Zahraniční tisk o reakci Bulharska na vraždu jeho občana v Iráku
Bulharsko se těžko vyrovnává se zprávou, že řidič kamionu Georgi Lazov byl v Iráku usmrcen teroristy, do jejichž rukou padl i jeho kolega Ivailo Kepov. Podle internetového magazínu Sofiaecho ještě včera odpoledne ministr zahraničí Solomon Passi tvrdil, že nemá žádné oficiální potvrzení o vraždě, o níž informovala katarská televizní stanice Al-Džazíra.
Do Iráku odletěl vysoký bulharský diplomat, aby převzal videozáznam, který údajně vylučuje veškeré pochybnosti. Al-Džazíra ho od teroristů dostala s digitálním datem 12. července.
Bulharský parlament včera přijal usnesení, které podpořilo 187 poslanců jen dva se hlasování zdrželi. Praví se v něm, že Bulhaři budou i nadále jednotní v boji proti terorismu ve všech jeho formách. Do textu byl na návrh opozice zařazen odstavec, podle něhož Bulharsko splní slib a bude se podílet na obnově, demokratizaci a stabilizaci Iráku. V usnesení není ani slovo o soustrasti zajatcově rodině a dalším příbuzným, protože mediální zprávy o vraždě rukojmího pokládali poslanci za nepotvrzené.
Pět členů bulharského parlamentu se nicméně domáhalo, aby vláda okamžitě vojenskou misi z Iráku stáhla - kvůli rostoucímu riziku, že teroristé mohou zaútočit přímo v Bulharsku nebo na bulharské občany, mířící do zahraničí. Americké velvyslanectví v Sofii vraždu bulharského řidiče Ivaila Lazova odsoudilo a vyjádřilo soustrast jeho rodině a přátelům. Spojené státy zároveň požadují okamžité propuštění jeho zajatého kolegy a slibují, že o to budou usilovat ve spolupráci s iráckou prozatímní vládou a všemi stranami, které se na aféře podílejí.
Britské noviny dnes přinášejí na titulních stránkách usmívajícího se premiéra Tonyho Blaira po jeho vystoupení v parlamentu. Blair v něm reagoval na zprávu lorda Buttlera o kvalitě zpravodajských informací ohledně iráckých zbraní hromadného ničení. Z britských novin vybíral spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království Milan Kocourek:
Deník International Herald Tribune, který vychází vPaříži, upozorňuje na spor, který může znovu poškodit vztahy mezi Evropou a Spojenými státy. Jednostranně se tentokrát chovají Evropané. Jde o návrh Paříže a Berlína, aby Evropská unie zrušila zákaz vývozu zbraní do Číny, který byl zaveden roku 1989 po masakru demokratické opozice na pekingském Náměstí nebeského klidu. Spojené státy návrhu na zrušení zbrojního exportu do Číny oponují. Němci a Francouzi přesto chtějí přimět Evropskou unii, aby vedle svého spojenectví s Amerikou navázala i strategické vztahy s Čínou.
Ta evropskou iniciativu pochopitelně vřele vítá a Paříž i Berlín určitě rády slyší, že je třeba vybudovat multipolární svět, který už nebude podřízen jen Spojeným státům. Evropská unie ale podle deníku International Herald Tribune riskuje, že její vliv na Peking nebude tak silný, jak si představuje, a že za svůj pakt s asijskou velmocí zaplatí vysokou cenu. Čínané totiž vidí, jak o její přátelství Evropané stojí, a překládají jasnou podmínku: zákaz vývozu zbraní do Číny musí být zrušen.
Washington se zatím vyhýbá dalšímu otevřenému sporu s Evropany, ale při každé diplomatické příležitosti své námitky jasně vyjadřuje. Američané říkají, že zrušení embarga by podkopalo diskuse o lidských právech čínských občanů a navíc může velmi posílit palebnou sílu čínské armády. Ta je namířena především na odtržený Tchajvan, který je pod vojenskou ochranou Spojených států. Pokud Evropané své obchodní zájmy prosadí, Číňané se budou radovat nejen z nových zbraní, ale i z nového sporu mezi západními spojenci.
