Zahraniční tisk o stávce pilotů Lufthansy
Světové deníky mimo jiné píší o další eskalaci izraelsko - palestinského konfliktu. Všímají si ale také například předvolební Británie a vracejí se i k návštěvě papeže Jana Pavla II. v Sýrii.
Izraelsko-palestinský konflikt včera vstoupil do nové a možná krvavější fáze, když byla nalezena těla dvou mladých židovských osadníků na západním břehu Jordánu, napsal dnešní britský The Guardian. Brutalita, s jakou byli čtrnáctiletí chlapci zabiti, šokovala celý Izrael. Premiér Ariel Šaron připustil, že jejich smrt by mohla být osudným impulsem k nové eskalaci násilí. Palestinci, kteří žijí pod neustálým tlakem, se včera v pásmu Gazy stali terčem tří odvetných nájezdů Izraelců. Izraelský ministr obrany v této souvislosti uvedl, že je třeba proti palestinskému vedení a bezpečnostním silám rázně zakročit. Na adresu vrahů obou chlapců pak odhodlaně dodal: Pochytáme je jednoho po druhém. Napsal The Guardian.
Německý Die Tageszeitung se dnes věnuje první celodenní stávce pilotů letecké společnosti Lufthansa. Více než čtyři tisíce kapitánů Lufthansy žádají zhruba 30 procentní zvýšení svých platů. Minulý týden stála půldenní stávka Lufthansu 40 miliónů marek. V souvislosti s dnešní stávkou očekává společnost ztrátu 100 miliónů marek. Počítá navíc s odchodem některých stálých zákazníků ke konkurenčním aeroliniím. "Škody na image Lufthansy jsou obrovské," uvedl mluvčí společnosti. "To přece nemůže být pilotům jedno." A také není, říkají piloti. Ale poslední nabídka, kterou dostali, nezakrývá propast mezi platy pilotů v Lufthanse a ostatních mezinárodních aerolinek. Ti si vydělají v průměru dvojnásobek toho, co jejich kolegové z Lufthansy, uzavírá dnešní Die Tageszeitung.
Londýnské "Timesy" poznamenávají k blížícím se volbám do britské Dolní sněmovny: Volby v Británii nejsou nijak předvídatelná záležitost. V počátečním stádiu volebního boje dokáží strany a politikové události kontrolovat. Brzy se však projeví stres vlivem televizních vystoupení v přímém přenosu, nevypočitatelných diváků a nečekaných událostí. Volební kampaně v Británii bývají velmi krátké, levné, v zásadě čisté a výsledkem bývá jasná většina. Důraz je více na politice a méně na osobách než v jiných zemích. A to je dobře. Navzdory projevující se apatii a veškerému cynismu platí, že volby jsou velkou šancí pro demokracii, uvádějí londýnské Timesy.
Dánský Politiken napsal, že všichni čekají, že Tony Blair a jeho strana New Labour 7. června volby vyhrají. Premiér Blair už ovšem není zdaleka tak populární jako před rokem. Jeho strana nicméně má před konzervativci značný náskok. Hlavní výzva však na Blaira čeká po volbách. Bude se muset projevit jako evropský formát.
Během prvního volebního období vysílal pozitivní signály, že při spolupráci s Unií je nutno s Británií počítat, protože byla a je hnací silou především evropské obranné politiky. Celkově se však Blair nedokázal vzdát relativně okrajového postavení, o které se Londýnu svým pozdně-gaullistickým kursem postarala Margaret Thatcherová, uzavírá dánský Politiken.
Ještě před sto lety patřilo Benátsko k jedné z nejchudších oblastí v Itálii. Dnes je tento kraj doslova posetý malými firmami. To svědčí o jeho překvapující prosperitě, píše dnešní Frankfurter Allgemeine Zeitung. Z čeho pramení bohatství Benátska, které se po severoitalské Lombardii zařadilo na druhé místo v žebříčku prosperity? Sociologové z Benátské univerzity hovoří o tzv. rodinném kapitalismu. Malé průmyslové podniky, kterých je tu téměř půl miliónu, zaměstnávají celé rody a jsou pevně srostlé s krajem. Snad i proto se tu Berlusconi těší tak velké podpoře. Stejně jako on, i oni podnikají. Nepolitický blahobyt je pro ně rájem na zemi, který by rádi viděli osvobozený od mizerného státu a politických šarvátek, dodává dnešní Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Pařížský nezávislý Le Monde komentuje papežovu návštěvu v syrském Damašku. Jejím cílem bylo vyzvat všechna náboženská společenství k dialogu. V Damašku však papež se svým poselstvím neuspěl. Prezident Bašar Asad návštěvy využil k útoku proti židům a papež na to nereagoval. Jeho mlčení k těmto tirádám nenávisti nelze omluvit ani papežovým vyčerpáním. Navíc k tomu přistupuje skutečnost, že se Jan Pavel II. ani slovem nezmínil o porušování lidských práv v Sýrii a v Libanonu. Papežovo mlčení nahrává těm, kdo tvrdí, že mladý syrský prezident využil návštěvy Sv. Otce k vlastním cílům, aby podpořil islámsko-křesťanskou frontu proti Izraeli, soudí Le Monde.