Zahraniční tisk o situaci v Severním Irsku
Dramatický vývoj situace v Severním Irsku, komentáře k absurdní bitvě na Blízkém východě či zajímavost o sčítání lidu v Buharsku, to jsou nejzajímavější příspěvky, které přináší páteční zahraniční tisk.
"Odporná tvář bigotnosti" - to je název poznámky ve vídeňské "Die Presse" k incidentům v severoirském Belfastu. Umlkly tóny velikonočních šalmají. Radikální protestanté se nezdráhají řešit severoirský konflikt na zádech katolických školáků. Je to pád do barbarství, náboženská zaslepenost, o níž se Evropa domnívala, že je dávno překonaná. V teroru proti dětem, z nichž některým jsou sotva čtyři roky a které musí na cestě do školy procházet jakousi útrpnou uličkou, se šklebí odporná tvář bigotnosti. Proti výbuchům nenávisti zřejmě zatím není léku. Je těžké hlásat usmíření, když mají lidé v hlavách pravý opak. Je to k zešílení - a mírový proces je opět v troskách. Politikové obou stran také přispěli svou troškou k této atmosféře intolerance. Zatvrzelé obhajování tradičních pozic a tupá zabedněnost vůči požadavkům druhé strany tyto zapřisáhlé umíněnce ještě více posílily, uvádí vídeňská "Die Presse".
Normální civilizační hodnoty se zřejmě kamsi nenávratně ztratí, budou-li dospělí bez zábran hysterizovat a zastrašovat děti, napsal k tématu nadregionální rakouský list "Salzburger Nachrichten" a dodal: Nelze vyloučit, že oheň přeskočí dál.
Ruská "Nezavisimaja Gazeta" ve svém komentáři nevidí žádnou šanci na brzký mír v Makedonii. Spíše se obává nového balkánského konfliktu. V příštích týdnech by mohla v Makedonii vypuknout další rozsáhlá válka, píše list. Znepřátelené strany říkají jedno, dělají druhé a současně se připravují na něco třetího. Tajnůstkářství je v dané chvíli nejpodstatnějším charakteristickým rysem veškerého konání v regionu. Možná je však Západ ochoten učinit fakticky další balkánský stát svým protektorátem. A možná je i samo makedonské vedení ochotno tuto variantu akceptovat. Blízká budoucnost na tuto otázku odpoví, soudí ruská "Nězavisimaja Gazeta".
Politika odvety, jakou praktikuje Izrael vůči Palestincům, dostoupila bodu nejvyšší absurdity. Je to nesmyslná bitva, rozdmýchávající vášně a vzájemnou nenávist, komentuje v otevřeném dopise premiéru Šaronovi situaci na BV čestný předseda francouzské židovské instituce Théo Klein v pařížském listu "Le Monde". Původně pochopitelné izraelské bezpečnostní akce se podle něho provádějí velmi necitlivě, brutálně a nepravými lidmi, takže palestinská mládež se vrhá do boje ještě rozhodněji. Židé, kteří se právě prostřednictvím bolesti a utrpení naučili přežít, jako by zapomněli, že žádný národ se nikdy neskloní bez boje.
Autor otevřeného dopisu premiéru Šaronovi připomíná jeho slova v předvečer jeho zvolení do funkce, kdy doslovně řekl: "První krok, který bude třeba učinit a který je historickou nezbytností a morálním imperativem, je uznat právo Palestinců na vlastní stát. A je třeba jít ještě dál: Izrael bude mít jako první země na světě čest uznat legitimitu tohoto státu. Palestinský národ se zrodil z téhož nadšení jako národ Izraelců. Nynější bratrovražený boj, kdy proti sobě stojí dědicové téže země, rozhodne pouze její spravedlivé rozdělení," cituje autora dopisu pařížský "Le Monde".
Podle deníku "Aftenpopsten" musí vládnoucí sociální demokraté v Norsku v pondělních parlamentních volbách počítat s katastrofální porážkou. Vyplývá to prý z výsledků ankety uveřejných ve zmíněném listu: strana Jense Stoltenberga může na základě této předpovědi získat jen asi 21 procent, kdežto v minulých volbách zaznamenala 35 procent. Je to pro norské sociální demokraty nejhorší výsledek od roku 1924.
Nejsilnější stranou v nadcházejících volbách bude podle demoskopů konzervativní strana"Höyre" se ziskem přibližně 22 procent voličských hlasů. Šéf této opozice Jan Petersen by však údajně nezískal většinu v novém "stortingu" (dtto), aby se mohl ujmout vlády, ale byl by pravděpodobně odkázán na podporu krajní pravice populisty Carla Hagena. Nejdůležitějšími tématy volebního boje jsou podle deníku "Aftenposten" daňová politika, školství, zdravotnictví a správné využití rozpočtového přebytku ve výši 632 miliard norských korun .
Jak infomoval sofijský deník "Trud", nejnovější sčítání lidu v Bulharsku ukázalo, že víc než deset procent obyvatel jsou příslušníci etnických menšin. Ze 7, 9 milionů lidí představují etničtí Bulhaři a 1000 Makedonců celkem 6,8 milionu obyvatel. Turecká menšina čítá 745.000 osob a Romové podle vlastních údajů 370.000. Experti však upozorňují, že mnoho Romů se z prestižních důvodů označuje za Bulhary nebo Turky. U všech bulharských etnik - s výjimkou Romů - byl oproti sčítání v roce 1992 zaznamenán pokles porodnosti o celkem půl milionu osob, informuje sofijský deník "Trud".
