Zahraniční tisk o prezidentských volbách na Ukrajině

Britský a ruský tisk o ukrajinských volbách. Za pohromu v Tatrách může vysušování. Pozastavení íránského jaderného programu je dobrá zpráva. Taková témata přináší dnešní přehled zahraničního tisku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ukrajinské volby komentuje britský Guardian. Pro většinu Ukrajinců znamenaly řešení základních životních problémů, píše. Průměrný měsíční plat činí třicet dva dolary, panuje tam dvanáctiprocentní nezaměstnanost a ekonomika dříve centrálně řízená z Moskvy trpí nedostatkem investic a dluhy. Přesto pro mnoho Ukrajinců byly volby bitvou o srdce a duši jejich země. Ukrajince přitom rozděluje desetiletí trvající spor mezi rusofily a západně orientovanými občany.

Tento konflikt by podle britského listu měl brzy skončit. Mladou městskou generaci, která trpí nedostatkem práce, totiž ovlivňují mocní ruští oligarchové. To může chudou zemi úplně destabilizovat. USA se snažily tento trend zvrátit, nedokázaly si ale získat důvěru Ukrajinců. Ti Američanům neodpustili například vyslání ukrajinských vojáků do Iráku. Z historických důvodů prostě Moskva pro Ukrajince představuje lepšího spojence. Toho využil ruský prezident Putin, když vstoupil do voleb s podporou Viktora Janukoviče. Vítězem ukrajinských voleb je tak jedině on, dodává Guardian.

Východ porazil Západ, Ukrajina na dvě části, Kaštanová revoluce. Tak nadepisuje své články většina ruských deníků. Zpravodajství o ukrajinských prezidentských volbách je na prvních stranách ruských novin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Z některých komentářů vybírá moskevský zpravodaj P. Vavrouška

Co může za přírodní katastrofu v Tatrách? To vysvětluje ekologický aktivista Michal Kravčík ve slovenském deníku Sme. V poslední době jsme svědky nevysvětlitelných přírodních úkazů -extrémních teplot, povodní, hurikánů, požárů. Může za to vysušování. Ročně se z přirozeného koloběhu vody ztratí jen na Slovensku přes dvě stě padesát milionů kubických metrů vody. Lidé totiž v obludném rozměru využívají průmyslové techniky jako je kanalizace, asfaltování, betonování či změna struktury krajiny. V Evropě se takhle ve dvacátém století ztratilo asi dvacet miliard metrů kubických vody.

Znamená to méně vody v ekosystémech a víc v oceánech. Ztenčuje se ochranný obal Země, kontinenty se přehřívají a v kombinaci se studeným oceánem vyvolávají extrémní počasí. A jak tomu zabránit? Plošně zastavit plán vysušování. Na Slovensku se o to pokoušely desítky občanských sdružení a organizací. Projekty se nezabývalo ministerstvo životního prostředí, ministr hospodářství ani Úřad vlády. Jsou to ti, kdo se tváří, že pomáhají slovenským občanům, ale problémy přitom dále rostou. Prognóza stavu vody je nezajímá, stěžuje si ekologický aktivista v deníku Sme.

Čím déle sledujete íránský civilní jaderný program, tím víc vám připadá, že se tam snaží sestavit atomovou bombu, píše dnešní Daily Telegraph. Rozhodnutí tamní vlády pozastavit program obohacování uranu je dobrá zpráva. Evropská trojka - tedy Británie, Německo a Francie - si můžou pogratulovat. Nejen za diplomatické neutralizování íránského jaderného programu, ale taky za oddálení další mezinárodní války. Vývoj vztahů mezi Íránem a USA k tomu totiž směřoval. Trojka evropských národů by teď pomalu měla začít s usmiřováním obou zemí.

Musí na to pomalu, nabádá Daily Telegraph. Íránský jaderný program je pod kontrolou mezinárodních komisařů jen zdánlivě. Ze situace v Iráku, ale i v Indii a Pákistánu, si Teherán odnesl důkaz, že mít jadernou zbraň se vyplatí. Američané zase žádné vyjednávání nepřipouštějí: Írán je na ose zla. Pokud nebude tamní radikální vláda svržena, nikdy nenastane klid ani v Iráku. Spojené státy proto podporují íránské studenty, kteří by měli vládu svrhnout, připomíná v závěru britský list.

Evropská diplomatická trojka tedy ví, že každá dohoda je jen pro zatím dokud se George Bush nerozhodne do toho jít. Přesto se musí pokusit o úspěch. Pokud totiž její diplomatické kroky selžou, bude válka lepším řešením, než pokračování v jaderném programu, myslí si Daily Telegraph.

Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme