Zahraniční tisk o rozpočtech zemí EU

Záměru Evropské komise, aby země Eurozóny dosáhly vyrovnaného rozpočtu až v roce 2006, si všímá ve svém komentáři švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung: Země jako Belgie nebo Španělsko, které od začátku dodržují finančněpolitická kritéria Evropské unie, si musí připadat podvedeny. Protože Brusel odměnil i ty členy evropské měnové unie, které své domácí úkoly v posledních letech neudělaly.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Důvod shovívavosti komise s finančně politickými hříšníky je prostý. Rozvoj Eurozóny je postaven především na hospodářství Německa, Francie a Itálie, a ta jsou nyní v útlumu. Nebylo by rozumné chtít dosáhnout v dnešní obtížné situaci vyrovnaného rozpočtu donucením, píše švýcarský list. Můžeme nanejvýš vytknout Bruselu, že nekladl větší důraz na státní rozpočet v lepších časech hospodářské konjunktury. Je nutné se zaměřit na strukturální deficity v rozpočtu a jejich postupné odstraňování. Pokud však vlády Euro-zemí nebudou mít sílu nebo ochotu , aby se o své finance řádně staraly, pak je to především prohra evropské komise, uzavírají Neue Zürcher Zeitung.

Konzervativní rakouský deník Die Presse upozorňuje na blížící se volbu prezidenta Svazové republiky Srbsko. Srbové mají o víkendu na vybranou: Chtějí nestabilitu a nacionální šovinismus Vojislava Koštunici, kterého Západ po pádu Miloševiče oslavuje stále jako demokratického zachránce Jugoslavie? Nebo chtějí pokračování důležitých reforem? Srbové mají ve svých rukou možnost hlasovat pro cestu do Evropy a ukázat, že tváří v tvář k sociální a hospodářské bídě je srbská politika o hodně důležitější než půtky politických rivalů. Srbové v neděli rozhodnou mezi nacionalismem a další cestou do Evropy, píše rakouský Die Presse.

Bushova doktrína ospravedlňující preventivní útoky proti zemím, které vyrábějí zbraně hromadného ničení, je podle španělského deníku El País protiprávní. Charta OSN uznává právo na použití síly pouze pro "legitimní obranu" v případě "ozbrojeného útoku" nebo v případě, že o něm rozhodne Rada bezpečnosti. Nikoliv však v případě "bezprostřední hrozby", jak je nejasně definováno v dokumentu Spojených států. Může to přispět k šíření zbraní hromadného ničení ve státech, které by se chtěly bránit před preventivním útokem, místo toho, aby od šíření zbraní odrazoval.

Zkouška ohněm pro Bushovu strategii nastane podle španělského deníku El País brzy. Bude souviset se způsobem, jakým jeho vláda zvládne krizi s Irákem, kterou sama vyvolala. Pokud se Saddámovi Husajnovi podaří zažehnat válku, strategie zanikne, a naopak posílí, pokud dojde na měření sil zbraněmi.

Stojíme před zvratem při definování světa Spojenými státy, přičemž tento proces revize byl zahájen už před 11. zářím. USA usilují o zachování vojenské nadřazenosti . Prosazují vizi světa, v níž se s mnohostrannými organizacemi příliš nepočítá. Do centra staví své národní priority a upřednostňují vztahy s "ostatními hlavními centry globální moci", kterými jsou Evropa, Rusko, Čína a Indie. Dokáže dnes rozdělená Evropská unie na tuto výzvu reagovat na dostatečné úrovni?, ptá se ve svém komentáři španělský El País.

Americký list The New York Times se věnuje projevu bývalého viceprezidenta Ala Gorea v San Franciscu. Al Gore rozehrál partii k prezidentské kampani v roce 2004. Zdůraznil, že americká armáda nemůže dobře dělat dvě věci zároveň, mnohostranná spolupráce ve válce proti terorismu totiž může být poškozena jednostranným útokem na Irák. Podle deníku však dostala Goreova protiválečná polemika vážnou trhlinu, když připomněl, že není nutné požadovat žádnou nutnou novou rezoluci k právoplatnému útoku na Irák.

Existují totiž rezoluce USA, podepsané před 11 lety za podpory mezinárodního práva. "Clintonova administrativa podnikla mnoho leteckých útoku na Irák, aby překazila jeho výrobu zbraní hromadného ničení:" prohlásil Gore, ale ve svém projevu zdůraznil, že se nejednalo o preventivní útok ve smyslu nové Bushovy doktríny. Naopak varoval, že v duchu nové doktríny se může zachovat Indie proti Pákistánu a Rusko proti Gruzii. Tyto názory jsou však podle amerického deníku značně protichůdné. Al Gore je muž širokých zkušeností, kterého bychom měli brát vážně. Ale ve chvíli, která potřebuje rozhodné muže, se Gore nevyslovuje jednoznačně, podotýkají The New York Times.

Milan Kopp, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme