Zahraniční tisk o Orbánovi

Zahraniční noviny dnes píší o Orbánových výrocích o Benešových dekretech a budoucnosti Visegrádu, o Izraeli a Jásiru Arafatovi a o začátku nové éry v Angole.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Polský deník Gazeta Wyborcza se zamýšlí na budoucností Visegrádské skupiny po výrocích maďarského premiéra Viktora Orbána na adresu Benešových dekretů. Kvůli jeho slovům byla zrušena schůzka čtyř premiérů v Budapešti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z komentáře cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Rakouský liberální Der Standard označil po vyjádření maďarského premiéra Orbána Benešovy dekrety za "džina vypuštěného z láhve".

Skutečnost, že v Česku i v Maďarsku vládne předvolební boj, není žádnou útěchou. Naopak: právě proto, že jde o nedořešenou otázku evropského rozměru, může být toto téma znovu politicky zneužito. Velebení Evropské unie jako hodnotového společenství a mírového projektu a zároveň vyčleňování otázky Benešových dekretů znamená buď nevědomost nebo přetvářku. Jako jediná instituce Unie se těmito dekrety dosud zabýval Evropský parlament a žádal - právně nezávazně - jejich zrušení.

Zpětné anulování Benešových dekretů je ovšem zcela nerealistické. Dekrety a jejich důsledky jsou totiž jedním z důsledků německé útočné války stejně jako posunutí polských hranic směrem na západ. S kodexy lidských práv jsou však neslučitelné. Jako východisko z tohoto dilematu se rýsuje jen více či méně symbolický akt:odmítnutí teze o kolektivní vině a uznání protinacistického odporu i ze strany sudetských Němců a Maďarů. Za Čechy nemůže tento úkol nikdo převzít. Ale bez pomoci Evropské unie ho jen těžko dokáží splnit.

Evropské, mezi nimi italské deníky se zabývají současným vývojem na Blízkém východě obecně, především pak situací Jásira Arafata. Římská La Repubblica si všímá skutečnosti, že palestinský prezident smí ze svého "domácího vězení" v Ramalláhu vyjít aspoň pár kroků do okolí, ale o cestování do světa zatím nemůže být řeč. Deník Il Messaggero dodává, že s touto "poloviční svobodou" pro Arafata souhlasili i členové vlády z izraelské Strany práce, např.ministr zahraničí Šimon Perez. Izraelská vláda tím však zároveň dala najevo, že v otázce terorismu je neústupná a jednotná.

K současné situaci v africké Angole po smrti vůdce tamních povstalců Savimbi-ho poznamenává španělský El País:

Smrt šéfa hnutí UNITÁ znamená v každém případě těžkou ránu pro kdysi pro-západní vzbouřeneckou organizaci, která dlouhá léta bojuje už jen sama za sebe. Rebelové sice v prvním prohlášení oznámili, že ve svém boji hodlají pokračovat. Existuje však naděje, že by po smrti Savimbiho přece jen mohli přistoupit na jednání o míru. Angola by měla 27 let po získání nezávislosti konečně dostat šanci.

Londýnské Timesy k tomu dodávají:

Válka způsobila nesmírné škody a vyžádala si bezpočet obětí. V centrálních oblastech země už prakticky neexistují žádné infrastruktury. Části úrodné zemědělské půdy nelze kvůli zaminování obdělávat. Ukončení dlouholeté občanské války v Angole vyžaduje peníze, diplomacii a angažovanost. Se zahájením těchto aktivit by se však nemělo otálet.

Robert Mikoláš, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme