Zahraniční tisk o syrském prezidentu v Británii
Oficiální návštěva syrského prezidenta Bašára Asada ve Velké Británii vyvolala protikladné reakce, které však mají i užitečné stránky, domnívá se britský deník The Financial Times. Na první pohled není v pořádku, že se Londýn dvoří prezidentovi země, kterou Američané zařadili na seznam zemí podporujících terorismus.
Premiér Tony Blair však má pro své chování tři dobré důvody: za prvé - Sýrie poskytla Spojeným státům důležitý materiál o terorismu, dále je tato země rozhodujícím faktorem při řešení blízkovýchodního konfliktu a za třetí - podpořila rezoluce OSN o Iráku. Demokratické státy ale budou muset trvat na tom, že demokracké principy jsou nedílné a musí platit i pro arabský svět, poznamenává londýnský The Financial Times.
Na stránkách tureckého deníku Hürriyet se píše, že by Turecko v případě amerického vojenského zásahu proti Bagdádu mělo rozmístit své jednotky na severu Iráku, aby tím zabránilo snahám iráckých Kurdů vytvořit vlastní stát. Počet tureckých vojáků na severu Iráku by měl být dokonce vyšší než počet amerických vojáků. Pentagon chce údajně rozmístit šedesát tisíc vojáků na severu Iráku a dalších třicet tisíc na základnách v Turecku.
Podle listu byly uvedeny do pohotovosti turecké vojenské jednotky u hranic s Irákem a své jednotky na hranicích posílil také Írán a Sýrie. Turecko je proti vojenské operaci proti sousednímu Iráku, protože se obává politické destabilizace v regionu a negativních dopadů na ekonomiku. Stejně tak existuje strach, aby v případě pádu bagdádského režimu nevznikl na severu Iráku kurdský stát, což by mohlo povzbudit separatistické tendence tureckých Kurdů. V případě války na severu Iráku by mělo Turecko vytvořit chráněnou zónu a zabránit tak masovému přílivu uprchlíků na své území, uzavírá turecký list Hürriyet.
Rozhodnutí demokratického kandidáta Ala Gorea zúčastnit se v roce 2004 volby amerického prezidenta komentují britské Timesy. Ve Spojených státech už začíná prezidenský volební boj. I přes rozhodnutí Ala Gorea zůstává stranický boj stále otevřený. Gore má mnoho šancí a je favoritem mnoha demokratických aktivistů. Ale jeho straničtí stratégové a sponzoři už nejsou moc nadšení z opakování souboje mezi mezi Bushem a Gorem. Tuší, že Bush bude mocnější soupeř. Gore udělal dobrý krok tím, že tyto pochybnosti přiznal na veřejnosti. Ale i přes jeho tvrzení, že pravděpodobně nebude mít žádnou šanci, není vyloučeno, že Gore -stejně jako Richard Nixon v roce 1968 - přece jen zvítězí, soudí britský deník The Times.
Japonský deník The Japan Times požaduje ve svém komentáři větší kontrolu šíření raket. Zadržení a následné propuštění severokorejského plavidla, které převáželo rakety Scud pro Jemen upozornilo na dva vážné mezinárodní problémy: na připravenost Pchongjangu vyvážet jaderné zbraně a za druhé na jednoduchou možnost jejich šíření. Loď i s nákladem náklad byla propuštěny, protože nebylo porušeno mezinárodní právo. To pro nás není příliš uklidňující, píše japonský list. Svět potřebuje efektivnější možnost kontroly šíření takových raket.
Blízký Východ další jaderné rakety nepotřebuje. Regionální stabilita se dalšími zbraněmi neposílí. Navíc peníze, které Severní Korea vydělá tímto obchodem - podle odhadů se jedná o padesát miliónů dolarů, což je téměř měsíční průměr obchodních zisků země - zřejmě nebudou použity k rozvoji země, nýbrž k rozvoji dalších jaderných technologií, které mohou ohrozit japonskou národní bezpečnost, pokračuje The Japan Times.
Incident ukázal, že svět potřebuje závaznou mezinárodní smlouvu, která by kontrolovala šíření jaderných technologií. Popravdě, jedna taková dohoda už existuje - je to Dohoda o kontole raketových technologií podepsaná v roce 1987. Je však výrazně limitována. Za prvé členství v této organizaci je dobrovolné a Severní Korea se k dohodě nepřipojila. Za druhé, právě svou dobrovolností se organizace stává bezzubou. Nemá žádnou moc zakázat nedovolené transfery raket. Minulý měsíc se asi devadesát zemí připojilo v Haagu k Mezinárodnímu kodexu o šíření jaderných raket. Existuje však malá pravděpodobnost, že se připojí i Severní Korea . Její ekonomika totiž stále zůstává závislá na příjmech z vývozu raket, uzavírá list The Japan Times.
