Zahraniční tisk o protiamerických protestech
Svět je zděšen hlubokou nenávistí extrémistů, napsala k současné situaci rakouská Die Presse. Protesty proti americké odvetě narůstají - nejen v Pákistánu, ale také v Indonézii, v Gaze nebo v Egyptě. Dokonce i na předměstích francouzských měst objevují chuligáni z řad dětí přistěhovalců ze severní Afriky Usámu bin Ládina jako svou identifikaci, kterou lze "mocné" provokovat. Obrazy děsu a hrůzy z New Yorku v hlavách extrémistů už zřejmě vybledly a mnoha z nich se tato tragédie zjevně příliš nedotkla.
Nenávist je slepá. Jenže jak velká musí být nenávist, je-li zákeřný teror, za který tisíce lidí platí životem, vnímán jako spravedlivý? Je to pouze nenávist vůči USA anebo nenávist vůči vlastnímu životu v nedůstojných podmínkách ? Je to nenávist vůči vlastním selhávajícím, neschopným a zkorumpovaným vládám? Západ na to nechápavě zírá a marně hledá odpověď, uzavírá vídeňská Die Presse.
Konzervativní britský Daily Telegraph rozebírá rasové problémy v dnešní Británii a konstatuje, že tuto zemi nelze ani v nejmenším označit za nepřátelskou vůči islámu. Tolerance vůči islámu Brity a britské muslimy ctí. Vláda právem prohlásila, že Británie neválčí s islámem, ale s terorismem. A tamní muslimové by mohli svým souvěrcům v zahraničí připomínat, aby se od extrémistů distancovali.
Patří k nim i imámové, kteří údajně konají ve prospěch islámu, když hlásají Svatou válku proti Západu. Symbióza Britů a muslimů je závislá na zachování rozdílu mezi autentickými mluvčími islámu a podvodníky, kacíři a fanatiky. Nepřítelem vzájemné tolerance je vzájemný strach, připomíná britský Daily Telegraph.
Americké deníky se shodují v názoru, že teroristické útoky proti USA udělaly z George Bushe zcela jiného prezidenta. Během jediného měsíce se z trucovitě a stroze působícího, zajíkavého politika stal někdo úplně jiný, napsal deník New York Times. Celá Amerika tím byla katapultována do nové éry, přidal se list USA Today. Nic se však nezměnilo tolik, jako dojem prezidenta Bushe, zvoleného menšinou voličských hlasů a teď se vznášejícího na vzedmuté vlně souhlasu.
Před tragickým zářijovým útokem měl podle Gallupova ústavu sympatie sotva 51% dotázaných. O tři dny později to bylo 86% a za týden 90% sympatizantů. 7. října už za ním stálo 92% Američanů. Hodiny jdou teď jinak, válka proti teroru je "leitmotivem" Bushova prezidentství. Drzá provokace Úsámy bin Ládina ho naplnila energií:je rozhodný a uvolněný zároveň, v řeči obratný, prostě člověk ovládající svůj obor.
Jak rychle však může vyblednout sláva úspěšných bitev při postupném návratu k normalitě zažil už George Bush senior po vítězství nad iráckým diktátorem Saddámem Husajnem v roce 1991, kdy navzdory podobným špičkovým hodnotám nebyl do funkce prezidenta zvolen podruhé. Pouze jeden "válečný prezident", Franklin Delano Roosevelt, byl zvolen dvakrát po sobě, připomíná list USA Today a dodává: Kongresové volby v listopadu 2002 budou pro George Bushe prvním tvrdým testem - druhým budou prezidentské volby na podzim roku 2004.
Pařížský konzervativní Le Figaro kritizuje televizní záběry z boje proti terorismu a mj. píše:
Nic není tak zavádějící jako televizní snímek. V této válce vidíme na jedné straně hrozivé rakety s plochou dráhou letu na válečných lodích a na druhé straně vousaté muže sedící na kamenité půdě a klidným hlasem hlásající svou islámskou propagandu. Americký Goliáš proti islámskému Davidovi.
Zjevně neúmyslně vytvořila západní média zkreslený obraz ne zrovna nesympatického bin Ládina, bohatého muže, který kvůli náboženskému přesvědčení dává přednost ubohému životu v afghánském stanu. Při pohledu na snímky mladých Pákistánců třímajících vzhůru portrét Usámy bin Ládina lze pochopit nebezpečnou sílu vyzařující z těchto zkreslených televizních záběrů, uzavírá pařížský Le Figaro.
Liberální rakouský Der Standard projevuje pochopení pro bosenské muslimy, kteří údajně dostali zbraně od Usámy bin Ládina.
Ještě než vzkypí pobouření nad bosenskými muslimy, je třeba si připomenout několik skutečností...Jen lidé jako bin Ládin a jeho gang přišli tehdy - s mezinárodní muslimskou podporou - bosenským muslimům na pomoc radou i činem. Zatím co se Západ politicky korektně zdráhal, bojovali muži bin Ládina skutečně o existenci bosenských muslimů.
K tomu přistupuje i skutečnost, že Usáma bin Ládin byl v době bosenské války ještě na výplatní listině USA a Washington s ním měl všeliké záměry. Dnešní "zloduch" byl tehdy uznávaným velkým "dobrodějem". Jó, časy se mění, dodává rakouský Der Standard.
