Zahraniční tisk o politických důsledcích odvety

V centru zájmu světového tisku nadále zůstává pokračující americké bombardování cílů v Afghánistánu. Podle italské La Stampy jednoznačné vítězství není v dohledu. Deník soudí, že terorismus spíše porazí větší rozvojová pomoc chudým zemím. Listy dále komentují situaci v Severním Irsku a na Blízkém východě a zamýšlejí se také nad bezpečností horských tunelů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

K politickým důsledkům pokračujícího bombardování v Afghánistánu poznamenává nezávislý pařížský Le Monde:

Zbyly v této zemi tzv. "čtvrtého světa" ještě nějaké vojenské struktury, které by mohly působit americké armádě problémy? Tato otázka je velmi oprávněná, protože čím déle bombardování trvá, tím více se mění v přehmaty, a to tam, kde je to nejmarkantnější - na politické frontě, tedy v arabsko-muslimských zemích.

Názory, ankety, úvodníky a stanoviska intelektuálů v islámském světě mají stejný tón: Od Jakarty až po Káhiru, přes Casablanku až po Džiddu je americká vojenská operace odsuzována, i když tam většinou s politikou bin Ládina nesouhlasí. Bylo by nebezpečné tyto postoje ignorovat, protože civilní oběti leteckých útoků vzniklou propast dále prohlubují, varuje pařížský Le Monde.

Turínská La Stampa uvádí, že USA, Evropa i Spojené národy je třeba poměřovat novou afghánskou skutečností: jednoznačné vítězství není v dohledu. Jakmile bude Taliban zbaven moci a v Kábulu bude dosazena nová vláda pod patronací OSN, bude třeba předložit okamžitý a velkorysý důkaz dobré vůle.

Rozvojová pomoc pro Afghánistán a ostatní chudé země už není jen projektem soucitu, realizovaným apoštoly dobra. Je to racionální cesta, abychom tajnou armádu teroristů zbavili moci. Každé dítě, které nasytí a obleče někerá z mezinárodních humanitárních organizací, bude znamenat snížení počtu kamikadze pro Al-Kajdá, soudí italská La Stampa.

"Triumf politiky v Severním Irsku"- nadepsal svůj komentář liberální rakouský Der Standard.

Odzbrojení Irské republikánské armády - píše list - není vojenský, nýbrž politický problém. Proto je naprosto lhostejné, kolik zbraní bude takzvaně "neaktivních". Rozhodující je spíše to, že se prolomilo velké tabu. Dodejme, že toto tabu nepochází z "kuchyně" organizace IRA, nýbrž z mlhavých irských dějin.

IRA se nyní poprvé podřídila politickým potřebám své "sešvagřené" strany Sinn Fein, aby zachránila koaliční vládu v Belfastu. To je na tom právě to neslýchané. Ovšem šlo přitom o přijatelnost strany Sinn Fein v Dublinu, kde se brzy konají volby, a také v Belfastu, Londýně a ve Washingtonu, připomíná rakouský Der Standard.

Zřídkakdy bylo možno vidět úsměvy na tvářích severoirských zarputilých mužů a radost v jejich dosud kamenných pohledech, navazuje dánský Information...Teď už jen stačí vyčkat, zda jim rozjasněné tváře vydrží. Nepochybně se zmenšila jedna z největších překážek tamního mírového procesu. Trvalo dlouhých třicet let, než obě strany uznaly, že násilí nevede k vytouženým cílům.

Toto poznání však bylo draze vykoupeno: třemi tisíci lidských životů a bezpočtem dalších tragických osudů. Možná je největším smutným poučením Severního Irska pochopení, že politika dostává šanci až poté, kdy se ukáže, že násilí nefunguje, uzavírá dánský deník.

Trvale napjatou situaci na Blízkém východě komentuje haagský De Volkskrant.

Mimořádná síla, s níž Izrael už víc než týden postupuje proti Palestincům, vyřešení blízkovýchodního konfliktu nijak nepřiblížila. Armádě se sice podařilo zajmout řadu militantních palestinských radikálů, ale tvrdé zákroky budou mít nepochybně za následek vznik nové generace bojovníků. Šéf vlády Ariel Šaron svými zásahy potvrdil, že zastává stejné pravicové názory jako před svým zvolením do funkce premiéra.

Stejně jako při izraelské invazi do Libanonu v roce 1981, kdy byl Šaron ministrem obrany, i teď usiluje o politický zisk pomocí vojenských akcí. Je obklopen ultrapravicovými politiky, kteří chtějí vypudit Jásira Arafata a palestinskému obyvatelstvu vnutit svou vůli. Současný scénář je stejně nebezpečný jako před dvaceti lety v Libanonu, připomíná nizozemský De Volkskrant.

Evropský tisk nadále přináší informace a úvahy k neštěstí v Gotthardském alpském tunelu. Britské konzervativní Timesy k události napsaly:

Frontální střet dvou kamionů uprostřed Gotthardského tunelu je pro evropské vlády důrazným varováním, že všechny silniční tunely v Alpách - včetně nejmodernějších - jsou potenciální smrtelné pasti: špatně projektované, nedostatečně udržované a často i bez základního vybavení, tj. neschopné zabraňovat nehodám a chránit lidské životy.

Tunelů využívají ročně miliony kamionů a turistů napříč Evropou. Pokud mají společné výdaje Evropské unie vůbec někdy nějaký smysl, musí teď úkol zajistit bezpečnost této dopravy - v případě potřeby i paralelními tunely - získat nejvyšší prioritu, soudí londýnské Timesy.

Švýcarský Tages-Anzeiger poznamenává:

Gotthardský silniční tunel bude mnoho týdnů uzavřen. To není tak hrozné. I když resort dopravy přijde se scénáři dopravního chaosu, bude lamentovat nad zvýšenými náklady a vyvíjet nátlak pohrůžkami více-nákladů a objížděk pro uživatele dopravních tras, to nás - s dovolením - v dané chvíli nevyvede z klidu.

Mnohem horší - a také nepietní vůči obětem a postiženým - by naproti tomu bylo, kdyby byl Gotthardský tunel pro nákladní dopravu opět co nejrychleji otevřen. Jeho uzavření je spíše nutno využít k vyšší bezpečnosti a modernizaci na nejvyšší úrovni. K tomu nechť je tunel třeba i o několik týdnů déle mimo provoz, zdůrazňuje ženevský Tages-Anzeiger.

Petr Vavrouška, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru