Zahraniční tisk o situaci na palestinském území
Propukne na palestinském území občanská válka mezi hnutím Hamás a Fatáh, nebo se podaří Palestincům bratrovražedný konflikt zažehnat? Zabíjení v Palestině bylo asi hlavní zahraniční zprávou posledních hodin. Odpověď na toto dilema hledají dnešní komentáře zahraničního tisku. My se ale prostřednictvím komentátorů zahraničních medií podíváme i na Gibraltar, kde přistálo první španělské letadlo.
Zajímavý bude pohled do izraelského tisku: I když se podařilo dojednat zastavení palby mezi Hamásem a Fatáhem, je občanská válka v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu skutečností. Hnutí Fatáh palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse je přitom spíše v nevýhodě, píše izraelský deník Haarec. Vnitřní struktura hnutí nefunguje a jeho vedení nedokázalo vytvořit účinnou státní administrativu, která by udržela na palestinských územích pořádek.
Haarec doslova píše: "Ale za to, co se děje celá léta po uzavření izraelsko-palestinských dohod z Osla, nese značnou část viny také izraelská vláda. Izrael si vyložil dohody z Osla jako svolení k dalšímu rozšiřování židovských osad na západním břehu Jordánu a k budování nových čtvrtí ve východním části Jeruzaléma," tvrdí Haarec.
Vypjatou situací na palestinských územích na pokraji občanské války se zabývá vlivný celoarabský deník Haját. List je i přes vnitropalestinské a egyptské snahy o zprostředkování příměří a rozhovorů skeptický k dalšímu vývoji. Z dnešního vydání deníků Haját cituje náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.
Vládnoucí hnutí Hamás oznámilo, že za žádnou cenu nedovolí zorganizovat nové volby a obvinilo hnutí Fatah prezidenta Abbáse, že naplánovalo fyzickou likvidaci vlády Islámského hnutí odporu, když se nepodařilo kabinet svrhnout jinak. Premiér Ismáíl Haníja označil vyhlášení nových voleb za protiústavní.
Člen vedení Fatahu Muhammad Dahlán, kterého Hamás označil za autora pokusu o atentát na premiéra Haníju, naopak obvinil islámské hnutí, že vidí v celém národě zrádce, když chce žít důstojně a v míru. Izrael zatím povětšinou mlčí, ale prezidentovu snahu o změnu označil za pozitivní krok a odsouhlasil dodávky zbraní Abbásovým policejním jednotkám z Egypta a Jordánska.
Gaza včera připomínala válečné město. V ulicích byli ozbrojenci z obou hnutí a prezidentská garda přijala mimořádná opatření u prezidentského sídla v Gaze, kam se chystá prezident zítra. Hnutí Fatáh vyhlásilo nejvyšší pohotovost svých členů tak, aby podle svých slov zabránilo naplánovanému krvavému převratu Hamásu. Napsal ve svém dnešním vydání celoarabský deníku Haját.
Tolik náš zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev. List Arabnews zdůrazňuje, že Abbásův návrh na uspořádání předčasných parlamentních a prezidentských voleb uvrhl Palestinu do spirály násilí. Do toho se počítá i pokus o vraždu premiéra Ismáíla Haníji z vládního hnutí Hamas. Pokud nemají palestinské nepokoje přerůst v něco mnohem horšího, a to se může podle listu stát snadno, musí obě soupeřící strany zachovat chladné hlavy.
Současně si musí uvědomit, že reálné příčiny problémů nezačaly volebním vítězství Hamásu, který Západ zatracuje jako teroristické hnutí. Arabnews píše: "Ani Mahmúd Abbás ani Hamás a dokonce ani žádný světový politik nebyl schopen přimět Izraelce, aby respektovali právo Palestinců na vytvoření vlastního státu v uznávaných hranicích," dodává Arabnews.
Dnešní výběr ze zahraničních novin se věnuje hlavně Blízkému východu. Britský premiér Tony Blair byl v Iráku, mimo jiné i u britských vojáků v Basře. To určitě nezůstalo bez povšimnutí.
Určitě ne. Blair tam dorazil na čtvrtou a poslední předvánoční návštěvu jen pár hodin po masovém únosu pracovníků Červeného půlměsíce a slíbil, že Britové v Iráku zůstanou, dokud nesplní svůj úkol. "Stěží mohl udělat něco jiného, protože britská strategie je od samého počátku nerozlučně spjata s tím, jak se rozhoduje Washington," komentuje Blairův postup britský The Independent.
Mluvíme-li o Británii, stojí za povšimnutí i zpráva, že v Gibraltaru přistálo vůbec první španělské letadlo. Vidí to zahraniční komentátoři jako samozřejmost?
V Gibraltaru, britské výspě na jihu Španělska, se mezitím odehrál skutečný historický okamžik. Po půl století na gibraltarském letišti přistál komerční dopravní letoun španělské společnosti, který startoval ze španělského letiště. Zahájil tím pravidelnou leteckou dopravu mezi oběma územími. Z paluby vystoupili na půdu britské kolonie, představitelé španělské vlády, a to rovněž poprvé po padesáti letech .
Španělské úřady přitom dlouho běžný styk s britskou kolonií komplikovaly. "Politika nabývá na důležitosti, když řeší problémy obyčejných lidí. Ti ji obvykle považují za něco vzdáleného, co se týká jen dobře oblečených profesionálů. Občas se však přihodí věci, které jim dávají víru, že politika může přinést i něco užitečného," připomíná se vším optimizmem list El País.
