Zahraniční tisk o skandálu v Aholdu
Dnešní zahraniční noviny píší o skandálu v Aholdu, o tom, že kyperskou otázku je lepší odložit a tvrdí, že konflikt v Iráku si žádá širší diplomatické řešení.
Nehledejme podobnost řešení irácké krize s konfliktem na Balkáně, píše americký deník The New York Times. Rozhodnutí o vojenské operaci v Jugoslávii následovalo až po vyčerpání všech prostředků mírového řešení konfliktu v Kosovu. Na druhou stranu - ačkoli se Hussajn ze svých povinností vykrucuje, jak může, obnovil spolupráci s mezinárodními inspekcemi. Za inspekcí v letech 1991-1998 inspektoři zničili v Iráku víc zbraní, než se za války v Perském zálivu podařilo spojeneckým jednotkám, podotýká americký deník. Zbraně hromadného ničení jsou v rukou diktátorů jistě nebezpečné. Ale stejně tak je nutné počítat s tím, že se tyto zbraně mohou za válečného chaosu dostat do rukou ještě nebezpečnějších teroristů. Alternativou k válce je posílený program inspekcí. Irák zůstane slabým místem oblasti - se Saddámem i bez něj. Demokracie se nemusí dostavit ani po zlikvidování Husajna. Může to dokonce znamenat pravý opak. Americká intervence, viděná mnohými jako neoprávněný zásah, uškodí prozápadně orientovaným islámským skupinám. Svět musí vůči Iráku prostřednictvím OSN vystupovat jednotně a v souladu s právem. Tak jako nedávno na Balkáně je i na Blízkém východě třeba konflikty řešit ze širšího diplomatického pohledu.
Německo, které oficiálně odmítá zapojení do případné války v Iráku, se přece jen připravuje na boj po boku amerických vojáků. Vedení státu však nadále odmítá plnit další zbrojní požadavky Washingtonu.
Francouzské hospodářské noviny La Tribune se zabývají skandálem účetnictví v nizozemském maloobchodním koncernu Ahord. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že nejasnosti v účetnictví Aholdu jsou podobné skandálu v americkém Enronu. K takovému podezření by musel být managementu Aholdu prokázán systematický podvod. Samotná firma už potrestaná byla - akcie podniku ztratily během jednoho dne 63 procent své hodnoty. Je téměř jisté, že firmu s vysokými dluhy a neprůhlednými účty čekají ještě horší časy. Účetnictví tak zůstává achillovou patou spousty podniků a často bývá tím faktorem, který podniky nakonec stáhne ke dnu.
Stránky tureckého listu Turkish Daily News zaplňuje aktivita generálního sekretáře OSN Kofi Annana v řešení kyperské otázky. Současná nálada v Turecku by se dala popsat slovy: "pokud nezískáme to, co chceme, pak tohle téma odložíme." Konflikt v Iráku je totiž - alespoň z tureckého pohledu - zajímavější a důležitější. Nikdo nepochybuje o tom, že až se řecká část Kypru připojí k Evropské unii, bude mít lepší pozici k prosazení svých cílů. A naopak Turecko pak bude muset v budoucnu v otázce Kypru více ustoupit, než by tomu bylo dnes. Mezi ty, kteří chtějí nalézt řešení kyperské otázky, patří především mladá generace, převážně vysokoškolští studenti v Severním Kypru a lidé z Jižního Kypru, kteří v roce 1974 ztratili svůj majetek.Ankara ovšem žije ze dne na den. Než v současné době žádat oběti při řešení kyperské otázky, je lepší problém odložit.
Slovenský deník Pravda kritizuje obsazování státních institucí podle politického klíče. Mikuláš Dzurinda vyhlásil už v předchozím volebním období konec stranickým nominacím na místa ve státem řízených firmách. Ještě předtím však jeho vláda stihla jmenovat do vrcholných funkcí Exportně-importní banky sice odborníky, ale přece jenom zástupce jednotlivých koaličních stran. Ti banku nevytunelovali, naopak vedli ji dobře, ovšem po loňských volbách mají smůlu. Guvernér, původně z SDK, se najednou ocitl mimo vládní struktury. V západních demokraciích by mu skončilo zákonem dané funkční období v červnu. Ne však na Slovensku, kde bankovní radu chtějí co nejdříve vyměnit. Koalice se zatím nemůže dohodnout na nových kandidátech, nikdo však nepochybuje, že to bude opět na základě stranického klíče.
