Zahraniční tisk o rusko-běloruském ropném sporu

Spor mezi Ruskem a Běloruskem a pozastavené dodávky ropy přes Bělorusko, to je jedno z hlavních témat komentátorů ve světě, podíváme se ale ještě na další - mimo jiné rakouský názor na nového českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Hlavním tématem komentářů zahraničních novin nemůže být asi nic jiného než rusko-běloruský spor o ropu. Ten začátkem týdne vyústil v situaci nepříjemnou pro část Evropy - z ropovodu Družba přestala i k nám téct ruská ropa. Co se dočteme?

Většina listů objasňuje rusko-běloruský spor, který začal už dříve u cen ruských dodávek plynu do Běloruska. Komentátoři často viní z nastalé situace Moskvu a zároveň volají po tom, aby Rusko co nejdříve přísun suroviny obnovilo.

Jeden z nejostřejších komentářů je v tomto ohledu přinesl americký deník Washington Post. "S ruským energetickým imperialismem se potýkají také jiní ruští sousedé," píše list v narážce na loňské spory Ruska s Ukrajinou a nově Gruzií a Ázerbájdžánem. A dodává: "Západní vlády sledují Putinovu těžkotonážní taktiku se znepokojením. Včera sice vybídly k okamžitému obnovení dodávek skrze běloruský ropovod, ale ve skutečnosti nemají žádnou politiku, kterou by postavily proti ruské hrozbě. Dokonce ani členské státy Evropské unie se mezi sebou nemohou dohodnout, zda budou vůči Rusku provádět opatrnou politiku appeasmentu tím, že nabídnou dlouhodobé kontrakty a investice do ropných a plynárenských projektů, nebo vyvinou protitlak. A ten by měly vyvinout tím, že budou naléhat, aby Putin podepsal mezinárodní energetickou chartu, která učiní přítrž monopolistickým praktikám," píše Washington Post.

Další názory a komentáře na téma rusko-běloruského sporu o ropu - a je z čeho vybírat - přineseme v přehledu zahraničních médií po čtvrt na 12. Co dalšího píší světové noviny?

Zůstaneme ještě u těch amerických. K válce v Iráku se vrací deník New York Times. Prezident George Bush totiž dnes večer představí změnu strategie a plán dalšího postupu v Iráku. List píše: "Prezident přislíbil novou strategii vůči Iráku už mnohokrát, ale nakonec vždy opakoval sadu známých a neuskutečnitelných cílů. Američané však potřebují slyšet něco opravdu nového. Ne už floskule o konečném vítězství, klišé o tom, jak je válka tvrdá, nebo nekonečná opakování, že Spojené státy zůstanou v Iráku, dokud tam nesplní svůj úkol. Američané potřebují, aby jasně přiznal, jak špatně se věci v Iráku mají a jak omezené jsou popravdě existující možnosti řešení. Země chce slyšet, jak Bush plánuje ukončení angažmá v Iráku způsobem, který zachová co nejvíce ze zbývající cti a vlivu," nabádá list.

Venezuelský prezident Hugo Chávez se ujímá svého dalšího šestiletého mandátu . Slibuje přitom socialistickou revoluci a zestátnění ropných a telekomunikačních společností. Co na to komentátoři v zahraničí?

Francouzský Le Monde vysvětluje, že to s tou radikálně znějící rétorikou nebude tak horké. "Dva faktory omezují radikálnost bolívarské revoluce. Za prvé je to ekonomická struktura země. Ta závisí na zahraničních ropných společnostech, které zhodnocují ropné zásoby země - takže opět ropa. A Za druhé je to regionální kontext, který nepřeje silným autoritářským úchylkám. Zdá se proto, že Chávez je odsouzen manévrovat mezi demokracií založenou na lidových referendech a barelu ropy za šedesát dolarů," komentuje vyhlídky Chávezovy revoluce Le Monde.

A na závěr ještě jedno téma, týkající se České republiky... Najdou se v zahraničních novinách ohlasy na novou českou vládu? Co říká třeba rakouský tisk na osobu nového ministra zahraničí Karla Schwarzenberga?

Rakouský list Die Presse vysvětluje, proč se stal Karel Schwarzenberg trnem v oku prezidentu Václavu Klausovi. "Schwarzenberg je ukázkový Evropan a diametrálně se liší od prezidentova postoje. Zelení doufají, že Schwarzenberg, který nakonec není ani ve straně Zelených, nýbrž je senátorem za malou liberální stranu, bude zemi evropeizovat," píše Die Presse. Současně se deník zabývá Schwarzenbergovým postavením ve vládě: "Česká zahraniční politika se dělá zároveň ve čtyřech centrech. U premiéra, prezidenta, ministra zahraničí a u ministra pověřeného evropskými záležitostmi. V tomto uspořádání slouží k dobru Schwarzenbergovi vynikající kontakty po celém světě, které automaticky oslabují roli ostatních pražských zahraničních politiků."

David Koubek, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme