Zahraniční tisk o rakouském postoji k Temelínu
Rakousko a Temelín, Američané testují nové raketové zbraně a konference o světovém klimatu v Bonnu, taková jsou hlavní témata předních stránek zahraničních novin.
Vídeňská Die Presse přinesla komentář k současným česko-rakouským vztahům, v nichž převažují hlavně dvě témata: jaderná elektrárna Temelín a tzv. Benešovy dekrety.
Kdo čte každý den zprávy v českém tisku o nahromaděném hněvu rakouského lidu na Temelín, dovede si těžko představit, že zrovna Vídeň by měla nezištně podporovat v první řadě vstup Česka do Evropské unie. Politicky zainteresovaní Češi sledují tento vývoj s obavami. Na české obyvatelstvo má však trvající rakouská polemika spíše kontraproduktivní vliv. Ukazuje se to při sporu o Temelín, který u Čechů vyvolává stále větší frustraci. V žádném případě však pod rakouským tlakem počet českých příznivců jihočeské jaderné elektrárny neklesá. Odvážné tvrzení, že Rakušané se v podstatě bojí české konkurence na trhu s elektřinou, je pro mnohé pravdivé. Že by jednoho dne mohlo Česko zůstat na energii z Temelína sedět, v zemi nikdo vážně nevěří.
Praha se snaží konflikty jako Temelín nebo Benešovy dekrety prostě "vysedět", pokračuje rakouský deník. Češi se sice nebrání o tom s Vídní hovořit, ale co z toho nakonec vzejde, vědí jen bohové. Deklarace o usmíření, jakou Praha podepsala s Němci, je mezi Českem a Rakouskem považována spíše za nepravděpodobnou. Jak tedy dál? Praha zatím nejeví známky pohybu. Závěrem cituje Die Presse zahraničně-politického mluvčího ODS Jana Zahradila, který v těchto dnech kritizoval Evropský parlament. Mimo jiné řekl, že EP podléhá tlaku lobbystických skupin a dodal, že všechny země, které bojovaly proti nacismu, měly "své Benešovy dekrety".
Evropské deníky vesměs reagují na první úspěšný test v rámci budování nové americké protiraketové obrany.
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal, že prezident Bush tím získal politický impuls ve svých ctižádostivých obranných plánech. Až se koncem týdne sejde s ruským prezidentem Putinem na summitu G8 v Janově, bude mít v ruce nejen nový doklad své rozhodnosti pro budování zmíněného protiraketového systému, ale i pro jeho praktickou realizaci. Možná že nakonec bude Putin pružnější než jiní odpůrci jakékoli podobné obrany založené na mechanismech "rovnováhy zastrašování" jako pilíře strategické stability ve světě. soudí FAZ.
Britský The Independent se domnívá, že jeden úspěšný zásah ve vzduchu není ještě fungující protiraketová obrana. Celý americký projekt nemá smysl bez analýzy ohrožení, z níž vyplyne, že obrana proti balistickým raketám tzv. "zločineckých států" je pro bezpečnost Spojených států a jejich spojence naléhavější než cokoli jiného. Ve skutečnosti nemusí nukleární, chemické nebo biologické střely přiletět z Iráku nebo se Severní Koreje do státu Illinois raketou, ale mohou stejně tak přistát v zavazadlovém prostoru nějakého dopravního letadla. Nejúčinnější metodou jak takové ohrožení vyloučit je práce tajných služeb a zahraniční politiky vůči zločineckým zemím.
K mezinárodní konferenci o světovém klimatu a ochraně životního prostředí, která tento týden začíná v Bonnu za účasti 6000 odborníků ze 170 zemí, poznamenává deník Frankfurter Rundschau:
Skoro deset let trvá společná snaha průmyslových států prezentovat se světové veřejnosti v roli ochránců globálního klimatu, ale zároveň i klima nechránit. Ekologicky údajně osvícení Evropané musí být i v praxi a bez závěrů z japonského Kjóta průkopníky ekologické efektivnosti. A pokud k tomu uzavřou spojenectví s ochránci ovzduší se zeměmi na jihu, mohla by v tomto směru existovat šance pro nový začátek.
