Zahraniční tisk o summitu EU
Středem pozornosti tisku je summit Evropské unie a reflexe nedávného referenda o její budoucnosti v Severním Irsku. Deníky si všímají také rozložení politických sil v Bulharsku a vývojí na Blízkém Východě. Vracejí se se i k popravě atentátníka McVeigha ve Spojených státech.
Zahraniční deníky samozřejmě neopomíjejí setkání představitelů Evropské unie v Göteborgu. Komentátor rakouské Die Presse v této souvislosti uvedl: Irské referendum zasáhlo hlavy států a vlád Evropské unie do morku kostí. Právě tady v Göteborgu je už všem jasné, že se Nice nesmí nikdy v budoucnu opakovat. Zástupci vlád evropské patnáctky tehdy jednali bez občanů. Jediné, co občané EU mohli vidět, byly politické tahy elity, ke které oni sami neměli přístup. Takový dojem byl katastrofální. Příště se Unie musí více ohlížet na své občany nejen kvůli masovým demonstracím, které Göteborg zažívá, ale zejména proto, že se z~pragmatického hospodářského společenství mění v citlivou politickou formaci. A jako taková se bez podpory lidu neobejde, uzavírá vídeňská Die Presse.
Mezi témata dnešního rusko-amerického summitu ve Slovinsku bude patřit otázka balkánského urovnání. Ze záhřebského deníku Vjesnik na toto téma cituje náš zvláštní zpravodaj David Šťáhlavský.
Kandidatuře bývalého krále v nadcházejících volbách do bulharského parlamentu, se dnes věnuje německý Die Welt. Bulhaři na svého krále nezapomněli. Je to už více než padesát let, co komunisté svrhli Simeona II. z trůnu a donutili odejít do exilu. Dnes se Simeon II. vrací. Přesto jeho prioritou není obnovení monarchie. Mnohem více mu leží na srdci řešení ekonomických problémů země a s~tím související chudoby. Pro monarchii není v dnešním Bulharsku místo. Velký favorit nedělních voleb přiznává, že má obavy z příliš velkých nadějí, které k němu lidé po padesáti letech komunismu upínají. "Nemohu dělat zázraky a nechci slibovat něco, co nebudu schopen splnit," cituje monarchu dnešní Die Welt.
Jen několik hodin po uzavření příměří v palestinsko-izraelském konfliktu, vyjádřil premiér Šaron pochybnosti o jeho dodržení, napsal komentátor dnešního Sydney Morning Herald. Šaron radil izraelským armádním velitelům, aby na další útoky odpovídali rázněji než dosud. Vypadá to, jako by Šaron, který dlouhá léta sloužil jako generál, připravoval svá vojska do boje. Izraelský premiér v hloubi duše nedůvěřuje Arafatovi, ani upřímnosti jeho snahy o dodržení Tenetova plánu. Pro mnohé Palestince je totiž jejich snažení bojem za nezávislost a židovští osadníci jsou pro ně legitimním cílem. Mluvčí militantního Hamasu k tomu dodal: "Tenetova dohoda byla od začátku špatná a mrtvá zvyšuje tlak na oběti a nechává agresora, aby pokračoval v násilí a okupaci."
Před popravou masového vraha McVeighe se vynořilo jen několik set odpůrců trestu smrti. A i ti se chovali spíš tak, jak by reagoval bojovník na oznámení smrti někoho vzdáleného z nepřátelské armády, napsal vídeňský Der Standard. Jak deník dodává, celá událost jen nakrátko otevřela novou debatu o trestu smrti. McVeighovu popravu označil prezident Bush za "odplatu" a na kritiku odpůrců trestu smrti odpověděl: Není jiná cesta, jak pomstít zločin, než předat jeho pachatele do rukou justice. Jen těžko ale může trest smrti pomoci rodinám obětí, aby se se smrtí svých blízkých snáze vyrovnaly, uzavírá Der Standard.
Britský Financial Times se věnuje řešení energetické krize v Brazílii, ke které poznamenává: Vládní plán na úsporu energie se poprvé dostává do úzkých. Guvernér státu Minas Gerais totiž odmítl přinutit své obyvatele šetřit elektrickou energií. Minas Gerais tak bude s největší pravděpodobností ignorovat dvaceti procentní úspory požadované federální vládou. Postihy, kterými federální vláda hrozí v případě nedodržení plánu, jsou navíc podle guvernéra "v rozporu s ústavou, nelegální, nespravedlivé a nemorální". Jeho slova nejsou žádnou novinkou. Kontroverzní guvernér státu Minas už dávno proslul svou kritikou federální vlády. Ta mu na oplátku přičítá podíl na finanční krizi, která Brazílii postihla v roce 1999. Tehdy totiž guvernér vyhlásil moratorium na poskytování úvěrů od státu Minas brazilskému státu, uzavírá The Financial Times.
Jihoafrický The Independent komentuje návštěvu jihoafrického prezidenta Mbekiho ve Velké Británii, kde před shromážděnými investory učinil nečekaně upřímnou výpověď. "V Africe vládne chaos," uvedl a dodal, že představy zahraničních investorů o Africe jako o kontinentu sužovaném válkami, nemocemi, korupcí a diktátorskými režimy, "nejsou od věci". Za pomoci Británie se ale prý může mnohé změnit. Samotné Jihoafrické republice se podle prezidenta od konce apartheidu podařilo vybudovat ekonomiku, kterou čeká slibná budoucnost. Už dnes je africký jih vnímán jako vstupní brána na kontinent, dodává jihoafrický The Independent.
