Zahraniční tisk o rusko-izraelských vztazích

Rusko-izraelské vztahy na pozadí návštěvy premiéra Ariela Šarona v Moskvě, rostoucí počet uprchlíků cestujících ilegálně do Británie, postup afghánského Talibanu proti pracovníkům západních humanitárních organizací a konference OSN proti rasismu a xenofobii v jihoafrickém Durbanu jsou hlavními tématy středečního zahraničního tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská "Izvěstija" komentují rusko-izraelské vztahy na pozadí návštěvy premiéra Ariela Šarona v Moskvě. List konstatuje, že prezident Vladimír Putin rozumí premiéru Šaronovi každé slovo. Putinovi nemusí nikdo vysvětlovat, co je islámismus a kdo jsou sebevražední atentátníci. Putin ví přesně, že neexistuje žádná "vyvážená" reakce na násilí a že "ideální válku" bez zničených domů a nevinných obětí lze vidět jen v hollywoodských filmech. Šaron našel v ruském prezidentovi myšlenkově spřízněnou osobnost: Dokud trvá válka v Čečensku, bude Kreml jednat s Izraelem v rukavičkách, soudí deník "Izvěstija".

Provládní egyptský tisk s odvoláním na palestinské zdroje informoval, že Izrael si nepřeje setkání Jásira Arafata se Šimonem Perezem v Evropě, nýbrž na Blízkém východě. Izrael také odmítá účast Evropské unie na těchto jednáních. Informace deníku "Haaretz", podle níž se měla schůzka obou politiků konat tento pátek na severu Itálie, byla mezitím dementována. Zmocněnec EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Javier Solana má dnes v Káhiře jednat s egyptským prezidentem Husní Mubarakem o společném arabsko-evropském úsilí s cílem ukončit násilí na palestinských územích, informoval egyptský tisk.

Britský "Financial Times" se v souvislosti s rostoucím počtem uprchlíků cestujících ilegálně do Británie tunelem pod kanálem La Manche vyslovuje pro evropskou kooperaci. Británie neočekává nějakou mocnou vlnu uprchlíků - jak tvrdí někteří pesimisté. Ovšem snímky uprchlíků v "eurotunelu" jasně ukázaly, že Británie už není ostrov. Efektivní přistěhovalecký a azylový systém lze vytvořit jen ve spolupráci s evropskými sousedy. Evropa potřebuje jednotná ustanovení o statutu uprchlíků, o podmínkách jejich přijetí a o rozdělení běženců do jednotlivých zemí i o příslušných nákladech. Je třeba i lepší spolupráce s policií v boji proti převaděčským bandám. Jen tak může i v Británii fungovat azylový systém, uvádí "Financial Times".

Nezávislý pařížský "Le Monde" komentuje postup afghánského Talibanu proti pracovníkům západních humanitárních organizací, kterým hrozí vypovězení ze země a jejich afghánským kolegům naopak smrt. Kábul zřejmě chce Afgháncům dát najevo, že je nebezpečné pracovat pro organizace zahraniční pomoci, alespoň pro ty, kdo nejsou muslimové. Přitom je jasné, že nevládní organizace bez afghánských pomocníků pracovat nemohou. Zjevně tedy chce Taliban všechny evropské nebo severoamerické nevládní organizace ze země vyhnat. Ve jménu obrany její čistoty Taliban tuto zemi drží v izolaci. Od doby Rudých Khmerů a krvavých událostí v Kambodži svět ví, k jakému šílenství taková posedlost může vést, uzavírá pařížský "Le Monde"

Obavy, že po odchodu delegací USA a Izraele z konference OSN proti rasismu a xenofobii v jihoafrickém Durbanu nastane chaos, se splnily, napsal britský "Guardian". Je nehorázné, že se podařilo odchýlit od ušlechtilých cílů této konference. Pro dosažení co největšího efektu měla být známá ožehavá témata jako Blízký východ z programu vyňata. Na této konferenci nejde přirozeně jen o Afriku. Rasismus se objevuje všude a má mnoho tváří. Pokud by se na tomto světovém summitu podařilo posílit individuální i kolektivní vědomí tohoto univerzálního problému, nebylo by ještě všechno ztraceno, domnívá se britský "Guardian".

Italská "La Stampa" k tématu poznamenala: Rozhodnutí arabských a muslimských států a zemí třetího světa dát rovnítko mezi sionismus a rasismus, bagatelizovat holocaust a připomínat nejhorší protižidovské pojmy a s jejich pomocí obhajovat práva Palestinců, nevedlo jen ke krachu konference OSN v Durbanu, ale i k ideologické roztržce, jakou od konce studené války svět nepamatuje. Boj proti sionismu funguje jako "válečný oř" odpůrců západních demokracií. Před 30ti lety to byl sovětský blok, teď je to fronta těch, kdo jsou proti svobodné výměně názorů, lidí a zboží, konstatuje "La Stampa".

Haagský "De Volkskrant" se vyjadřuje k náhradám škod za otrokářství v USA i jinde ve světě, jak je v Durbanu požadují hlavně africké země: Výplaty odškodného by nezměnily nic na osudu černošských národů - a bídu otroctví nelze vyjádřit penězi. Je ostatně nápadné, že se nikdy nikde nemluvilo o náhradě škod pro miliony bývalých sovětských občanů, kteří trpěli v dobách stalinského teroru. Nemají snad tito postižení - protože nejde o problém rasový - právo na nějaké vyrovnání za své popravené příbuzné, za vlastní zpackaný život nebo za dobu strávenou v gulagu? Možná že mají, ale přitom zřejmě hraje roli něco jiného. Každý vidí, že kde nic není, ani smrt nebere. Pomohly by jen záruky proti nesvobodě a stejné šance pro všechny, soudí haagský "De Volkskrant".

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru