Zahraniční tisk o situaci v Iráku

Jaderné hrozbě, kterou představuje Severní Korea, se především věnují zahraniční deníky. Všímají se ovšem i situaci v Iráku, ale také komerčnímu lovu velryb.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Deníky se pochopitelně věnují hrozbě, kterou představuje Korejská lidově demokratická republika se svými jadernými ambicemi. Ve své asijské cestě pokračuje americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová - dnes jednala s japonským premiérem Šinsó Abem, teď míří do Jižní Koreje.

Pro japonský list Japan Times je to příležitost podívat na věc trochu z jiného úhlu - porovnává postoj Spojených států k Severní Koreji a k Iráku. "Zatímco Irák tehdy hovořil jen o jádru pro mírové účely, Kim Čong-il rovnou vyhrožuje válkou. A íránský vůdce Mahmúd Ahmadinežád do světa vytrubuje o svých jaderných ambicích. Možná teď Saddám Hussajn lituje, že nebyl tvrdší v prosazování jaderného programu a ve vyhrožování o jeho použití," píše japonský list a v závěru svého komentáře před používáním dvojího metru varuje: "V Severní Koreji se tak ničeho nedosáhne a naopak situace v Iráku se zhorší," soudí Japan Times.

U Iráku ještě zůstaňme - Slovenská vláda včera potvrdila, že na začátku příštího roku stáhne svoji ženijní jednotku z Iráku. O další strategii v irácké misi uvažují i jiné státy.

Zahraniční deníky stále více volají po jasném plánu pro ukončení irácké mise. "Kudy z krize ven?" ptá se ve svém komentáři levicově orientovaný francouzský list Liberation. Stejnou otázku si podle něj kladou i George Bush a Tony Blair: Jak zmírnit ztráty a stáhnout v nedaleké budoucnosti své vojáky z chaosu a násilí, které v Iráku panují? Spojené státy pak podle deníku podléhají značné nervozitě, což dokazuje, že světová jednička postrádá jakoukoliv strategickou perspektivu.

S tím souhlasí i srbský deník Blic, podle něhož jsou Bush s Blairem se svým rozhodnutím zůstat v Iráku, dokud nebude mise splněna, osamoceni, píše srbský list Blic. "Jejich sen o zavedení demokracie do údolí Eufratu a Tigridu je v troskách. Teď by měli oba spojenci přijít s časovým plánem pro novou a mnohem realističtější strategii - stažení vojáků z Iráku," dodává srbský Blic.

O spojenecké misi se debatuje také v Norsku - tentokrát ovšem o posílení vojenské účasti na jihu Afghánistánu, v jednotkách Severoatlantické aliance. Norská vláda se totiž rozhodla své vojáky do Afghánistánu nevyslat. Jak poznamenává norský list Aftenposten: "Vláda sice zároveň uvedla, že v budoucnu vyslání vojáků zcela nevylučuje, ale to jsou spíše diplomatická slova než realita. Norsko nabízí materiální pomoc a také výcvik afghánských policistů a vojáků. Je to lepší rozhodnutí než vyslání dalších vojáků do mise s nejasnou budoucností," domnívá se Aftenposten.

Podívejme se ještě na jedno téma - Islandská vláda rozhodla o obnovení komerčního lovu velryb, ročně povolila rybářským společnostem ulovit 39 kytovců.

Nahlédněme nejdříve do islandského listu Iceland Review - ten rozhodnutí vlády hájí následovně: "Podle odhadů Mezinárodní velrybářské komise žije v islandských vodách téměř 26 tisíc plejtváků myšoků a 43 tisíc plejtváků malých. Ministerské rozhodnutí povolilo pro příští rok odlov devíti plejtváků myšoků a 30 plejtváků malých, dalších 39 kytovců může být uloveno pro vědecké účely - to znamená odchyt necelých dvou desetin procenta v případě myšoků a pouhých čtyř setin procenta populace plejtváků malých. To je zanedbatelný počet," píše islandský deník. Ten zároveň připomíná, že na Islandu platil zákaz komerčního lovu dlouhých 17 let. "Teď jsme se zařadili k Norsku, které velryby loví a žádné negativní důsledky zemi neohrozily," naráží Island Review na varovné předpovědi kritiků.

Naopak Nový Zéland krok islandské vlády odsoudil, ve stejném duchu se nese komentář tamního deníku New Zealand Herald. Ten upozorňuje především na radikální úbytek velryb: "Plejtvák myšok, po plejtváku obrovském druhý největší živočich na světě, je na seznamu vážně ohrožených druhů. Island tvrdí, že lov velryb potřebuje k posílení své ekonomiky, islandské hospodářství je na oceánu závislé. K Norsku a Islandu by se nejraději brzy přidalo i Japonsko - ostatně to už velryby pro vědecké účely loví. Zdá se, že moratoria jsou v tomto případě bezzubá, státy dají raději přednost svým ekonomickým zájmům než ochraně ohrožených živočichů," konstatuje New Zealand Herald.

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme