Zahraniční tisk o osudu bin Ládina

Deníky uvažují o možnostech nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina. Má prý dvojí volbu: znovu uprchnout, nebo zemřít. Tituly taká zdůrazňují nutnost udržet koalici proti terorismu a za chybu by považovaly, pokud by byly napadnuty cíle v další muslimské zemi. Rozebírají také nebezpečí plynoucí z možností bakteriologických zbraní a v neposlední řadě si všímají vyzdvižení ruské jaderné ponorky Kursk.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský "Daily Telegraph" napsal, že při zesílení útoků spojenců má bin Ládin možnost se opět stát uprchlíkem nebo zemřít. Má však určitě pocit zadostiučinění, že jeho souvěrci na celé zeměkouli vycházejí do ulic protestovat proti americké odvetě a brnkat na nervy vládám, které jsou v jejich očích pokrytecké a klamou své národy. Skutečnost, že extrémista jedné puritánské menšiny může mít takový vliv, je názorným příkladem, jaké problémy má islám s tím, jak se vyrovnat s moderní dobou. Bin Ládin může být z pohledu své víry kacíř, je však nesmírně efektivní, když předstírá, že mluví a koná za toto náboženství, uvádí "Daily Telegraph".

Haagský "De Volkskrant" se obává, že z netrpělivosti by mohla vyplynout neodpovědná eskalace nynějšího konfliktu s teroristy. To by mohlo značně ztížit politický záměr současné protiteroristické koalice. Prezident Bush musí proto neustále usilovat o podporu muslimských zemí. V dané chvíli by bylo nerozumné napadnout kvůli podezření z terorismu další muslimskou zemi, například Irák. A to nejen z vojensko-strategických příčin, nýbrž především z politických pohnutek. Pokud by George Bush měl k tomu později přece jen důvod, bude potřebovat důkazy. A pokud by tyto důkazy byly nedostatečné, riskují Spojené státy, že ztratí podporu islámských zemí v koalici proti terorismu, varuje haagský "De Volkskrant".

Turínská "La Stampa" se zamýšlí nad důsledky a změnami po teroristických útocích v USA: Měsíc po období šoku, otřesu a tichém děsu se po zahájení války s terorismem všechno rychle mění: nejen proto, že odveta proti Afghánistánu a obavy z ohlášených protiakcí bin Ládinových teroristů změnila náš každodenní život, zvyklosti, myšlení a nálady, ale proto, že přinejmenším pro dvě generace vyrostlé v uplynulých 50ti letech je to první opravdová zkušenost ze světové války, píše "La Stampa".

Švýcarské noviny "Basler Zeitung" poznamenávají k rostoucím obavám z biologických zbraní: K zákazu vývoje, výroby a skladování biologických zbraní se postupně připojilo 141 zemí. Tato dohoda však neobsahuje žádný kontrolní mechanismus. Jednání o vylepšení tohoto ujednání ztroskotala loni v červenci na zásadním NE ze strany Washingtonu. Spojené státy zdůvodnily své odstoupení od zmíněné dohody rizikem průmyslové špionáže. Dnes zřejmě musí uznat, že nebezpečí hrozí ze zcela jiné strany.

Biologické zbraně existují, protože vlády dovolily jejich vývoj. Zárodečné kultury uchovávané v četných laboratořích světa pro lékařské účely jsou pro masové vyvražďování nevhodné. Nebezpečí bioterorismu lze zažehnat jen kontrolovaným zničením všech biologických bojových látek. Pravděpodobně ještě není příliš pozdě, soudí švýcarský list "Basler Zeitung".

Organizace Islámské konference, která sdružuje 56 států a 1,2 miliardy muslimů, terorismus jednoznačně odsoudila, informuje barcelonská "La Vanguardia". To by pro prezidenta Bushe mohlo znamenat jistou úlevu. Ovšem ne všechny závěry z Kataru, kde se zástupci Islámské konference sešli, vyzněly pro Washington pozitivně. Zamýšlená eskalace americké války na další země narazila u některých států na výhrady. Účastníci navrhli uspořádat mezinárodní konferenci pod patronací OSN, kde by se stanovilo, co je vlastně třeba chápat pod pojmem terorismu. Tím chce islámský svět učinit dělící čáru mezi terorem a právem Palestinců na sebeurčení. A také pranýřovat postup Izraele, uvádí španělská "La Vanguardia".

Římský "Il Messagero" k blízkovýchodnímu konfliktu uvedl: Čeho je zapotřebí, jsou činy, podrobný plán přesahující někdejší "Marshallův plán". Měl by to být jakýsi závazek, který by Jásira Arafata dokázal přimět k tomu, aby umlčel své kritiky a v případě potřeby i silou zastavil ty, kdo využívají terorismu ke zmaření veškerých pokusů o dialog s Izraelem. Současná situace je víc než jasná, existují jakési otevřené "dveře příležitostí", což dozajista nepotrvá dlouho. To platí i pro Arafata. Izrael nikoli neprávem požaduje, aby palestinský prezident poslal za mříže teroristy z hnutí Hamás a Islámský Džihád, připomíná římský "Il Messagero".

Po vyzvednutí havarované ruské jaderné ponorky "Kursk" z mořského dna kritizuje moskevská "Nezavisimaja Gazeta" skutečnost, že ruské úřady nadále zamlčují mnohá fakta o tomto neštěstí ze srpna loňského roku: Absolutní utajování výsledků šetření je nepochopitelné. Kdo už se někdy plavil po moři, ví, že prosté porovnání lodních deníků všech plavidel zúčastněných na manévrech dokáže vyvrátit aspoň některé z teorií, například tu, že do "Kursku" narazila jiná loď nebo že byla ponorka zasažena raketou.

Zatím je nevyjasněný i určitý časový faktor: Kde byla ponorka "Kursk" před cvičnou střelbou, jaký úkol měla, kdo určil 155 metrů dlouhému plavidlu oblast nasazení v hloubce pouhých 100 metrů? Na žádnou z těchto otázek dosud neexistuje odpověď. To nelze ospravedlnit jen argumentem nutného utajení, oponuje "Nezavisimaja Gazeta".

Milan Kopp, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme