Zahraniční tisk o situaci v Makedonii
Zahraniční deníky přinášejí i nadále ohlasy na dvě události světového významu: na summit G 8 v Janově a na konferenci o světovém klimatu v Bonnu. Všímají si také nejnovějšího vývoje v Makedonii a v Indonésii.
Protizápadní nálady v Makedonii popisuje dnešní Süddeutsche Zeitung. List také v širším kontextu kritizuje politiku Západu v tomto balkánském státě. Slovo má naše zpravodajka v Německu Zita Senková:
Zahraniční deníky přinášejí i nadále ohlasy na dvě události světového významu: na summit G-osmičky v Janově a na konferenci o světovém klimatu v Bonnu. Pařížský Le Monde například napsal:
Iniciativa kanadského premiéra Jeana Chretiena vrátit se opět k setkáním menšího rozsahu je chvályhodná a volbu poklidného horského místa Kananaskis lze uvítat. To však nepostačí k zasypání příkopu dělícího politické činitele od veřejného mínění. Přestože už byla oznámena některá pozitivní opatření, jako založení Světového fondu zdraví, janovský summit se vší brutalitou předvedl, že státy G-osmičky neberou obavy z globalizace zatím dostatečně vážně. Vlády teď mají rok na to, aby dokázaly, že jsou ochotny k dialogu s mimoparlamentními organizacemi ve světovém měřítku. Možná by pak už nebylo třeba ohlížet se o 25 let zpátky a hledat ducha z prvního summitu ve francouzském Rambouillet. Stačilo by pak odvolávat se na ducha z kanadského Kananaskis po příští schůzce, uvádí pařížský Le Monde.
Vídeňský liberální Der Standard se domnívá, že po dosažení kompromisu na bonnské klimatologické konferenci v Bonnu existuje navenek pouze jeden vítěz...
Evropská unie vystoupila při jednáních v rámci OSN poprvé úspěšně jako politicky jednotný útvar a sklidila dokonce i chválu ochránců životního prostředí. Země, kterým ochrana klimatu neleží příliš na srdci, si vyjednaly masivní ústupky. Skupina rozvojových zemí dostane peníze, i když méně, než čekaly. Zajedno jsou všichni v tom, že USA mají při ochraně světového klimatu v ruce "černého Petra". Poraženým však není Washington, nýbrž životní prostředí. Dosažený kompromis je totiž minimální variantou, soudí vídeňský Der Standard.
Haagský Het financieele Dagblad je přesvědčen, že kdyby nedošlo v Bonnu k dohodě, považovaly by to Spojené státy za potvrzení svého stanoviska, že v otázkách klimatu není možné mezinárodní řešení. Navíc odpůrci kjótského protokolu z roku 1997 oukazovali v Bonnu neustále na to, že navrhovaná opatření jsou nereálná. I když se světové klima ujednáním v Bonnu přímo nezlepší, je to přece jen krok správným směrem, doufá haagský Het financieele Dagblad.
K setkání prezidentů George Bushe a Vladimíra Putina v Janově poznamenal londýnský "Financial Times". Při této schůzce pánové Bush a Putin uvedli své už dříve uzavřené přátelství do praxe. Signalizovali ochotu promluvit si nejen o protiraketové obraně, ale i o zredukování jaderných arzenálů. Přitom se bezprostředně vnucuje otázka, jak se stavět k nedůvěře Ruska vůči NATO. Část odpovědi zní: ukončit spor kolem protiraketové obrany, než začne kolidovat s otázkou rozšíření Aliance východním směrem, soudí londýnský Financial Times.
K mocenské změně v Indonézii, kdy prezidenta Abdurrahmána Wahída nuceně vystřídala Megawati Sukarnoputriová nizozemský De Volkskrant uvedl: Paní Sukarnoputriová byla dosud nápadná svým mlčením. Má-li skutečně vůdčí kvality, dokázala je zatím dobře skrývat. Projevila však dobrý cit pro výběr svých poradců. Lze jen doufat, že své zkušenosti zúročí při řešení naléhavých úkolů, které má před sebou: oživení hospodářství a zachování jednoty státu, založeného jejím otcem. Je přinejmenším symbolické, že dědictví někdejšího prezidenta Sukarna je v nebezpečí právě ve chvíli, kdy se jeho dcera chápe moci, aby je zachránila, uzavírá nizozemský De Volkskrant.
