Zahraniční tisk o pražském summitu NATO
Pražský summit je oprávněně považován za zlom v historii organizace, kterou se západní demokracie chtěly bránit před Stalinovým hladovým komunismem, poznamenaly dnešní londýnské Timesy. NATO přešlo od studené války k společnému boji proti světovému terorismu. Transformace NATO však odvrátila pozornost od mnohem větších historických úspěchů: sjednocení Evropy roztržené studenou válkou.
Starý koncept střední Evropy, kde se kultury, rasy a náboženství spojují do malebného kaleidoskopu, byl zlomen. S pádem berlínské zdi začala bolestná debata - chtěli se Východoevropané opravdu stát součástí západní Evropy? A byli na to připraveni? Gorbačova vize "jednotného evropského domu" byla přímo prorocká. Bez pomoci západní Evropy Východu, by se rána rozdělení nikdy nezhojila. Až na několik výjimek se východoevropské země chopily příležitosti a většina z nich se nyní v Praze spojí - druhé Pražské jaro ještě zdaleka nekončí, dodávají dnešní Timesy.
Severoatlantická aliance se nehledě na nesouhlas Ruska rozšiřuje dál na Východ. I to je jedna z reakcí ruského tisku na summit NATO v Praze, o které informuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán:
Pokud státy Severoatlantické aliance neurčí cestu k modernizaci svých bojových sil, utopí se obranné spojenectví v bezvýznamnosti, napsala rakouská konzervativní Die Presse. Jestli se evropští členové NATO v Praze nyní nechopí příležitosti nabrat směr k modernizaci, restrukturalizaci, specializaci jejich bojových sil a spojování vojenských kapacit, změní se současná krize identity v krizi existenční. A to proto, že by pak Američané postupně ze svazku vycouvali a přeřízli by tažné lano transatlantických vztahů. Nad tím by se sice zaradovali evropští odpůrci Ameriky z levicového i krajně pravicového tábora, ale pro bezpečnost Evropy by bylo stažení Spojených států katastrofou, dodává vídeňská Die Presse.
Polský list Rzeczpospolita otiskl úvahu bývalého poradce amerického prezidenta Jamese Cartera Zbigniewa Brzezińského o budoucnosti Severoatlantické aliance. Z článku cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
Posledních dvacet měsíců hrála Strana práce jen druhé housle v politice diktované premiérem Arielem Šaronem, poznamenal dnes izraelský deník Haaretz. Teď ale znovu bojuje o křesla v Knessetu, i když ji mnozí Izraelci viní, že její ministři v minulosti podcenili otázku jejich osobní bezpečnosti a ze sociální a ekonomické krize. Strana práce proto ze sebe musí setřást prach, který na jejím těle zanechaly chyby odstupující vlády.
Ti občané, kteří chtějí kompromis s Palestinci a ekonomickou prosperitu budou žádat záruky, aby strana znovu nezneužila jejich hlasy. Aby se zastavila eroze pravice a středu, musí Strana práce zůstat v jasném světle a přesvědčit občany, že reprezentanti zvolení z jejích řad nesleví den po volbách z principů, kterými si získali důvěru veřejnosti. Ani problémy s Palestinci, ani pochybnosti, které izraelskou veřejnost sužují, nezbavují Stranu práce povinnosti, držet se svých zásad, dodává dnešní Haaretz
