Zahraniční tisk o situaci na Blízkém východě
Zahraniční noviny píší zejména o Izraeli - který udělal vstřícný krok k řešení vleklého konfliktu na Blízkém východě. Všímají si také politických cílů dnešní Číny před čínsko-americkými rozhovory. Dočtete se v nich také o tom, že Evropská unie káže vodu a pije víno...
Izraelský Haaretz dnes komentuje stažení izraelských vojsk z části pásma Gazy. Jak list uvádí, Izraelci do této oblasti vstoupili v pondělí večer ve snaze zastavit minometnou palbu Palestinců na izraelské osadníky.
Pondělní útok Palestinců označil americký ministr zahraničí Colin Powell za provokaci a apeloval na jejich povinnost zříci se terorismu a násilí. Izraelský zákrok však byl podle něj nepřiměřený.
Powellův výpad proti Izraeli byl účinný. Hodinu poté, co jeho mluvčí přečetl prohlášení ministerstva zahraničí, oznámili Izraelci, že se během noci stáhnou z Gazy. Člen palestinské správy Ahmed Rahman k tomu dodal:
"Američané pochopili, že musejí aktivně zasáhnout a nečekat, až se stane neštěstí. Pokud by silná vláda nepovstala proti Šaronovi, válka by jen sílila." uzavírá dnešní Haaretz.
Jako slepou odvetu hodnotí polský deník Tribuna útok Izraele na syrské radarové stanice v Libanonu. Na Blízkém východě došlo k přerušení politického dialogu a místo vyjednavačů zaujali extremisté a dobrodruzi nejrůznějšího ražení. Situace je o to vážnější, že v židovském státě se staly dominantními síly, které otevřeně touží po vybudování velkého Izraele na úkor Palestinců. Z komentáře dále vybírá náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Před zahájením americko-čínských rozhovorů uveřejnil americký deník International Herald tribune obsáhlý komentář o tom, jaké cíle sleduje současná Čína. Hlavní starostí Pekingu - píše list - je získat zpět území ztracená ve "zlých dobách". Podařilo se už mírové předání Hongkongu i Macaa.
Nedořešený je pro Peking dodnes Tchaiwan, který se od politiky pevninské Číny distancuje. Peking se proto čím dál víc zaměřuje na hranici vedoucí mořem. O citlivosti tématu podala důkaz jedenáctidenní krize kolem amerického průzkumného letadla EP-3, které po srážce s čínskou stíhačkou nouzově přistálo na ostrově Chai-nan.
Čína se dále dohaduje s Japonskem a Koreou kvůli několika ostrůvkům ve Východočínském a Žlutém moři. Strategicky citlivější, jak dokázala potenciálně nebezpečná čínsko-americká krize, jsou čínské nároky na ostrovní útesy v Jihočínském moři.
Peking podle některých analytiků považuje toto moře za svou historickou teritoriální oblast, kterou bude smět proplout cizí vojenské plavidlo bez nepřátelských úmyslů. Zda tomu tak je, o tom bude rozhodovat sama Čína.
Právo svobodného užití čínských vod či vzdušného prostoru se však nemá vztahovat na ponorky ani na průzkumná letadla, jakým bylo americké EP-3, uvádí IHT.
Nekonečné posouvání vstupních termínů pro kandidátské země Evropské unie a šachování ve skupinách během francouzského předsednictví v Unii v minulém půlroce, zařazování těchto států do vysoce rizikové skupiny možného výskytu BSE a nejnověji plánovaná sedmiletá blokáda volného přístupu pracovních sil po přijetí nových členů - to vše jsou věci, které v poslední době vyvolaly vlnu nevole v uchazečských zemích, napsal slovenský deník Nový čas.
Tyto záměry a opatření nahrávají do karet euroskeptikům a silám, které všemožně blokují integrační úsilí vlád a oslabují i jejich pozice v informační kampani vůči vlastnímu obyvatelstvu.Neférová rozhodnutí evropské patnáctky v každém případě zklamala i nejpřesvědčenější eurooptimisty, pokračuje slovenský deník.
Stále častěji zaznívají názory, že členové Unie káží vodu a pijí víno. Je nepochybné, že chudší státy EU z toho pro sebe "vytlučou" nějaký ten "kapitálek" ze společné pokladny na to, že budou souhlasit s požadavkem Německa a Rakouska na ochranu jejich pracovního trhu před bezprostředními sousedy.
Podobně by však měli postupovat i vyjednavači kandidátských zemí při jednání se zástupci EU. Když už totiž nemá zapršet, tak ať nám aspoň kape, uzavírá slovenský Nový čas.
