Zahraniční tisk o šílených kravách ale i o Zátopkovi

Světový tisk si všímá neblahého obratu v izraelsko-egyptských vztazích, nemoci šílených krav a dle komentátorů opožděných i nedůsledných opatřeních Evropské unie a také amerického obchodování se znečišťováním ovzduší. Stejně tak se ale zahraniční tisk věnuje i smrti legendárního českého atleta Emila Zátopka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úmrtí Emila Zátopka je smutnou událostí, které se věnoval nejen český tisk, ale i ten zahraniční. Ve Velké Británii vzpomínají na legendárního českého běžce jako na atleta, který předběhl svou dobu.

Zátopek byl prototypem českých sportovců a světovým mistrem běhu na dlouhé trati. Dobil 18 světových rekordů. Poznamenávají dnešní „Timesy“.

Věčný Zátopek. Tak vidí českého rekordmana autor článku v dnešním vydání listu „The Guardian“. A dále cituje slova prezidenta Mezinárodní atletické federace amatérů Lamina Diacka. „Zátopek byl šampionem lidí. Dosáhl největších triumfů a prožil si také největší utrpení. Právě to ho dělá věčným.“

Zátopek - symbol svobody a 4 olympijských vítězství. Český národ truchlí. Lehká atletika ztratila jednoho z největších atletů všech dob, uzavírá dnešní „Die Welt“.

Opatření Evropské unie proti nemoci šílených krav - to je téma, které komentují švýcarské noviny „Basler Zeitung“. Lze pochybovat, zda tato opožděná a nedokonalá kompromisní opatření důvěru v hovězí maso obnoví. Přicházejí příliš pozdě, protože hlavní podíl nakaženého materiálu se už před lety prostřednictvím masokostní moučky nepochybně dostal do potravního řetězce.

Nedokonalá jsou proto, že nařízené testy na BSE se týkají pouze rizikových zvířat. Ne však zvířat navenek zdravých. Naprosto nepochopitelné přitom je, že se Evropská unie nedokázala probojovat k totálnímu zákazu masokostních mouček. Uzavírá „Basler Zeitung“.

Světový tisk nenechává stranou i nadále krizovou situaci na Blízkém východě. Izraelský deník „Haaretz“ se domnívá, že odvolání egyptského velvyslance z Tel Avivu do Káhiry je tvrdou ranou izraelsko-egyptským vztahům a partnerství obou zemí. Mírová smlouva s Egyptem, která přestála mnoho otřesů, byla - i když to byl v podstatě jen „studený mír“ - právem považována za historický obrat ve vztazích Izraele s arabským světem. Teď je otřesena důvěra v mírové dohody obecně. Píše závěrem tel-avivský „Haaretz“.

„Kdo nadělal v chýši nepořádek, ten ji musí zamést.“ Tímto africkým příslovím začíná svůj komentář k diskusi na haagské mezinárodní konferenci o světovém klimatu francouzský deník „La Nouvelle Republique“ a přidává otázku: „Kdo zamete chýši zvanou Země?“

Američané, hlavní znečišťovatelé planety, objevili trik. Koupí si povolení ke znečišťování. Jakousi uklizečku, která zametá za ně, zatímco oni v klidu dál dělají nepořádek. Ctnostné a průmyslově méně rozvinuté země, které svých znečišťovacích limitů nedosahují, mohou zbytek prodat. V USA lze všechno koupit i prodat. Je na to dokonce stanovena cena. 32 dolarů za tunu oxidu uhličitého. Konstatuje francouzský list.

Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru