Zahraniční tisk o soukromých výletech do vesmíru
Tisk dnes píše o zadržených Britech ve člunech v iránských vodách, o konferenci o antisemitismu a také o prvním soukromém výletu do vesmíru.
Britská vláda se včera večer horečně snažila zamezit eskalaci diplomatické roztržky s Íránem vyvolané zajetím tří vojenských člunů a jejich posádky na řece Šatt al-Arab, která tvoří hranici s Irákem. Mluvčí britského ministerstva zahraničních věcí citovaný deníkem Financial Times řekl, že doufá, že se z tohoto malého incidentu nestane něco většího. Jeho úřad se nyní snaží navázat kontakt s uvězněnými námořníky.
Íránský brigádní generál Masúl Džazajrí jménem svých revolučních gard prohlásil, že jeho země má právo zadržet jakoukoli loď, která porušila teritoriální vody, a zajmout její posádku. Britské úřady po incidentu sdělily, že vojenské čluny vyslal na řeku výcvikový tým královského námořnictva trénující irácké pohraniční hlídky, a současně zdůraznil, že na palubě nebyl žádný Iráčan.
Deník Financial Times připomíná, že vztahy mezi Londýnem a Teheránem se poslední dobou zhoršily, protože Velká Británie společně s Francií a Německem předložily v Mezinárodní atomové agentuře rezoluci, která Írán ostře kritizovala za neochotnou spolupráci na kontrole jeho jaderného programu. Britské úřady už včera zažehnávaly spekulace, že Írán zajal čluny proto, aby se Velké Británii pomstil. Ministerstvo zahraničí sdělilo, že britští diplomaté v Teheránu jsou v těsném kontaktu s íránskou vládou, aby zjistili přesnou příčinu incidentu. ale podle posledních zpráv chce Írán britské námořníky stíhat.
Schvalování evropské ústavy v členských zemích Unie se věnují všechny slovenské deníky. Národní obroda upozorňuje, že nikdo vlastně neví, co se stane, pokud obyvetelé některých států ústavní smlouvu odmítnou. Deník SME, ze kterého vybírala naše bratislavská zpravodajka Renata Havranová, si všímá postoje Mikuláše Dzurindy k chování některých evropských premiérů:
Včerejší první mezinárodní konference o antisemitismu pod záštitou OSN přiměla k zásadnímu komentáři izraelský Jerusalem Post. Autor především oceňuje, že se světová organizace k takové akci vůbec odhodlala a považuje ji za první krok k tomu, aby OSN uznala antisemitismus jako svůj problém a pokusila se přispět k jeho vyřešení.
Před třemi lety uspořádala v jihoafrickém Durbanu velkou konferenci namířenou proti rasismu, xenofobii a nesnášenlivosti, která měla původně odsoudit zločiny proti Židům a Izraeli. Když americký ministr zahraničí Colin Powell vysvětloval, proč se ji rozhodl předčasně opustit, řekl, že proti rasismu nelze bojovat nenávistnými deklaracemi, které hlásají, že sionismus je vlastně rasismus, že se veřejné mínění příliš zabývá holokaustem a že v Izraeli vládne rasistický režim, který je hlavní příčinou nesnášenlivosti ve světě.
Protižidovská nenávist postihuje především současný arabský svět, který se navzdory realitě označuje za oběť Izraele. Pokud s tím chtějí Spojené národy něco udělat, musí definovat antisemitismus jako jednu z forem nenávisti, fanatismu a nesnášenlivosti, která jasně porušuje lidská práva a není žádnou odvozeninou arabsko-izraelského konfliktu.
OSN musí zároveň skoncovat s popíráním jasné skutečnosti, že vlády ve značné části muslimského světa hlásají otevřenou nenávist proti Židům. Deník Jerusalem Post závěrem píše, že antisemitismus mohou potlačit jen konkrétní sankce mezinárodního společenství.
V oblacích syčícího plynu a kouře ze spálené gumy se včera bývalý zkušební pilot Mike Melvill vznesl ze zchátralého letiště v kalifornské Mohavské pouště. Dopisovatel amerického listu Washington Post píše, že se mu při letu postavily do cesty vážné potíže a přesto se stal prvním astronautem na světě, jehož let byl plně financován soukromými podnikateli. Včerejší ranní start jeho rakety označil projektant Burt Rutan a jeho sponzor, spoluzakladatel společnosti Microsoft Paul Allen, jako úsvit nového věku komerčního cestování do vesmíru.
Podle přístrojů na palubě stroje nazvaného Space Ship One bylo dosaženo výšky 100 kilometrů nad povrchem zeměkoule považované za hranici vesmíru, ale úspěch musí ještě nezávisle potvrdit pozorovatelé z~blízké Edwardsovy vojenské základny, kde přistávají americké raketoplány.
Do vesmíru zamířilo v posledních padesáti letech mnoho astronautů a vojenských pilotů, jejichž lety podporovaly vlády celé řady zemí, a na oběžnou dráhu se na palubě amerických raketoplánů a ruských vesmírných lodí dostala i řada civilistů. Tým projektanta Burta Rutana to však poprvé dokázal bez vládní pomoci. Tvůrce programu utratil za čtyři roky 20 milionů dolarů a včera si neodpustil poznámku, že takové peníze dokáže vládní vesmírná agentura spotřebovat za jedinou studii napsanou na papíře.
