Zahraniční tisk o rozsudcích za znásilňování během války

Přečteme si o případu tří bosenských Srbů, kteří byli odsouzeni v Haagu za válečné zločiny, ale také o odhalení amerického dvojagenta Hansena. Věnovat se budeme i komentářům moldavských deníků o situaci před tamními volbami.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozsudek, který včera vynesl haagský Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny nad třemi bosenskými Srby komentuje britský The Independent. Ti byli odsouzeni a uvězněni za použití systematického znásilňování a zotročování jako nástroje teroru během války v roce 1992. Velitel speciální průzkumné jednotky byl odsouzen k 28 letům vězení, zatímco další dva odsouzení, příslušníci vojenské policie, budou uvězněni na 20 a 12 let. Haagský tribunál tak završil proces, při němž bylo poprvé v historii posuzováno sexuální zneužívání jako zločin proti lidskosti. Soudkyně k rozsudku mimo jiné dodala: „Výpovědi prokázaly, že matky i dcery byly okrádány o poslední zlomek lidské důstojnosti." Před budovou soudu se v okamžiku vynesení rozsudku se však shromáždilo několik protestujících s nápisy: „Potrestejte velké ryby! Kde jsou?“ uzavírá dnešní Independent.

Boj o Hradčany. Tak nazval svůj komentář ke zdravotnímu stavu českého prezidenta Václava Havla polský deník Tribuna. Cituje z něj náš varšavský zpravodaj Pavel Novák

K odhalení rusko-amerického dvojagenta FBI Roberta Hansena a k jeho pohnutkám napsal nizozemský De Volkskrant: Hansenovy motivy, které ho dohnaly ke zradě, dělají zřejmě Američanům víc starostí než role, kterou přitom hrálo Rusko. Dříve byla v takových případech ve hře také ideologie, ale to nebyl Hansenův případ. Dokonce i peníze byly přitom zjevně vedlejší. Zdá se, že ho především motivovala hra jako taková a přesvědčení, že on sám a jediný je chytřejší než mocné Spojené státy. „L´art pour l´art" neboli „umění pro umění": to bývají nejlepší, ale zároveň i nejnebezpečnější agenti, uvádí De Volkskrant.

Dnešní vydání německého deníku Die Welt srovnává v komentáři nazvaném „Groznyj - tam, kde vládne pěstní právo" situaci současného Čečenska s událostmi před 57 lety, kdy celý konflikt začal. List uvádí: Každoročně slaví celé Rusko 23. únor jako den armády a muži se opíjejí. Důvod k oslavám dal Rusku Stalin, který v noci na 23. února 1944 nechal deportovat Čečence na Sibiř a do Kazachstánu. Více než polovina z 450 tisíc lidí, Stalinem obviněných z kolaborace s nacistickým Německem a naložených do železničních vagónů, deportaci nepřežila. Dodnes jsou všichni Čečenci bez výjimky považováni za nepřátele Ruska, uvádí Die Welt a dodává: Naděje na mír nejsou velké, protože vzájemná nenávist je obrovská. Synové, kteří viděli, jak byli jejich otcové cynicky zavražděni, budou dlouho usilovat o pomstu.

Indický list The Times of India dnes komentuje oznámení indického premiéra Atala Vajpayeeho, podle kterého se Indie rozhodla prodloužit příměří v Džammu a Kašmíru o další 3 měsíce. Zároveň však varoval: „Nenechme si tuto příležitost ujít. Naše trpělivost není bezedná.“ Premiér vyzval Pákistán, aby recipročně zastavil násilí, přestal podporovat teroristické akce v Kašmíru a vytvořil atmosféru pro zahájení dialogu. „Musím ale všechny ujistit, že pokud by byl jediný Ind z Džammu nebo Kašmíru napaden, mají bezpečnostní síly jasné instrukce, jak reagovat. Ti, kdo si myslí, že jsme polevili v boji proti terorismu, obelhávají sami sebe," cituje Vajpayeeho deník The Times of India.

Prakticky všechen moldavský tisk píše o nedělních předčasných parlamentních volbách. Vybíral z něj náš zpravodaj Robert Mikoláš.

Pod titulkem „Wojtylův testament“ se turínská La Stampa na pozadí středečního a včerejšího velkolepého kardinálského ceremoniálu ve Vatikánu zamýšlí nad současnou situací katolické církve: Papež Wojtyla - píše list - ví naprosto přesně, že římskokatolická církev představuje v dané chvíli enormní menšinu ve světě - sice rozvětvenou a značně pestrou, ale přece jen menšinu. Pouhé šíření slova Božího z ní neučiní mlčící většinu. V tom tkví vysvětlení pro nominaci nových vatikánských církevních hodnostářů z tzv. třetího světa, především Jihoameričanů, a také pro existující směsici lidí a míst, přítomnosti a minulosti s výhledem do biblicky se ohlašující budoucnosti. Vatikánským slavnostním obřadem neurčil papež svého nástupce, pouze sepsal závěť: Chtěl by - někdy v blízkém horizontu - dospět od rozmanitosti k jednotě křesťanství, uvádí italská La Stampa.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme