Zahraniční tisk o pracovních silách v EU a o Kosovu

Zahraniční tisk se věnuje zejména strachu Německa z přísunu pracovních sil po rozšíření Evropské unie, tomu, o čem svědčí průběh a výsledky summitu Evropské unie v Nice, a také problémům na jihosrbských hranicích s Kosovem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sedmileté moratorium na pohyb pracovních sil z východoevropských zemí do Evropské unie, které chce Německo prosadit po vstupu těchto zemí do unie, ještě prohlubuje propast mezi Západem a Východem. To je v kostce stanovisko finské ministryně práce Tarji Filatovové, kterým ve finském tisku komentovala pondělní návrh německého kancléře Gerharda Schrödera. Filatovová, kterou cituje list Helsingin Sanomat, zdůraznila, že sedmileté přechodné období, během něhož by pracovníci z východoevropských členů unie nesměli získávat místa ve zbytku EU, by mělo za následek další vyhrocení „bipolarity, která dnes existuje". Filatovová přitom připomněla, že volný pohyb pracovních sil v rámci EU je jednou ze čtyř jejích základních svobod. A poukazuje na to, že k obdobné situaci mělo podle některých předpovědí dojít po začlenění jihoevropských zemí - Řecka, Španělska a Portugalska - do unie, ale žádná záplava levných pracovníků tehdy nenastala.

Vztah Němců k pracovním silám ze střední Evropy je dvojaký, píše německý list Frankfurter Rundschau. Na jedné straně jsou obavy z levných pracovních sil, ale na druhé straně je snaha je zaměstnávat ve svých soukromých podnicích. Nezbytné otevření německého pracovního trhu po rozšíření Evropské unie tak staví spolkovou vládu před dilema. Odbory a střední stav varují před dumpingem a konkurencí, avšak hospodářská sdružení zároveň žádají velmi dobře vzdělané a vyškolené pracovníky z Polska i České republiky. Oč více stárne německá společnost, o to více bude ekonomika potřebovat tyto lidi.

S obavami před vlnou pracovních imigrantů se dá dobře dělat volební boj, konstatuje Der Tagesspiegel. Je to vychytralá akce stejně jako kampaň kolem computerových expertů, když Gerhard Schröder letos v létě vymyslel známé „zelené karty" pro zahraniční počítačové odborníky a prezentoval se jako moderní kancléř, který umí rychle a pružně jednat. Že těch odborníků zatím přišlo málo? Co má být? Vzestup rakouského Haidera se opírá také o rétoriku proti východnímu rozšíření. Kolik pracovních imigrantů ale přijde, neví nikdo. Vlna nebo dokonce příliv to určitě nebude. Maximální odhady pro začátek hovoří o 350.000 ročně, jiné jen o 40.000. Je to vlastně hodně málo na to, aby kancléř pouštěl hromy a blesky, konstatuje Der Tagesspiegel.

Americký list The New York Times se vrací k summitu EU a podotýká: Střet národních žárlivostí, o nichž se předpokládalo, že je tento kontinent už překonal, může zpomalovat proces evropské integrace. To je jeden z jasných faktů, které vyplynuly z nedávného summitu Evropské unie v Nice. Bez energického vedení a ambiciózní vize Helmuta Kohla, Francoise Mitterrranda a některých dalších svých předchůdců odklopýtali představitelé evropských států od jednacího stolu po pěti dnech jednání s tak skromnou dohodou v rukou, že to bylo zklamáním.

Bezprostředním cílem bylo reformovat těžkopádné instituce a rozhodovací procesy 15ti členné Evropské unie. Reformy jsou zvlášť potřeba vzhledem k očekávanému rozšíření, které by mohlo přivést do unie desítku středo- a východoevropských členů. Ale v Nice se prosadily úzké národní zájmy. Velcí členové odmítli vzdát se svého práva veta v oblasti daní, sociálního zabezpečení a v dalších citlivých otázkách, což vedlo předsedu Evropské komise Romana Prodiho k postesknutí, že ti, kdo vidí Evropu „pouze jako zúčtovací ústav, do kterého přijdou v případě potřeby, ale drží se stranou, když se jim to nehodí," podvádějí budoucí generace, uvádí americký deník The New York Times.

Komunikace mezi Jugoslávií a Severoatlantickou aliancí v souvislosti s útoky albánských separatistů na jihu Srbska se výrazně zlepšila a aliance se skutečně snaží o nepropustnost linie rozdělující Kosovo a zbytek Srbska. V rozhovoru, který otiskl francouzský list Le Figaro, to řekl jugoslávský prezident Vojislav Koštunica a zdůraznil současně, že albánští separatisté jsou tajně podporováni i ze zahraničí, včetně Spojených států. V rozsáhlém rozhovoru krátce před svou návštěvou Francie Koštunica rovněž kriticky hovořil o Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který není „nejvhodnější institucí, jež by zachytila složitost válek a zločinů během rozpuštění bývalé Jugoslávie".

Koštunica ocenil, že generální tajemník NATO George Robertson vydal rozkazy, jež mají bránit „albánským teroristům" v útocích v demilitarizované zóně, ale „problém zůstává". Ve snaze o pronikání do zóny albánští teroristé využívají nejen vlastních zdrojů v Kosovu, ale i pomoci ze zahraničí, například tajné pomoci ze Spojených států, řekl Figaru Koštunica. Podle něj se nemusí jednat o oficiální podporu, ale „v rámci vládnoucí elity v USA jsou vždy rozdíly a navíc jsou tu nevládní organizace, které mají velký vliv a podporu silných lobby usilujících o nezávislost Kosova".

David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme