Zahraniční tisk o soudu s popíračem holocaustu
Nejdříve se podíváme k našim jižním sousedům. Prakticky všechny sdělovací prostředky v Rakousku komentují včerejší rozhodnutí Nejvyššího zemského soudu ve Vídni, který zmírnil trest britskému samozvanému historikovi Davidu Irvingovi, který tvrdil, že plynové komory v nacistických koncentračních táborech neexistovaly. Popírání holocaustu je v Rakousku, stejně jako u nás, trestné. Původně měl ve vězení strávit tři roky. Od včerejška je ale na svobodě.
Rakouské noviny reagovaly na rozhodnutí soud velmi kriticky. Ostatně to uslyšíme z citací z rakouských deníků, kterými listovala naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.
Tolik názory rakouských novin na podmínečné propuštění britského popírače holocaustu Davida Irvinga z vězení. Zajímá toto téma i novináře jinde ve světě?
Samozřejmě. Rozhodnutí vídeňského soudu se určitě velmi dotklo veřejnosti v Izraeli. Nad rozsudkem se například pozastavuje deník Jerusalem Post. S odvoláním na slova izraelské kanceláře Střediska Simona Wiesenthala list upozorňuje, že nemohlo být snad načasováno hůř. Irving totiž opustil věznici po třinácti měsících týden poté, co v íránském Teheránu skončila konference popírající vyvražďování Židů za druhé světové války.
Stejně negativně se proti zmírnění trestu vyjádřila podle listu Haarec také organizace Jad Vašem. Ta upozornila, že předčasné propuštění Irvinga z vězení je nešťastný krok. Dává totiž jasný signál, že odpůrci holocaustu mohou beztrestně plivat své historické lži.
Máme tu i jednu reakci z druhého konce Atlantiku. Izraelským listům dává za pravdu americký deník New York Times. Píše: "Organizátoři íránské konference o popírání holocaustu vystavili Irvingovy knihy o popírání holocaustu na viditelné místo. Na konferenci promluvil také francouzský akademik Robert Faurisson, který v osmdesátých letech podněcoval Irvinga k tomu, aby své pochyby o existenci holocaustu dával najevo otevřeněji. Podle listu proto pokulhává osvobozující tvrzení soudu, podle kterého Irving učinil svá prohlášení dávno před sedmnácti lety a stěží je bude opakovat.
Blížící se konec roku je důvodem k bilancování a hodnocení. Například i práce politiků. Světové deníky se dnes hodně zaměřili na amerického prezidenta George Bushe, který včera ve Washingtonu vystoupil na výroční tiskové konferenci.
Většina komentářů je nelichotivá. Noviny poukazují na opětovné selhání americké strategie v Iráku a s jistou dávkou ironie připouštějí, že Bush teď pozdě, ale přece jen začíná reagovat na skutečný stav věcí.
Podle listu Die Welt se Bushovi může snadno stát, že si vyslouží nálepku nejhoršího amerického prezidenta v historii země. A to nejen kvůli Iráku, kde musel poprvé odstoupit od dosavadní vítězoslavné rétoriky. Připomeňme si věci popořadě.
Loni Bushova administrativa zpackala pomoc při ničivém hurikánu Katrina, držela se nadále nerealistických vizí o vzkvétání demokracie na Blízkém východě a Írán či Severní Korea zcela ignorovaly Bushovy výzvy, aby upustily od svých jaderných programů.
Nakonec republikáni prohráli kongresové volby, po kterých odešli z funkcí Bushovi nejbližší lidé včetně ministra obrany Donalda Rumsfelda. "Bush se musí obávat, aby nevstoupil do amerických dějin jako nejhorší prezident. Od prezidenta se odvracejí dokonce i mnozí jeho neokonzervativní přátelé. Nyní v době vánoc zůstává Bush v Bílém domě docela osamocen," hodnotí Bushovu pozici ke konci roku 2006 Die Welt.
Neméně kriticky vidí Bushovy poslední kroky německý Süddeutsche Zeitung. K jeho plánu na posílení jednotek v Iráku o desetitisíce mužů píše: "Bush se staví na zadní vůči neodvratitelným faktům. Je stále na hony vzdálen pochopení, že irácké tažení bylo strategickou chybou, kterou nelze napravit vojenskými prostředky. Prezidentovi zbývají v úřadu ještě dva roky a všechno naznačuje, že stejně dlouho bude světu dokazovat, že pravdu má on."
Německý Tagesspeigel považuje za určitý klad, že se kolem irácké otázky ve Spojených státech rozpoutala diskuse. Ta je sice poněkud chaotická, nicméně dává naději, že nebude znít už jen jeden hlas, a to Bushův. Prezident totiž slíbil, že dopřeje sluchu závěrům Bakerovy irácké studijní komise. Slíbil, že vyslechne hlas amerických velitelů, podle kterých další posilování jednotek v Iráku nepovede ke klidu.
Pak ovšem jejich rady ignoroval a navrhl vyslat do Iráku další vojáky. "Tato chaoticky působící americká debata je však to nejlepší, co Bushova vláda mohla pro iráckou politiku udělat. Bush totiž příliš dlouho odmítal jakékoli pochybovače a hrál člověka přesvědčeného o vítězství. Nyní se konečně vrací chvíle pro zamyšlení spojená s vědomím, že Spojené státy nemohou postupovat kupředu metodou pokusu a omylu," zdůrazňuje Tagesspeigel.
Ani letošek nedal žádný smysl tomu, proč Spojené státy zahájily válku v Iráku, soudí New York Times. Je sice možné citovat některé irácké statistiky jako hospodářský růst či počet očkovaných dětí. Ale tento ekonomický vzestup nepociťují statisíce lidí v chudinských ghettech iráckých měst. Údajně stále početnější irácké bezpečnostní síly jsou v mnoha případech politicky nespolehlivé a také spíše povzbuzují, než zadržují sektářské násilí, které rozdírá zemi a způsobuje desítky mrtvých denně, dodává The New York Times.
Americké politiky se naopak zastávají britské Timesy. Co vlastně svět od Spojených států chce, ptá se deník. Od USA se očekává, že budou aktivní v každém koutě zeměkoule a současně budou terčem kritiky za všechny neúspěchy. Očekává se, že odradí Írán a Severní Koreu od vlastnictví jaderných zbraní, ale nebude jim přitom vyhrožovat.
Také se očekává, že zlikviduje hrozbu teroristů z al-Káidy ovšem s pomocí intelektuální argumentace. Spojené státy dostávají co proto za všudypřítomné vměšování a zároveň za to, že se diplomaticky neangažují "Jsou žádány, aby byly světovým policistou a současně světovým psychologem a sociálním pracovníkem. A to je nespojitelný a nesourodý koš požadavků, dodává The Times.
Ještě nahlédneme na chvíli do novin u našich severních sousedů. Skupina polských poslanců včera navrhla prohlásit Ježíše Krista polským králem. Co o tom píší tamní deníky ?
Komentátor listu Gazeta Wyborcza Jan Turnau píše, že by bylo dobré se zeptat na názor také kandidáta na královský post. "Nevíme, co řekne - jestli na nás nezakřičí: Nedělejte hlouposti ! Nezatahujte mne do té vaší Sodomy a Gomory. Pamatujte na evangelium, ve kterém říkám: Co je císařovo, patří císaři a co je božské, Bohu. Tedy: Já nejsem císařem. Pokud jsem králem, řekl jsem jasně, že moje království není z tohoto světa a vaše vlast, pokud je mi známo, je na zemi, a nikoli v Nebi." Možná že Ježíš odpoví něco jiného, to nevylučuji, píše komentátor Gazety Wyborcze. Ale měli bychom se ho zeptat.