Zahraniční tisk o rusko-amerických vztazích
Listy rozebírají vztahy mezi Ruskem a USA před nadcházejícím setkáním prezidentů Putina a Bushe; poukazují také na to, že Rusko není bezpečným místem pro novináře. Le Monde se vrací k volebnímu úspěchu nizozemské strany zavražděného Pima Fortuyna a konstatuje, že novému populismu připravila půdu "nepolitická politika".
Rusko-americké vztahy před nadcházející schůzkou prezidentů Vladimira Putina a George Bushe v Sankt Petěrburku vzbuzují naději, domnívá se týdeník The Economist. Jednou z příčin je i skutečnost, že si je Rusko více vědomo své slabosti. Je globální velmocí pouze díky své rozloze. V jakémkoli dalším ohledu jde přinejlepším o středně velikou velmoc. Její ekonomika je sotva větší než švýcarská; počet obyvatel je zhruba stejný jako v Pákistánu. Rusko potřebuje dobré vztahy s vnějším světem, aby mělo šanci přitáhnout investice a potřebné know-how. Nikdo z ruské špičky to nevidí jasněji než netrpělivý Vladimir Putin, který od zářijových útoků začal Rusko vykreslovat jako odpovědného partnera Západu.
Bude to velká změna, pokud trend vydrží, pokračuje The Economist. Rusko buduje nové vztahy se Severoatlantickou aliancí. Akceptuje západní vojenskou přítomnost ve Střední Asii. Z pozice slabosti přistupuje na novou dohodu s Amerikou o redukci počtu jaderných hlavic. Lze zaznamenat určité posuny v ruské zarputilé podpoře Saddáma Husejna a nukleárních vazbách s Íránem. Přestat se špatnými návyky je jedna věc. Začít s novými dobrými je však těžší. Nejvíce pozitivní změna je ve sdílení zpravodajských informací, zejména v boji proti terorismu. Praktická spolupráce nicméně stále pokulhává. Rusko je také na míle vzdáleno západním standardům v otázce Čečenska, kde jsou případy vražd, mučení a únosů civilistů na denním pořádku, připomíná The Economist.
Rusko zůstává také nanejvýš nebezpečným místem pro novináře, upozorňuje americký deník The New York Times. Na rozdíl od mediálně ostře sledovaných tahanic mezi Kremlem a nezávislou televizní sítí NTV se vraždy novinářů dějí daleko od očí veřejnosti. V provinčních městech si nová třída banditů vynucuje formu cenzury brutálnější, než byla cenzura za sovětské éry. Gangsteři těží z bezzákonnosti a chaosu, do nichž se Rusko propadlo po rozpadu Sovětského svazu. Často si kupují celý aparát místní policie, prokurátory i soudce, kteří berou úplatky jako vítané přilepšení k nevalným platům.
Jen málo novinářů si myslí, že kvůli odhalování špatností a korupce stojí za to riskovat. Grantový program ze zahraničí, který poskytuje 1 až 2 tisíce dolarů investigativním žurnalistům, nemá letos tolik zájemců jako loni. Místní správní úřady jsou při vyšetřování nepravostí často liknavé. Dvojnásob to platí pokud jde o zavražděné novináře. Podle Alexeje Simonova z moskevské nadace Glasnosť zůstává od roku 1994 zhruba 90 procent vražd novinářů nevyřešeno, uvádí The New York Times.
K volebnímu úspěchu nizozemské strany zavražděného Pima Fortuyna se vrací francouzský Le Monde. Novému populismu podle listu připravila půdu nepolitická politika, která se provozuje ve jménu takzvané "čisté správy" věcí veřejných. A i když tento trend pomohl i klasickým pravicovým stranám, jako je nizozemská křesťanská demokracie v čele s Janem Peterem Balkenendem, volební výsledek je přesto varováním evropským politikům. Konzervativci se musejí připravit na nové a méně čitelné pravicové politiky, jejichž voliče a myšlenky nelze v klasickém politickém spektru přesně identifikovat. Varování platí i pro levici, která byla donedávna ve většině států "patnáctky" u moci, dodává pařížský deník Le Monde.
Proč se před měsícem muselo 2 tisíce britských vojáků naléhavě přesunout do hornaté afghánské oblasti?, ptá se britský deník The Independent. Měli pomoci americkým jednotkám, které nezvládly porazit Al-Kajdu. Měli zničit nejhorší a nejodolnější teroristické bojovníky, ale s žádným nepřítelem se nestřetli. Prohledali čtyři jeskyně se skladem zbraní a munice, které kdysi dávno mohla mít pod kontrolou Al-Kajda. Teď ale zbraně pravděpodobně patřili spojencům prozatímní vlády v Kábulu, tedy těm "dobrým". Britští vojáci poté dostali žaludeční infekci a přes tři sta z nich je v karanténě. Podle premiéra Blaira měly britské síly v rámci operace Výstřel ze zálohy udržet afghánskou oblast "čistou" od bojovníků Al-Kajdy. Je ale těžké uniknout dojmu, že hlavním důvodem bylo uchránit Washington výtek z unilateralismu tím, že afghánské spojenecké síly budou mít pestřejší složení, dodává britský The Independent.
Aby dosáhly světlé pleti, utratí malajsijské ženy každoročně miliardy dolarů za bělící krémy. Některé z nich však za krásu zaplatí svým zdravím, upozorňuje německý Die Welt. Ve dvou výrobcích nyní byly objeveny extrémně vysoké koncentrace rtuti; až 60.000 krát větší množství, než je povoleno. Jedna 31letá žena již musela být převezena do nemocnice v Hongkongu a třináct dalších půjde na speciální vyšetření. Rtuť se před dvaceti lety využívala v kosmetickém průmyslu jako bělidlo. Ve velkých dávkách však může vést k mozkové obrně a ledvinovým potížím a může dokonce způsobit i smrt, varuje německý Die Welt.
