Zahraniční tisk o politice izraelské vlády
Izraelský premiér Šaron uštědřil obrazný políček svému britskému kolegovi Blairovi. Jde v Iráku spíš o ropu než o zbraně hromadného ničení? Cesta slovenského prezidenta Rudolfa Schustera do Číny. To jsou hlavní témata dnešního přehledu zahraničního tisku.
Rozhodnutí izraelské vlády neumožnit palestinským představitelům účast na konferenci o míru na Blízkém východě v Londýně se zabývá čerstvé vydání britského listu Guardian. Podle jeho komentáře je to hloupý krok, který se obrátí proti kabinetu premiéra Ariela Šarona. Dali tím totiž prý svým odpůrcům příležitost, aby současné izraelské vedení označili za hlavní překážku mírového urovnání. Navíc jím podkopávají úsilí umírněnějších Palestinců o nalezení společného dialogu s židovským státem. Izrael tím také de facto uštědřil políček britskému premiérovi Tonymu Blairovi, který do úsilí o ukončení spirály násilí na Blízkém východě investoval hodně osobního politického kapitálu - soudí dnešní Guardian.
Nad rozdílným postojem americké vlády k Iráku a Severní Koreji se pozastavuje jiný britský renomovaný list - Financial Times: Někteří lidé jsou toho názoru, že Američanům jde v Iráku spíš o ropu. Proč by jinak prezident Bush přešel tak velkoryse přiznání Severní Koreje o výrobě jaderných zbraní? Americký prezident o irácké ropě možná uvažuje, domnívá se britský deník. Ale představa, že ropa je hlavním motivem pro útok na Bagdád, je trochu zvláštní. Pravdou ovšem zůstává, že Spojené státy jsou kvůli svému extravagantnímu životnímu stylu stále více závislejší na produkci ropy z Blízkého Východu. Válka proti Iráku by mohla tuto závislost ještě více zdůraznit, poznamenávají londýnské The Financial Times.
A ještě jednou na téma politického políčku - Polský deník Rzeczpospolita se vrací k překvapivému výsledku litevských prezidentských voleb. Tvrdí, že vítězství Rolanda Paksase je políčkem litevským politickým elitám. Téměř všechny politické síly totiž podporovaly dosavadního prezidenta Adamkuse. To však nestačilo. Nakonec zvítězil muž, jehož ostatní politikové nebrali v úvahu. Jeho vítězství je proto výchovným políčkem litevským politickým elitám, ale také varováním pro vrcholné politiky v jiných zemích.
Slovenský deník Pravda se pozastavuje nad cestou prezidenta Rudolfa Schustera do Číny a nad faktem, že se prezident při rozhovoru se svým protějškem nezmínil o dodržování lidských práv v Číně. Přestože prezident jel do Číny především kvůli obchodním zájmům, má jeho návštěva také politický rozměr. Nemůžeme si namlouvat, že jde o rozhovor rovného s rovným, jako v případě Spojených států nebo Ruska. Ale i slovenský prezident by se měl při rozhovorech přinejmenším zmínit o otázce lidských práv a vyjádřit svoje výhrady k pronásledování disidentů. Podobný hlas, který zazněl v dobách totality od západních zemí, pomohl i na Slovensku zabránit nejtvrdším represím tehdejšího režimu, konstatuje Pravda.
Čínští představitelé jsou navíc na podobné věci připravení a takovéto prohlášení už dávno neberou jako nepřípustné zasahování do vnitřních věcí, nýbrž jako rituál, který pravidelně provází obchody s Evropou a Spojenými státy. Slovensko přizváním do NATO a Evropské unie míří do struktur demokratického světa a oznámením svého postoje k lidským právům nic neriskuje. A to ani z hlediska obchodu. Rizikem je naopak o lidských právech v Pekingu nehovořit. Protože by si potom v Číně mohli myslet, že Slovensko přece jen tou skutečnou západní zemí stále ještě není, uzavírá svůj komentář slovenský list Pravda.
