Zahraniční tisk o rozsudcích za znásilňování během války

Přečteme si o případu tří bosenských Srbů, kteří byli odsouzeni v Haagu za válečné zločiny, ale také o odhalení amerického dvojagenta Hansena. Věnovat se budeme i komentářům moldavských deníků o situaci před tamními volbami.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozsudek, který včera vynesl haagský Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny nad třemi bosenskými Srby komentuje britský The Independent. Ti byli odsouzeni a uvězněni za použití systematického znásilňování a zotročování jako nástroje teroru během války v roce 1992. Velitel speciální průzkumné jednotky byl odsouzen k 28 letům vězení, zatímco další dva odsouzení, příslušníci vojenské policie, budou uvězněni na 20 a 12 let. Haagský tribunál tak završil proces, při němž bylo poprvé v historii posuzováno sexuální zneužívání jako zločin proti lidskosti. Soudkyně k rozsudku mimo jiné dodala: „Výpovědi prokázaly, že matky i dcery byly okrádány o poslední zlomek lidské důstojnosti." Před budovou soudu se v okamžiku vynesení rozsudku se však shromáždilo několik protestujících s nápisy: „Potrestejte velké ryby! Kde jsou?“ uzavírá dnešní Independent.

Boj o Hradčany. Tak nazval svůj komentář ke zdravotnímu stavu českého prezidenta Václava Havla polský deník Tribuna. Cituje z něj náš varšavský zpravodaj Pavel Novák

K odhalení rusko-amerického dvojagenta FBI Roberta Hansena a k jeho pohnutkám napsal nizozemský De Volkskrant: Hansenovy motivy, které ho dohnaly ke zradě, dělají zřejmě Američanům víc starostí než role, kterou přitom hrálo Rusko. Dříve byla v takových případech ve hře také ideologie, ale to nebyl Hansenův případ. Dokonce i peníze byly přitom zjevně vedlejší. Zdá se, že ho především motivovala hra jako taková a přesvědčení, že on sám a jediný je chytřejší než mocné Spojené státy. „L´art pour l´art" neboli „umění pro umění": to bývají nejlepší, ale zároveň i nejnebezpečnější agenti, uvádí De Volkskrant.

Dnešní vydání německého deníku Die Welt srovnává v komentáři nazvaném „Groznyj - tam, kde vládne pěstní právo" situaci současného Čečenska s událostmi před 57 lety, kdy celý konflikt začal. List uvádí: Každoročně slaví celé Rusko 23. únor jako den armády a muži se opíjejí. Důvod k oslavám dal Rusku Stalin, který v noci na 23. února 1944 nechal deportovat Čečence na Sibiř a do Kazachstánu. Více než polovina z 450 tisíc lidí, Stalinem obviněných z kolaborace s nacistickým Německem a naložených do železničních vagónů, deportaci nepřežila. Dodnes jsou všichni Čečenci bez výjimky považováni za nepřátele Ruska, uvádí Die Welt a dodává: Naděje na mír nejsou velké, protože vzájemná nenávist je obrovská. Synové, kteří viděli, jak byli jejich otcové cynicky zavražděni, budou dlouho usilovat o pomstu.

Indický list The Times of India dnes komentuje oznámení indického premiéra Atala Vajpayeeho, podle kterého se Indie rozhodla prodloužit příměří v Džammu a Kašmíru o další 3 měsíce. Zároveň však varoval: „Nenechme si tuto příležitost ujít. Naše trpělivost není bezedná.“ Premiér vyzval Pákistán, aby recipročně zastavil násilí, přestal podporovat teroristické akce v Kašmíru a vytvořil atmosféru pro zahájení dialogu. „Musím ale všechny ujistit, že pokud by byl jediný Ind z Džammu nebo Kašmíru napaden, mají bezpečnostní síly jasné instrukce, jak reagovat. Ti, kdo si myslí, že jsme polevili v boji proti terorismu, obelhávají sami sebe," cituje Vajpayeeho deník The Times of India.

Prakticky všechen moldavský tisk píše o nedělních předčasných parlamentních volbách. Vybíral z něj náš zpravodaj Robert Mikoláš.

Pod titulkem „Wojtylův testament“ se turínská La Stampa na pozadí středečního a včerejšího velkolepého kardinálského ceremoniálu ve Vatikánu zamýšlí nad současnou situací katolické církve: Papež Wojtyla - píše list - ví naprosto přesně, že římskokatolická církev představuje v dané chvíli enormní menšinu ve světě - sice rozvětvenou a značně pestrou, ale přece jen menšinu. Pouhé šíření slova Božího z ní neučiní mlčící většinu. V tom tkví vysvětlení pro nominaci nových vatikánských církevních hodnostářů z tzv. třetího světa, především Jihoameričanů, a také pro existující směsici lidí a míst, přítomnosti a minulosti s výhledem do biblicky se ohlašující budoucnosti. Vatikánským slavnostním obřadem neurčil papež svého nástupce, pouze sepsal závěť: Chtěl by - někdy v blízkém horizontu - dospět od rozmanitosti k jednotě křesťanství, uvádí italská La Stampa.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme