Zahraniční tisk o propuštění Jana Pavla II. z nemocnice
Evropské deníky se věnují návratu papeže Jana Pavla II. do Vatikánu. Papež se včera po sedmnáctidenní hospitalizaci poprvé objevil na veřejnosti, uvádí britský list Guardian. Čtyřiaosmdesátiletý papež tak stráví Velikonoce ve Vatikánu, ovšem poprvé od jeho jmenování bude téměř všechny velikonoční povinnosti vykonávat někdo jiný.
Včera z okna kliniky požehnal čekajícím lidem a ochraptělým, ale jasným hlasem promluvil několik slov v italštině a poté v rodné polštině, píše britský list. Ovšem podle doktorů jeho zdravotní stav ještě není úplně v pořádku a vyžaduje dlouhou rekonvalescenci.
Některé zdroje z Vatikánu dokonce uvádí, že papež by s největší pravděpodobností už nežil, nebýt trubičky, kterou mu lékaři voperovali do krku. Nyní se ovšem obávají, že její vyjmutí by mohlo znamenat velké riziko infekce a opětovné zhoršení papežova zdravotního stavu, dodává britský Guardian.
O bezmocnosti vůči ruské byrokracii se v těchto dnech přesvědčili norští polárníci. A norská veřejnost nemůže ruským úřadům přijít na jméno. Jak píše list Aftenposten, mocenská hra ruských byrokratů zastavila dokonce tři norské výpravy k severnímu pólu. Moskva se totiž snaží arktickou turistiku dostat pod svou kontrolu. A vzhledem k strategické poloze se to Rusku docela daří, dodává smutně norský list.
Přestože polárníci mají všechny potřebné dokumenty v pořádku, ruští úředníci si vymýšlejí stále nové požadavky, kvůli kterým nesmí výpravy ze Sibiře odletět. Někdy jim v tom dokonce zabraňují silou stalo se to například tento víkend, kdy ruští vojáci s kalašnikovy obklopili helikoptéru norské výzkumnice Arnesenové a Američana Bancrofta a donutili je tak zrušit let. Je to smutné, protože každým ztraceným dnem jsou expedice rizikovější a za pár dnů už budou zcela ztracené, konstatuje norský list Aftenposten.
Po invazi amerických vojáků do Iráku se stalo jedním z nejcharakterističtějších obrazů, jak iráčané plení veřejné budovy. List New York Times se ale zaměřuje na vykrádání iráckých zbrojovek a na ty, kde byla zařízení, použitelná při výrobě zbraní hromadného ničení. Článek zaujal washingtonského zpravodaje Českého rozhlasu Miroslava Konvalinu.
Sezóna populárních španělských býčích zápasů se ocitla v nejhorší krizi za posledních 100 let. Jak píše britský Independent, španělské býčí farmy zasáhl velice vzácný virus, přenášený komáry. Nemoc postihla zejména oblasti Andalusie a Castilly-La Mancha, odkud pochází většina ze býků používaných k zápasům.
Zvířata z postižených regionů pak nesmí být vyvážena do jiných oblastí, pouze v případě porážky. To znamená obrovskou ránu pro býčí festivaly, pokračuje list. Farmáři si navíc stěžují na nedostatečnou pomoc vlády, kvůli jejímu laxnímu přístupu se prý nemoc rychle rozšířila.
Osud španělské fiesty, včetně nejpopulárnějšího býčího běhu v Pamploně je tak ohrožen. V tradiční soutěži jsou totiž býci vpuštěni do ulic města a lidé před nimi utíkají. Veterináři však nejspíš nedovolí býky do ulic vypustit. Španělé by tak přišli o svůj největší letní svátek, uzavírá The Independent.
