Co je v polských novinách o Stanislawu Wielgusovi? Otázka by měla být, co jiného je dnes v polských novinách. Polský tisk totiž dnes nepíše téměř o ničem jiném než o včerejší rezignaci Stanislawa Wielguse z funkce varšavského metropolity. Polskými novinami listoval náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Sedmý leden přejde do historie katolické církve, píše Gazeta Wyborcza. Stala se totiž nevídaná věc. Vatikán odvolal biskupa, o kterém dva dny předtím tvrdil, že k němu chová plnou důvěru. Na včerejší mši bylo jasně vidět, že papež není autoritou pro katolíky, kteří deklarují pravověrnost, ale zároveň hlasitě brání biskupa před papežem, a to je na celé věci to nejhorší - napsala Gazeta Wyborcza.

Deník Rzeczpospolita připomíná, že si polská katolická církev nedokázala se záležitostí arcibiskupa Wielguse poradit. Někteří biskupové a katoličtí novináři - místo toho, aby odsoudili zradu - svolávali hromy a blesky na hlavy těch, kteří se odvážili zveřejnit nepříjemnou pravdu.

List Dziennik si všímá rozporuplného vystoupení kardinála Glempa na včerejší děkovné mši. Primas odmítl veškerá obvinění a arcibiskupa představil jako nevinou oběť. Nepřipomněl dokonce ani to, že kněz do poslední chvíle lhal. Mše v katedrále byla manifestací loajality vůči Wielgusovi. Primas stanul před věřícími, aby jim jasně řekl: Kdyby to záleželo na mně, Wielgus by zůstal arcibiskupem, napsal Dziennik.

Arcibiskupa se zastává list Nasz Dziennik. Kněz podle něj odstoupil proto, že mu leží na srdci dobro církve a věřících. Deník doporučuje novinářům, advokátům a politikům, aby si nejprve zametli před vlastním prahem než začnou obviňovat lidi, kteří za komunismu přinášeli největší oběti.

Dění v Polsku pozorně sledují také Němci. K případu se vyjadřuje Tagesspiegel, podle kterého Wielgusova sága nabyla vlastní dynamiky, kterou lidé stojící mimo polské reálie stěží chápou. "Takzvané lustrace, doslova rentgenování lidí s cílem zjistit, jak se zapletli s tajnými službami, je hlavním zaměřením pravicově populistické vlády Kaczyńského. V uplynulých letech se však používaly účelově k diskreditaci politických protivníků. K nějakému věcnému vyrovnání s komunistickou minulosti má proto Polsko ještě pěkně daleko a stejně tak vzdálená je mu i katolická církev," komentuje události německý deník.

Ještě krátce pohled do nějaké tradičně katolické země. Jak lustrační aféru s polským duchovním komentují slovenské noviny? Slovenský Sme zamířil pro srovnání s Wielgusem na domácí půdu a připomněl, že tajným spolupracovníkem bývalé československé Státní bezpečnosti byl podle záznamů Ústavu paměti národa mimo jiných slovenský arcibiskup Ján Sokol.

"On tvrdí, že s StB nespolupracoval a podepsal jen takový nějaký papírek, na kterém stálo, že nebude porušovat zákony. V archívu ÚPN se o Sokolovi nachází jediný záznam. Vše ostatní je skartované. O tom, že Sokol spolupracoval s StB se na Slovensku ví už léta od zveřejnění Cibulkových seznamů. Veřejnost ani politici na něho však nikdy nevyvinuli takový tlak, aby musel odstoupit. On sám připomínání svého jména v této souvislosti považuje za štvavou kampaň," konstatuje deník Sme.

Všímají si aféry například americké noviny? O lustracích jako nástroji politického boje píše i americký týdeník Time. "Lustrace pojaly pravicové strany jako politickou zbraň proti protivníkům a udeří s ní proti komukoli, kdo byť jen vzdáleně má nějakou spojitost s komunistickou minulostí. V Polsku tento proces nabral čerstvý vítr v uplynulém roce po vítězství pravicové, protikomunistické koalice vedené bratry-dvojčaty, kteří zahájili svoji kariéru bojem proti komunismu po boku Lecha Walesy a odborového hnutí Solidarita," píše týdeník.

Vlastimil Milý, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít