Zahraniční tisk o prezidentských volbách ve Francii
Hlavně evropské listy se věnují výsledkům prvního kola francouzských prezidentských voleb. Jména obou kandidátů postupujících do druhého kola - Sarkozyho a Royalové - se ale objevují i na titulní straně internetového vydání deníku New York Times. Řada deníků považuje za velký společný úspěch Francouzů to, že mimo hru už zůstává ultrapravičák Jean-Marie Le Pen.
Noviny se příliš nepouštějí do odhadů výsledku druhého kola hlasování, ale nešetří úvahami o tom, jak by si kandidáti měli před rozhodujícím kolem měli počínat, aby vyhráli. Deník Le Monde věnuje pozornost prozatím nejúspěšnějšímu z uchazečů o prezidentské křeslo Nicolasi Sarkozymu.
Rakouský deník Die Presse k postupu socialistické kandidátky Ségolene Royalové do druhého kola suše poznamenává: "Úleva v táboře socialistů byla hmatatelná. Několik obtížně kalkulovatelných faktorů dávalo podnět k obavám, že ohlašovaný postup Ségolene do druhého kola by nemusel být tak samozřejmou věcí, jak se jevil ze zpráv médií na počátku kampaně." Na jiném místě list v narážce na neúspěch Le Pena dodává: "Pozitivním aspektem tohoto kola voleb je propad atraktivity hrubého demagoga. Potěšitelná je také masová volební účast, která naznačuje, že Francouzi berou vážně reformní agendu předloženou jedním či druhým kandidátem."
Dále rakouský list Die Presse soudí, že ať už vyhraje kdokoli, nemůže být horší než končící prezident Jacques Chirac. "Chirac je spoluzodpovědný za úpadek Francie. Vždy, když vyvstala potřeba reforem, zatroubil realitě stále více vzdálený Chirac na ústup. Přitom ale zcela nesprávně zhodnotil naladění veřejnosti, když nechal uspořádat referendum o evropské ústavě. V zahraniční politice si Chirac hrál na důležitého, ale o to víc padala vážnost Francie. Ta se může v těchto dnech těšit jedné věci. V Elysejském paláci už nikdo horší být nemůže," dodává deník.
Německé deníky hodnotí výsledky prvního kola zdrženlivěji a srovnávají je často se stejnou situací po prvním kole voleb v roce 2002, kdy pravicový radikál Le Pen vystrnadil z prvního kola socialistu Lionela Jospina. "Teď se oba favorité Nicolas Sarkozy i Ségolene Royalová jasně prosadili. Centrista Francois Bayrou vyvolával jisté naděje, že zahýbe pořadím kandidátů, ale nakonec odchází poražen na třetím místě, což zase není tak špatný výsledek. Le Pen, který si v roce 2002 odnesl sedmnáctiprocentní výsledek a tím druhé místo, dostal tentokrát na frak. Nachází se na čtvrté pozici," uvádí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Také tento list si povšiml velké volební účasti, která ukazuje, jak dodává, na fascinaci Francouzů osobnostmi, které se volbách utkají."
Na věk přes padesát let u obou vítězných kandidátů poukazuje německý deník Der Tagesspiegel, podle kterého jde o důkaz, že Francouzi nechtějí revoluční omlazení politických špiček. "A tak je zapotřebí říci, že Francouzi tímto výběrem neprokázali žádný příliš velký revoluční elán. Většinově dali zapravdu pravo-levému schématu, který teď představují bývalý ministr vnitra Sarkozy a socialistka Royalová," konstatuje list.
Bavorský Die Süddeutsche Zeitung se už těší na druhé rozhodující kolo voleb. "Volební účast dosáhla rekordních 85 procent. Volební místnosti zůstalyi kvůli návalu otevřeny déle, než se plánovalo. To by mohlo vést 6. května, ve druhém kole prezidentských voleb, k napínavému duelu mezi 52letým neogaullistou Sarkozym a o rok starší socialistkou Royalovou," uvádí deník.
Co vlastně řekli Francouzi hlasy v prvním kole prezidentských voleb? Na tuto otázku odpovídá jednoduše britský The Guardian. Oba mění tradiční postoje svých stran a oba chtějí, každý po svém, alespoň zahájit proces reforem. "Klíčové vysvětlení je prosté. Sarkozy i Royalová znamenají rozloučení s dosavadními zažitými postoji svých stran. Obě kandidatury jsou pokusem dát odpovědi na ekonomické a sociální problémy, kterým Francie čelí. Gaullisté se mohli rozhodnout pro kandidaturu Dominika de Villepina, zatímco socialisté mohli vybrat lidi z establishmentu typu Laurenta Fabiuse nebo Dominika Strausse-Kahna. Místo toho se každá strana uchýlila k radikálnímu kroku. V obou případech vybraly kandidáty, který požadují změny. A proto svými hlasy Royalové nebo Sarkozymu řekl také své ano změnám," píše deník.
V další části komentáře upozorňuje, že toto rozhodnutí ale více překvapuje u socialistů než u pravice. "Francouzská levice byla vždy zoufale pomalá, když měla řešit svoji vnitřní krizi. A navzdory sprše, kterou před pěti lety dostal Lionel Jospin. Na špici zůstává strana stále tvrdohlavě zasnoubená tradičnímu elitářskému receptu státní kontroly a veřejného sektoru. Royalová proto zaznamenala dvojí vítězství. Nejen, že prolomila tradiční způsob nominace, ale také svým novým způsobem revitalizovala výzvu, před kterou socialisté stojí," píše britský deník.
Podobně smýšlí také další britský list The Telegraph. "Výsledky nesou příslib opravdového střetu mezi pravicí, která bez zábran nabízí relativně liberální reformy s důrazem na práci a zásluhy, a levicí, která přichází se skutečnou změnou vůdcovského stylu a současně se snahou zachovat za každou cenu štědrý francouzský sociální model. Opravdovým vítězem prvního kola voleb je ale Royalová. Výsledek, kterého dosáhla, pro ni musí být úlevou. A to vezmeme-li v úvahu, že by se mohla stát první ženou na prezidentském křesle. V jednu chvílí se také ocitla na stejné hladině preferencí jako překvapivě třetí muž předvolební kampaně, centrista Bayrou. Zdá se ale, že levicoví voliči se rozhodli Royalové odpustit pravidelné chyby, které vyvolávaly pochyby, jestli dorostla výše prezidentské funkce," píše list.
Prezidentské volby se konaly také ve stomilionové a na ropu bohaté Nigérii. První pokus o předání moci prostřednictvím volebních uren podle tisku ale příliš nevyšel. Hlasování poznamenalo násilí a zastrašování. Německý deník Die Tageszeitung k tomu poznamenává se zdviženým prstem: "Nesrovnalosti byly tak masivní, že budoucí nigerijský prezident si stěží může nárokovat demokratický mandát. Proto se také volby minuly politickým cílem. Nigérie je ale příliš důležitá na to, aby se vše dalo takto jednoduše odbýt. Mezinárodní společenství si musí dobře rozvážit, zda volby uzná. I když je uzná a nový prezident složí přísahu, musí dokázat něco, co dosavadní šéf státu Obasanjo zmeškal. Politické reformy musí totiž nejen oznamovat, ale také praktikovat."
Nemenší pochybnosti o poctivosti voleb v Nigérii má britský deník The Guardian. "Volební pozorovatelé a reportéři byli svědky pěchování hlasů do volebních uren v některých volebních okrscích. To ještě více podkopalo důvěryhodnost hlasování, o kterém měli pochyby mnozí ze šedesáti milionů oprávněných nigerijských voličů ještě předtím, než se volební místnosti otevřely. Zahraniční volební pozorovatelé ponechávají konečné posouzení na pozdější dobu po sečtení hlasů, ale soukromě mnozí tvrdí, že volby trpěly velkými nedostatky, ale považují zatím za předčasné soudit, jaký konečný dopad machinace mohou mít," uvádí The Guardian.
O prezidenta jde také v Rumunsku. Tamní parlament sesadil současnou hlavu státu Traiana Baseska, ale ústavní soud označil tento krok za protiústavní. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung o tom píše jako o pokusu o "státní převrat prostřednictvím parlamentu". Na tomto konkrétním případu připomíná širší problém rumunské demokracie, na kterou je zapotřební neustále tlačit ze strany Evropské unie, aby fungovala.
"Rumunsko bylo už za komunistických časů zvláštním případem. A je jím dodnes. Z nedávných událostí je zapotřebí si vzít poučení a aplikovat ho na země, které jsou na čekačce na vstup do Evropské unie. Reformy, které by se bez tlaku Evropské unie neodehrály, se nemusí uskutečnit dokonce, pokud tlak Evropské unie povolí. Přechodné ochranné klauzule, které byly do přístupových smluv s Rumunskem a Bulharskem zabudovány, už nemají odstrašovací sílu. Při jednání s Chorvatskem a Tureckem a dalšími balkánskými státy, které mají otevřenu možnost vstupu, si je nutné na tuto věc dát obzvláštní pozor," končí komentář německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
