Golfského proudu a načrtnou pár izobar. Pravda je ale taková, že naše počasí správně vyjádříte jen Shakepearovským jazykem a nikde na světě neovlivňuje počasí náladu lidí tak, jako v Anglii. Proto vy cizinci nikdy nepochopíte, proč se tak rádi bavíme o počasí, dodává deník Daily Telegraph.

Pavel Novák, Petr Vavrouška, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme