Zahraniční tisk o Temelínu a Blízkém východě

„Temelín bude nejbezpečnější jadernou elektrárnou Evropské unie." Prohlásil to podle německého listu Münchner Merkur evropský komisař pro rozšíření Unie Günter Verheugen. Jihočeská jaderná elektrárna, silně napadaná Rakouskem jako „atomový šrot", je podle jeho slov mnohem bezpečnější, než se původně myslelo, a po dokončení všech plánovaných změn bude Temelín zřejmě nejbezpečnější jadernou elektrárnou v celé Evropě. Günter Verheugen v této souvislosti údajně citoval z poslednízprávy německé společnosti pro bezpečnost jaderných zařízení a reaktorů. Podle ní jsou dosud existující technické nedostatky Temelína „snadno a rychle řešitelné" a „největší problémy kolem této elektrárny vznikly údajně v důsledku tajnůstkářství" ze strany americké společnosti Westinghouse, která se na výstavbě a zabezpečení elektrárny podílela.„Evropská unie však najde řešení jak zohlednit všechny bezpečnostní otázky a zaručit conejvyšší možné jaderné energetické standardy," řekl závěrem Günter Verheugen v listu „Münchner Merkur". „Evropská unie však najde řešení jak zohlednit všechny bezpečnostní otázky a zaručit co nejvyšší možné jaderné energetické standardy," řekl závěrem Günter Verheugen v listu „Münchner Merkur".

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britský Financial Times komentuje vrcholnou schůzku představitelů Evropské unie a balkánských států v Záhřebu. Obě strany mohou být v podstatě spokojeny, že po skončení války v Kosovu nastal relativní klid. Ovšem k plnému sebeuspokojení zatím není důvod. Evropská unie musí učinit mnohem víc k zajištění trvalého míru a blahobytu v tomto regionu. Připojení balkánských zemí k Unii má časový horizont 10 až 15 let. Určitým přechodným řešením, jako například vytvořením celní unie, je třeba dát Balkánu pocit, že patří do rodiny evropských národů. Čím výraznější bude jeho evropská identita, tím větší je i šance na urovnání bezpočtu existujících diferencí mírovou cestou, soudí britský Financial Times.

Eskalace palestinských útoků a prudkých izraelských represálií už nemá mnoho společného s takzvanou „druhou intifádou na Blízkém východě, která před dvěma měsíci začala mohutnými demonstracemi neozbrojených Palestinců, napsal španělský El País. Boj začíná postupně nabývat rysů „libanonizace“, války s nízkou intenzitou a s nejistým koncem. S přibývajícím počtem násilností a jejich obětí - v řadách Palestinců je jich už 260 - hrozí tento ďábelský kruh zničit jakoukoli šanci na mír v regionu, obává se madridský list.

Každým dnem, který přináší další sérii krvavého násilí, se rozplývá beztak už malá naděje na obnovu blízkovýchodních mírových jednání, přidává se pařížská Libération. Za dané situace nemohou natrvalo vojensky zvítězit ani Izraelci, ani Arabové. Mírový proces, byť jen s nepatrnými vyhlídkami na úspěch, zůstává pro ně paradoxně jedinou reálnou politikou.

Rakouský nejčtenější deník Kronen-Zeitung se domnívá, že Spojené státy v současné době nemohou na Blízkém východě zasahovat, neboť jsou samy ochromeny vlastním volebním debaklem. Mnoho Palestinců si proto myslí, že právě teď začal konečý boj o jejich nezávislost. A radikální Izraelci požadují skoncovat pomocí tanků a bojových letounů jednou provždy s palestinskou autonomní samosprávou.

Jaroslava Malínská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme